7.únor 1454

Svatební průvod královny Alžběty Rakouské ve Fryštátě.

12.únor 1490

Úmrtí slezské kněžny-matky Anny Piastovny, patronky Karviné-Fryštátu.

24.únor 1358

Úmrtí slezského knížete Kazimíra I. Piastovce, zástupce císaře Jana Lucemburského pro České království.

16.duben 1518

Svatební průvod královny Bony Sforzy ve Fryštátě.

17.duben 1511

Požár Fryštátského loveckého zámku.

4.květen 1571

Úmrtí posledního slezského knížete z Fryštátu, Fridricha Kazimíra Piastovce.

4.květen 1543

Okázalý svatební průvod královny Alžběty Habsburské ve Fryštátě.

6.květen 1431

Úmrtí slezského knížete Boleslava I. Piastovce.

23.květen 1410

Úmrtí slezského knížete Přemysla I. Piastovce, zástupce císaře Karla IV. pro České království a vikáře Svaté říše Řimské.

15.červen 1420

Gotické rozšíření Fryštátského loveckého zámku v okázalou sídelní rezidenci.

21.červen 1471

Velkolepý průvod Jagellonských králů ve Fryštátě

26.červen 1497

Atentát na slezského Vicekrále Kazimíra II.

30.červenec 1448

Svatba slezského knížete Boleslava II. Piastovce s princeznou Annou Bielskou, patronkou Karviné-Fryštátu.

6.srpen 1565

Narození slezské princezny Kateřiny Piastovny

28.srpen 1553

Svatební průvod královny Kateřiny Habsburské ve Fryštátě.

30.srpen 1386

Notářské stvrzení Lenní smlouvy mezi Slezským knížectvím a Českým královstvím

1.září 1525

Zásnuby prince Václava III. Adama s Marií Pernštejnskou z Pardubic.

Na tento den na Fryštátském zámku přichystal slavnostní hostinu slezský Vicekrál Kazimír II. Piastovec. Pozval sem moravského hejtmana Jana IV. Pernštejna z Pardubic se svou jednoletou dcerou Marií a sám Kazimír II. je tady vítal se svým jednoletým vnukem a budoucím slezským knížetem, princem Václavem III. Adamem. Princ byl jediný žijící dědic slezského trůnu a Kazimír II. byl již starý. Aby zajistil pokračování panovnické dynastie po své smrti, Václava s Marií tady zasnoubil a s Janem IV. podepsal smlouvu o poručnictví a regentsví do doby Václavovi plnoletosti. Kazimír zde také sepsal testament a další listiny. O tři roky později umírá. Příběh nešťastného manželství Václava a Marie se také stal poentou v pověsti o Fryštátském zvonu.

3.září 1569

Úmrtí poslední slezské kněžny z Fryštátu, Kateřiny Piastovny.

Narodila se roku 1542 slezskému knížecímu páru Fridrichovi III. Piastovci z Lehnické rodiny a Kateřině Maklenburské. Vyrůstala na dvorech zámku Legnica a Brzeg v Dolním Slezsku, kde se také seznámila se svým budoucím manželem, princem Fridrichem Kazimírem Piastovcem z Fryštátské rodiny. Vzali se 28.prosince roku 1563 a 4.dubna příštího roku odcestovala v okázalém průvodu svého otce Fridricha III. do Fryštátu, který se stal jejím novým domovem. 6.srpna 1565 se mladému knížecímu páru narodila princezna Kateřinka. Kněžna Kateřina byla nemocná, pravděpodobně byla nakažená morovou nemocí už v Lehnici, kde se tou dobou morová epidemie velmi šířila. Přes všechnu péči lékařů však ve Fryštátě nemoci podlehla a byla zde 14.září 1569 pohřbena. S Fryštátem je dodones spojována jako jeho Bílá paní, nikoliv však jako duch, ale je ztotožňována se Zámeckou Bílou věží. Více zde.

18.září 1447

Úmrtí slezské kněžny Eufemie II. Piastovny, první slezské kněžny panovnice.

26.listopadu 1412 se kněžna Eufemie II., pocházející z Mazovské dynastie Piastovců, provdala za slezského knížete Boleslava I. Piastovce. Sňatek se uskutečnil na doporučení krále Vladislava Jagella, jehož královské rodiny byla Eufemie členkou. Sňatek měl posílit vliv Jagellonců ve Slezsku a ze spojení s Boleslavem I. vzešli čtyři synové: Václav, Vladislav, Přemyslav, Boleslav a dcera Alexandra. Jako svatební dar kněžna dostala Fryštátský lovecký zámek a protože si ho zamilovala, okolo roku 1420 provedla jeho rozšíření do dnešní velikosti tím, že postavila zámecké západní křídlo (kuchyň) a zámecký kostel rozšířila o severní kapli. Když 6. května roku 1431 ovdověla, ujala se vlády a přesunula slezský knížecí dvůr z Těšína do Fryštátu, kde se natrvalo usídlila. Na Fryštátském zámku kněžna zavedla vysoce vedenou dvorskou etiketu, čímž učinila z Fryštátu nejhonosněji vedené slezské sídlo. Kronikář Dluhoš kněžnu popisuje jako nejkrásnější ženu své doby, velmi milou a laskavou, ale také precizní ve všem co dělala. Slezský lid si ji velice oblíbil a když 18. září 1447 ve věku 51 let ve Fryštátě skonala, zanechala po sobě prosperující zemi a okázale vedený Fryštát. Pohřbena byla pravděpodobně ve Fryštátě.

21.září 1317

Úmrtí české královny Violy Alžběty Piastovny.

Narodila se jako nejmladší dítě slezskému knížeti Mečislavovi III. a jeho ženě neznámého jména někdy mezi léty 1287-1291. Nejčastěji je uváděn rok 1290, což by mohlo znamenat, že se mohla narodit na Fryštátském loveckém zámku, kde kníže s rodinou pravděpodobně tou dobou dočasně sídlil. Kníže byl politickým spojencem českého krále Václava II. Přemyslovce a byl jeho klíčovým partnerem k udržení polské koruny. Slezsko ještě nebylo jednou z českých zemí, proto k posílení jejich vzájemných vztahů došlo v Brně 5.října 1305 k sňatku jejich potomků Václava III. a Violy., Ta se tak stala českou královnou. 4.srpna 1306 byl Václav III. při cestě do Polska v Olomouci zavražděn a rod českých Přemyslovců vymřel. Bezdětná Viola byla českým královským dvorem poslána do kláštera ve Vyšším Brodě odkud byla po 10ti letech povolána královnou Eliškou (žena Jana Lucemburského) a opět byla z politických důvodů provdána za Petra z Rožmberka, ale ani toto manželství netrvalo více jak rok a zůstalo bezdětné. Viola se tak opět ocitla v klášteře, kde roku 1317 zemřela a byla pochována.

21.září 1563

Císař Ferdinad Habsburský nařizuje propustit uvězněného barona Kaspara Wilczka.

Uvěznění barona proběhlo v květnu 1563 z nařízení slezského knížete Václava III. Adama za to, že baron odmítal vrátit pronajaté Mílové právo města Bielsko-Biala. Kníže baronovi toto Mílové právo za úplatu propůjčil, a protože smluvní doba skončila, měl toto Mílové právo baron vrátit. Správu nad tímto městem od roku 1560 převzal kníže Fridrich Kazimír a protože mu baron odmítal mílové právo vrátit, kníže ho uvěznil. Nikdo krom panovníka ale nemohl uvěznit jiného aristokrata, a proto císař Ferdinand Habsburský nařizuje knížeti Fridrichovi barona propustit. Kníže byl však také panovníkem, a protože trval na svém právu barona věznit, požádal Slezský tribunál o vyřešení sporu. Tribunál knížeti vyhověl a baron zůstal ve vězení. Baron Kaspar, pocházející ze slezského rodu Wilczků, Mílové právo vrátil až v březnu 1565 a poté byl z vězení propuštěn. Ve vězeňské cele strávil 22 měsíců. Stal se tak nejslavnějším fryštátským vězněm.

4.říjen 1452

Úmrtí prvního slezského knížete z Fryštátu, Boleslava II. Piastovce.

Narozen byl v roce 1422 na Těšínském nebo Fryštátském zámku jako nejmladší ze čtyř synů slezského knížecího páru Boleslava I. a Eufemie II. Roku 1431 ovdovělá kněžna Eufemie II. přesouvá knížecí dvůr z Těšína do Fryštátu a vychovává zde své čtyři nezletilé prince a jednu princeznu. Kníže Boleslav se roku 1448 oženil s vysoce urozenou princeznou Annou Bielskou, budoucí patronkou Karviné-Fryštátu, se kterou založil svou vlastní rodinnou linii se sídlem ve Fryštátě a jako jediný ze svých bratrů zplodil dědičného potomka. Proto pokračování Piastovské dynastie bylo zajištěno právě fryštátskou rodinnou linií. Ve Fryštátě vedl on, a především kněžna Anna, velmi vysoké dvorské poměry. Z Fryštátu učinil prvořadou slezskou panovnickou rezidenci a roku 1447 v něm založil dodnes existující pivovar. Nejprve měl pivovar sídlo v prodloužené části Radnice, kde dnes funguje hostinec, ale jeho syn Kazimír II. ho přesunul do Pivovarské uličky, kde stále existuje. Do doby Boleslava II. jsou také datovány gotické fresky v Zámecké severní kapli. Během své krátké vlády Boleslav II. podporoval Jagellonskou královskou dynastii, se kterou byl politicky i příbuzensky spjat a hodlal vyčlenit Fryštátské knížectví, ke kterému připojil i Bytomské území. Než ale začal oficiálně užívat titulu kníže Fryštátský, z neznámé příčiny ve věku 30ti let zemřel. Pochován byl pravděpodobně ve Fryštátě.

18.říjen 1528

Pohřeb slezského Vicekrále, knížete Kazimíra II. Piastovce, největšího rodáka Karviné-Fryštátu všech dob.

Narozen byl v roce 1449 na fryštátském panovnickém dvoře svých rodičů, slezského knížete Boleslava II. a kněžny Anny, kde také prošel rytířským vzděláním. Ke spoluvládě byl svou ovdovělou matkou přizván v roce 1460 a samostatnou vládu vykonával nepřetržitě od roku 1466. Roku 1490 byl povýšen do stavu Vicekrále slezského. Byl největším politikem a panovníkem z rodu slezských Piastovců. Sídlil na svém oblíbeném Loveckém zámku Fryštát, který po celý svůj život zveleboval a rozvíjel. Dodnes je rezidenční Fryštát uceleným souborem jeho staveb, z nichž zdaleka nejviditelnější je Zámecká Bílá věž. Roku 1504 založil dodnes svému účelu sloužící Radnici a v okolí Fryštátu také založil rozsáhlou soustavu rybníků. Dožil se na svou dobu neuvěřitelného věku 78 let a s dobou vlády 60-66 let patří mezi 10 nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Je také neoficiálním, ale skutečným největším rodákem dnešní Karviné všech dob. Historici se neshodují se dnem jeho úmrtí. Nové poznatky říkají, že pravděpodobně zemřel 13. října ve svých komnatách Těšínského zámku. Pohřeb se pravděpodobně konal 18. října a pravděpodobně si kníže přál být pohřben ve svém fryštátském rodišti. To mohlo být v kryptě Jižní kaple nebo na pohřebišti v jejím okolí. Kaple byla vyrabována v 17. století, zatímco pohřebiště bylo po naplnění zrušené v 18. století. V kostele je také několik uzavřených, nepřístupných a neznámých hrobek, takto popisovaných v 19. století. Je možné, že kníže i příslušníci jeho rodiny ve Fryštátě sídlící, jsou zde stále pohřbeni a na své objevení teprve čekají. Někteří badatelé uvádějí den jeho úmrtí 13. prosince, kdy měl zemřít na své cestě do Opavy. V Karviné - Fryštátě se lze projít naučnou stezkou Po stopách slezského Vicekrále a knížete Kazimíra II. a poznat jeho rodnou a oblíbenou rezidenci, která si dodnes uchovala stavební památky jeho, i jeho rodu.

28.říjen 1138

Založení Slezského knížectví Vladislavem II. Piastovcem.

Slezská panovnická dynastie vznikla 28. října 1138 odštěpením od královské dynastie Piastovců. Prvním slezským knížetem se stal Vladislav Slezský, zvaný též Vyhnanec (1105-1163), přestože sídlil v Krakově. Vládl 8 let, v roce 1146 byl vyhnán do Čech. Vladislav II. byl synem Piastovského krále Boleslava III. zvaného Křivoústý a jeho ženy, královny Zbyslavy Kyjevské. Oženil se roku 1120 s Anežkou Rakouskou (1108-1163), se kterou měl syny Boleslava, Mečislava, Konráda, Alberta a dceru Rixu. V době Vladislavovy vlády v letech 1138-1146 (v roce 1146 byl exkomunikován a vyhnán), byl už Fryštát rozvinutým a prvořadým slezským obchodním střediskem. Do doby kolem roku 1282 se nacházel na břehu řeky Olše, v katastru dnešní obce Karviná - Staré Město (Starý Fryštát), poté byl přesunut na dnešní místo (dnešní Karviná).

Synové Vladislava II. Slezsko rozdělili na dvě hlavní rodinné linie: Kníže Boleslav I. (1127-1201) založil Dolnoslezskou linii, ze které vzešla dominantní Lehnicko-Břežská rodina se sídlem v Lehnici a Břehu, a která dominovala celému Slezsku po roce 1528 až do konce 16. století. Kníže Mečislav IV. (1141-1211) založil Hornoslezskou linii, která je označována také jako královská linie, a která dominovala nad celým Slezskem až do roku 1528.

4.listopad 1579

Úmrtí slezského knížete Václava III. Adama.

11.listopad 1490

Slezský kníže Kazimír II. povýšen na Vicekrále slezského.

19.listopad 1566

Úmrtí slezské kněžny Marie Piastovny.

23.listopad 1567

Svatební průvod kněžny Kateřiny Sasko-Lauenburské.

26.listopad 1412

Svatba slezského knížete Boleslava I. Piastovce s kněžnou Eufemií II. Piastovnou.

28.prosinec 1563

Velkolepá svatba slezského knížete Fridricha Kazimíra Piastovce s princeznou Kateřinou Piastovnou.