Pod Fryštátským zámkem bývaly honitby nejen Piastovců a Larisch - Mönnichovců, ale i jiných šlechtických rodů, kteří zde sídlili. Tak například v polovině 18. století Taaffeové v Olšinách vybudovali jezdecký dvůr a v jeho okolí rozsáhlé honitby, které se k lovu využívaly až do II. světové války. Přímo pod Fryštátem jsou honitby doloženy již v 16. století, ale bezpochyby se ve zdejších lesích a loukách lovila zvěř již od pradávna. Piastovci byli totiž vášnivými lovci a stejně tak i Larisch - Mönnichové. Roku 1543 kníže Václav III. Adam vybudoval v Louckém lese oboru s dančí, jelení a losí zvěří, kterou obdivoval i olomoucký arcibiskup, když zakládal svou oboru na Hukvaldech. Divočina z obory pak byla dodávána na knížecí stůl ve Fryštátě. Hrabě Jan Josef Larisch - Mönnich roku 1804 vybudoval pod Fryštátem přírodně krajinářský park v anglickém stylu, kde se dalších více jak 100 let konaly slavné parfórsní hony, kterých se zúčastňovali evropští aristokraté včetně Habsburků.

Loveckou sezónu pod Fryštátem dodnes připomíná Zámecký park, jezdecký dvůr Olšiny, Lovecký zámeček Petrovice a fryštátská zámecká dančí obora založená roku 1543 a obnovená roku 1862 a 1960. Vedle ní jsou dvě návrší, pod kterými jsou pochováni Larisch - Mönnichovy jezdečtí koně a lovečtí psi. Na konci druhé světové války, když Larisch - Mönnichové opouštěli Fryštát před přicházející Rudou armádou, odešli do rakouského podalpského střediska Palfau kam s sebou nemohli vzít své milované psi a koně. A tak se stalo, že je dali postřílet a pohřbít, aby nepadly do rukou vojáků. Zdánlivě krutý počin hraběte byl ve skutečnosti projevem jeho velkého milosrdenství...

Širší krajina v okolí Fryštátu byla od konce 15. století do poloviny 16. století dotvořena mnoha méně či více velkými vodními díly, které tady dal vybudovat fryštátský kníže Kazimír II. Soustava rybníků, kde sám také rád trávil volný čas rybařením, se nacházela podél toků řek Stonávky a Olše v Darkově, Stonavě, v Loukách a na okraji Fryštátu v Olšinách. Rybníky podél Stonávky se však nezachovaly, protože zanikly vlivem výstavby Košicko - bohumínské dráhy. Po smrti knížete Kazimíra II., se regentem Těšínského knížectví stal Kazimírův společník, hejtman Moravského markrabství, Jan IV. z Pernštejna, který sídlil na svém přepychovém sídle v Pardubicích. Jan IV. z Pernštejna dokončil rozsáhlou soustavu rybníků v okolí Pardubic, kterou na konci 15. století začali budovat jeho předkové. Stavitelem pardubických rybníků byl rytíř Kunát mladší z Dobřenic (1465 - 1539) a jeho následovník Štěpánek Netolický, který byl Kunátovým učněm a budoval první rybníky u Třeboně. Lze se domnívat, že byli také staviteli některých fryštátských rybníků, protože Jan IV. z Pernštejna tady mezi léty 1528 - 1545 nechal vybudovat několik rybníků v Olšinách. Rybníky v Loukách nad Olší jsou písemně doloženy již v roce 1534 a 1540 a dnes jsou jen z malé části zachovalé. Také zde totiž existenci rybníků ovlinila výstavba Košicko - bohumínské dráhy. Nejlépe dochovanou soustavou fryštátských rybníků jsou ty v Olšinách, které navazují na rybníkářskou tradici založenou fryštátským rodákem a patronem, knížetem Kazimírem II. Jeho rybníky v okolí Fryštátu jsou zmiňované již v roce 1498. Jedenáct zdejších rybníků koupil v roce 1566 fryštátský kníže Fridrich Kazimír po měšťanovi Volfu Střítežském.

Fryštátská knížecí rybničná soustava je tedy cca o 100 let starší než Rožmberské rybníky u Třeboně. Investovat značné peníze do výstavby rybníků, hrází a stok, které rybníky napájely, se oplácelo. Již od počátku zakládání rybníků v českých zemích, za doby krále Karla IV., se v nich choval převážně kapr. Jeho produkce na přelomu 15. a 16. století natolik stoupla, že se český kapr vyvážel i do evropských zemí a vrchnosti přinášela ohromné zisky. Stavba rybníků se prováděla bez složitější techniky. Dělníci si většinou musely vystačit jen s lopatami a kolečky na vyvážení zeminy. Zdejší rybníky se dělily na rybníky s násadou a rybníky k výlovu. Byly také domovem množství tažných ptáků a divoké zvěře, které byly často terčem lovuchtivých fryštátských panovníků. Rybí maso bylo nedílnou součástí jejich jídelníčku zejména v postních dnech.

Chovné rybníky v Olšinách jsou vyhlášenou chráněnou krajinnou památkou a jsou pod ochranou Evropské unie v rámci projektu ochrany přírody Natura 2000.

- FRYŠTÁTSKÝM PODHRADÍM ZA ČESKÝM KNÍŽETEM SV. VÁCLAVEM -

Po prohlídce zámku přijde vhod procházka jeho parkem s dančí oborou. Byl založen roku 1804 hrabětem Larisch-Mönnichem v místě, které od 13. do 20. století bylo loveckým revírem slezské aristokracie.

V okolí Karviné je k vidění Zámecký jezdecký dvůr Olšiny, Knížecí rybníky Olšiny, Lovecký zámeček Petrovice, rytířský Černý les nebo knížecí les v Karviné - Loukách, kde byla v 16. století knížetem Václavem III. Adamem založena dančí obora.

Na karvinském předměstí Petrovice Dolní Marklovice se na Vaši návštěvu také těší český kníže sv. Václav, kterého zvraždil jeho mladší bratr Boleslav, Přemyslovský prapraděd slezských knížat z Fryštátu. Svatováclavskou ulicí se však můžete projít přímo ve fryštátské zámecké rezidenci.