DĚJINY KARVINÉ V OBRAZECH, 906 - 1571/1991

906 - Velkomoravský kníže Mojmír II. umírá a na uvolněné slezské území se vrací Silingové (slezsko-germánské kmeny), kde podél Odry staví svá hradiště

po 906 - Silingský kníže se v místě Darkova setkává s dívkou Olgou a zamiluje se do ní. Zplodí syna, ale odebere jí ho a zrazená Olga skáče do řeky, kde se utopí

před 930 - Silingský kníže Fridrich řeku přejmenovává po Olze a v místě Starého Města staví své hradiště Fri-Stadt (Fridrichovo město)

1025 - Začátek vlády Piastovského krále Lamberta II. Za jeho podpory se Fryštát stává předním obchodním střediskem ve Slezsku

1138 - Princ Vladislav II. zakládá Slezské knížectví, stává se jeho prvním knížetem a Fryštát se stává součástí knížectví

1269 - Kníže Vladislav I. mění hradiště Starý Fryštát na město a staví v něm křesťanskou kapli. Do té doby fryštátští Silingové (slezané) uctívali staroslezskou mytologii

Kaple ze 13. století ve Starém Fryštátě byla v 18. století nahrazena kaplí Andělů strážných ve Starém Městě

1282 - Kněžna Gřimyslava Piastovna, žena knížete Mečislava III., utíká i s dvorními dámami před svým despotickým mužem z Opole do Starého Fryštátu, kde žádá o ochranu Silingského knížete

1282 - Začátek vlády knížete Mečislava III. Aby svou ženu, kněžnu Gřimyslavu dostal zpět, vojensky napadá Starý Fryštát, ničí ho a pobíjí jeho silingská vojska a pána. Na místě hradiště vzniká obec Staré Město

1288 - Kníže Mečislav III. dokončuje stavbu nového Piastovského Fryštátu na dnešním místě a dokončuje zde také stavbu svého nového strážního a loveckého zámku

1290 - Pravděpodobné narození slezské princezny Violy. Její otec, kníže Mečislav III. ve Fryštátě po několik měsíců pobývá, a rodí se mu tady dcera. Kněžna Gřimyslava pravděpodobně po porodu umírá. Roku 1305 kníže Violu provdává za Václava III. Přemyslovce a Viola se tak stává českou královnou

1327 - Kníže Kazimír I. převádí Slezsko i s Fryštátem do Českého království a zakládá ve Fryštátě Předzámčí

1320 (?) - Kníže Kazimír I. ve Fryštátě zakládá Horní Předměstí, kde se usídlili bohatí měšťané vyrábějící Fryštátské plátno, které pak prodávali do celé Evropy. Předměstí je dnešní ulicí Fryštátská

1376 - Český Vicekrál a slezský kníže Přemysl I. dokončuje gotickou přestavbu zámku Fryštát na svou loveckou rezidenci, kde pobývá minimálně do roku 1386

1376 - Při gotické přestavbě knížetem Přemyslem I., zámek Fryštát dostává impozantní vjezdovou bránu ze Zámecké uličky

1420 - Kněžna Eufemie II. kromě zámku rozšiřuje i jeho zámeckou kapli v kostel katedrálního typu

1420 - Kněžna Eufemie II. dokončuje rozšíření zámku Fryštát o kuchyňské křídlo, které se stává základem její honosné dvorské etikety. Dnes je tady Zámecká galerie

1427 - Kníže Boleslav I. čelí husitským nájezdům. Ještě před tím, v roce 1412 se žení s kněžnou Eufemií II., dává jí Fryštátský zámek jako dar a povoluje ji jeho rozšíření

1427 - Husitské nájezdy na slezská města, která jsou proti husitům. Nakonec však i ve Fryštátě dochází ke smíření husitů se slezským knížetem Boleslavem I. Toto jihozápadní nároží zámku změnilo svou podobu roku 1514

1431 - Úmrtí knížete Boleslava I. Ovdovělá, ale dynamická a moderní kněžna Eufemie II. stěhuje knížecí dvůr z Těšína do Fryštátu a činí z něj nejvýznamnější slezské sídlo

1431 až 1447 - Slezská kněžna Eufemie II. na zámku Fryštát vychovává v královských podmínkách své potomky. Následníkem se stane nejmladší princ Boleslav II.

1447 - Kníže Boleslav II. svým privilegiem činí z Fryštátu rezidenční město slezských knížat a zakládá zde pivovar. Kníže umírá náhle v roce 1452

1447 - Zámecký pivovar ve Fryštátě je založen knížetem Boleslavem II., ale o 60 let později ho jeho syn, kníže Kazimír II. přesouvá do Pivovarské uličky. Pivo se tady vaří pořád

1448 až 1452 - Svatba a život knížete Boleslava II. s kněžnou Annou. Na Fryštátském zámku se jim rodí princ Kazimír II. a princezny Barbora a Žofie

1470 - Kněžna Anna pod zámkem zakládá čtvrť Dolní Předměstí pro chudé obyvatele, o které se stará a dává jim práci u dvora. Čtvrť je dnešní ulicí Na Bělidle

1477 až 1486 - 8letá osiřelá slezská princezna Hedvika je svěřena do péče její tety, kněžny Anny ve Fryštátě. Roku 1486 ji její bratranec, kníže Kazimír II. provdává do Uher, kde se Hedvika stává matkou uherského krále Jana Zápolského a také polské královny Barbory Jagellonské. Společně s Kazimírem II. budují Měděnou stezsku, tedy silnici z Banské Bystrice přes Jablunkovský průsmyk, Těšín, Fryštát, Hlučín a Opavu do Krnova

1490 - Úmrtí zbožné kněžny Anny. Po boku svého syna, knížete Kazimíra II. vládla jako kněžna - matka. Pro své ušlechtilé skutky chudým se stává patronkou Fryštátu

1498 - před tímto rokem slezský Vicekrál Kazimír II. založil Fryštátské rybníky

1478 - 15. února se konala svatba vnučky českého krále Jiřího z Poděbrad se slezským Vicekrálem Kazimírem II. Piastem. Johana zemřela 24. července 1496. Zplodila syny Fridricha a Václava II.

1504/1505 - Založení Radnice knížetem Kazimírem II. Zpočátku má na dvoře svou vlastní věž, ale roku 1564 je nahrazena tou dnešní na nádvoří

1511 - Velký požár zámku a města, pravděpodobně způsobený neřízenou zábavou slezského knížete Kazimíra II. a polského krále Zikmunda I. Fryštát přichází o svou okázalou gotickou architekturu

1515 - Slezský Vicekrál a kníže Kazimír II. provádí velkolepou renesanční přestavbu svého reprezentativního sídla Fryštátu, ale hlavní sídlo přesouvá do Těšína

1515 - Kazimír II. zrušil starou gotickou vjezdovou bránu na Zámecké nádvoří a nahradil ji volnějším průjezdem, který se na Fryštátském zámku dochoval dodnes

1515 až 1530 - Stavba zámecké Bílé věže, která se stává nejviditelnější památkou na slezského Vicekrále a knížete Kazimíra II. a je jí až dodnes

1528 až 1544 - období regentské vlády a poručnictví Jana IV. Pernštejna. Slezské sídlo měl ve Fryštátě, kde dokončil stavbu Bílé věže a rozšířil rybniční soustavu v Olšinách

1543 - Kníže Václav III. Adam, sídlící v Těšíně, na začátku své vlády zakládá zámeckou lesní oboru v Louckém lese u Fryštátu. Obora se od roku 1865 nachází v Zámeckém parku Fryštát

1552 - Kníže Václav III. Adam stěhuje knížecí dvůr z Těšína do Fryštátu, kde zůstává až do roku 1556

1556 - Kněžna Marie zůstává ve Fryštátě až do své smrti v roce 1566, aby unikla týrání ze strany svého muže, knížete Václava III. Adama. Je spojována s pověstí O Fryštátském zvonu

1560 - Zahájení vlády Fridricha Kazimíra Piasta. Sídlí ve Fryštátě, kde staví Piastovskou radniční věž a také staví své nové sídlo, zámek Ráj

1563 až 1564 - Velkolepá svatba Fridricha Kazimíra s Kateřinou v Lehnici a Fryštátu

1564 - Kněžna Kateřina Piastovna Lehnická přijela do Fryštátu v okázalém průvodu

1564 - Otevření šenku rytíře Jiřího Rocnara z Rocnova na Předzámčí. Každoročně se tady schází slezští rytíři k oslavě svého pasování. Dodnes má otevřeno

1566 - Postavení pohřebního kostela svatého Marka. Během 30ti leté války se kostel stane statečným symbolem protireformace ve Slezsku

1567 - Druhou ženou knížete Václava III. Adama se stala kněžna Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská. Ve Fryštátě dostává palácové sídlo, které si drží až do své smrti v roce 1594. Říkalo se jí tady Černá kněžna, protože po svém ovdovění roku 1579 chodila výhradně jen v černých šatech

1567 - Dnešní knihovnu na náměstí jako svatební dar dostává druhá žena knížete Václava III. Adama. Černá kněžna Kateřina Sidonie v něm měla svůj soukromý palác, který si držela až do své smrti v roce 1594. Jeho honosný štít však byl nahrazen skromnějším

1569 - Nemocnou kněžnu Kateřinu denně navštěvuje kníže Fridrich s princeznou. I přes všechnu péči doktora 3. září v komnatě Bílé věže umírá

1569 - je dokončena stavba nového slezského sídla, zámku Ráj, ale kníže Fridrich Kazimír sem nikdy nepřesídlí

1569 - Úmrtí na Bílý mor nemocné kněžny Kateřiny Piastovny. Stává se Bílou paní Fryštátskou. O dva roky později umírá i princezna Kateřinka.

1571 - Úmrtí na mor nemocného knížete Fridricha Kazimíra Piasta a vymření slezských Piastovců ve Fryštátě. Kníže se stává posledním Fryštátským rytířem

1571 - Císař Maxmilíán II. Habsburg přebírá odumřelé léno Fryštát, ale prodává ho slezské šlechtě

1573 - Odumřelý Fryštát od císaře Maxmiliána II. kupuje rytíř Václav ze Slupska

1642 - Prudké protireformační boje u kostela sv. Marka. Téměř celý Fryštát je srovnán se zemí

1650 - Melchior, hrabě von Gaschin kupuje zcela zničený Fryštát a zámku vrací punc rezidence, tím se Fryštát obnovuje

1749 - Mikuláš Taafe z Carlingfordu kupuje Fryštát, stavebně ho rozvíjí a obnovuje jeho lovecké revíry

1792 - Fryštát kupují Larisch-Mönnichové jako své sídlo. Za jejich pobytu se Fryštát opět stává vyhlášenou loveckou rezidencí, kterou navštěvují středoevropští panovníci

1790 - Jan Josef Larisch, šlechtic z Karvína nalezl roku 1766 v Karvíně uhlí, ...a byl svobodný

1790 - Anna Marie Tekla z Mönnicha, krásná a bohatá šlechtična z Rychvaldu na vdávání

1791 - ...a byla svatba. Císař Leopold Habsburský tomu požehnal a souhlasil se spojením rodů Larischů a Mönnichů s hraběcím titulem a sídlem ve Fryštátě

1793 - Jindřich Larisch-Mönnich, první hrabě narozený ve Fryštátě. Roku 1856 rozšiřuje uhelné doly a stává se bohatým velkoprůmyslníkem. I se svými rodiči je pochován v rodové hrobce pod Zámeckým kostelem

1850 až 1918 - Jindřich II. Larisch-Mönnich patří mezi nejbohatší šlechtice Rakousko-Uherska. Za jeho života se fryštátský zámecký dvůr stává místem konání slavných plesů a parforsních honů, na které přijíždějí i evropští panovníci

1872 až 1945 - Jan II. Larisch-Mönnich je posledním ve Fryštátě narozeným hrabětem (nar. 1872). Roku 1945 na konci 2. sv. války uprchl se svou rodinou do rakouského Palfau a už se nikdy nevrátil. Roku 1962 tam zemřel a je i pochován

1850 - královský Fryštát se stává okresním městem

1865 až 1867 - Fryštátský baron Jiří IV. Bees nalézá na svém pozemku pod zámkem Ráj jodobromovou solanku. Fryštátský lékař Alois Fiedler ji testuje a poté i Vídeňská universita potvrzuje její léčivé účinky

1867 - Jiří IV. Bees zakládá ve Fryštátě Lázně Darkov a Fryštát se stává věhlasným lázeňským městem. Symbolem lázní se stala darkovská dívka Olga

1855 - do Fryštátu, na Petrovické nádraží KFNB, přijíždí první vlak

1867 - Na okraji Fryštátu, v hornické obci Karvín, je otevřeno nádraží KBD (dnes Karviná hl.n.)

1898 - Obě nádraží, KBD Karvín a KFNB Petrovice, spojila městská dráha KFNB s nádražím přímo v centru Fryštátu

1912 - Fryštát zahajuje městskou hromadnou dopravu tramvajovou linkou z města na nádraží KBD

1949 - Fryštát se spojuje s okolními obcemi a začíná moderní výstavba města (dnes Karviná)

1991 - Fryštát se stává universitním městem