Paláce slezských Piastovců

Některé slezské knížecí paláce jsou již zcela zaniklé, z některých se zachovaly jen trosky, ale některé jsou dochovány do dnešních dnů. A právě u těchto paláců se zastavíme a poodhalíme jejich tajemství.

HLOHOV

Piastovci využíván: 1251-1504

Účel stavby: Rezidence slezské knížecí rodiny

Poslední majitelé: Hohenzollernové

Dnešní využití: Turistům přístupné Museum archeologie a historie

Zajímavost ze života Piastovců: Roku 1442 slezská kněžna Eufemie II. posílá svého syna, prince Vladislava z Fryštátu do Hlohova, kde se měl usídlit a vládnout této části Slezska jako princ, ale pod vedením své matky. Roku 1459 zde Vladislav vzdává Lenní hold českému králi Jiřímu z Poděbrad a vyráží s ním vojensky dobít Vratislav. Při této bitvě je však těžce zraněn a příští rok umírá. Nechává v Hlohově svou ženu Markétu, ale zemřel bez dědice. O Vladislavovo vymřelé léno po roce 1476 z Fryštátu vyráží bojovat Vladislavův synovec, slezský kníže Kazimír II.

BŘEH

Piastovci využíván: 1342-1675

Účel stavby: Rezidence slezské knížecí rodiny

Poslední majitelé: Hohenzollernové

Dnešní využití: Museum Slezských knížat

Zajímavost ze života Piastovců: V 50. letech 16. století je na Břežském knížecím dvoře vychováván mladý slezský princ Fridrich Kazimír. Sleduje zde spor svých příbuzných, bratrů Jiřího II. Nádherného a Fridricha II. Velikého, o majetky v Lehnici a Břehu. Tento spor se pak před rokem 1560 stal jeho motivací k vedení sporu se svým otcem, slezským knížetem Václavem III. Adamem o majetky Těšína a Fryštátu.

LEHNICE

Piastovci využíván: 1190-1675

Účel stavby: Rezidence slezské knížecí rodiny

Poslední majitelé: Hohenzollernové

Dnešní využití: Turistům přístupné Museum mědi

Zajímavost ze života Piastovců: V prosinci roku 1563 se na dvoře Lehnického zámku konala velkolepá, několika týdenní svatební oslava slezského knížete Fridricha Kazimíra se slezskou princeznou Kateřinou. Svatby se zúčastnilo na 2000 šlechticů včetně císaře Maxmiliána II. Habsburského. Svatební veselí doprovázelo několik po sobě konajících se rytířských turnajů a zkonzumovalo se tady ohromné množství jídla a pití. Na jaře příštího roku se novomanželé setkali na svém sídle ve Fryštátě. Svatba v Lehnici byla velmi nákladná a ikdyž dle slezských tradic svatbu vždy platí otec nevěsty, v tomto případě šlo o astronomickou částku, která navíc přinesla okázalou pověst mladému knížeti ve Fryštátě. Jeho tchán Fridrich III. s ním tedy zahájil spor o dělení nákladů, který musel rozsoudit až císař Maxmilián II., který mladému knížeti také přispěl na svatební výdaje významnou částkou.

RATIBOŘ

Piastovci využíván: 1172-1336

Účel stavby: Rezidence slezské knížecí rodiny

Poslední majitelé: Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstové

Dnešní využití: Turistům přístupný zámek s kaplí

Zajímavost ze života Piastovců: V období let 1282-1290 hrad přestavoval kníže Mečislav III. souběžně s výstavbou Fryštátského hradu a zámecké kaple obou sídel si byly zpočátku velmi podobné. Ratibořská kaple si dodnes zachovala svůj gotický interiér, který je označován jako Perla Slezské gotiky a napovídá jaká byla architektura Zámecké kaple Fryštátské.

SLEZSKÁ OSTRAVA

Piastovci využíván: 1282-1508

Účel stavby: Obranný hrad

Poslední majitelé: Wilczkové

Dnešní využití: Turistům přístupné trosky s věží

Zajímavost ze života Piastovců: 2. srpna 1297 se na hradě sešla slezská knížata Boleslav I. a Mečislav I. s olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, aby podél řeky Ostravice vytyčili a hraničníky označili státní hranice mezi Moravou a Slezskem. V roce 1508 slezský místokrál Kazimír II. sídlící ve Fryštátě, hrad prodal Janu Sedlnickému z Choltic. Potomci tohoto rodu zde 30. července 1590, z pověření slezského knížete Adama Václava hostili Slezský zemský sněm pánů a rytířů, na kterém společně přijali deklaraci mimo jiné i o tom, že čeština bude jediným úředním jazykem ve Slezsku. Stalo se tak po 263 letech, kdy bylo Slezsko začleněno do Českého království.

BÍLSKO-BÍLÁ

Piastovci využíván: 1282-1571

Účel stavby: Obranný hrad

Poslední majitelé: Sulkovští

Dnešní využití: Turistům přístupné Museum

Zajímavost ze života Piastovců: Slezská kněžna Eufemie II. sem v roce 1442 z Fryštátu poslala svého syna, prince Václava I., aby spravoval tuto část Slezska pod její vládou. Princ byl již 4 roky ženatý s o 10 let starší, ovdovělou kněžnou Alžbětou, a byl nejstarším ze čtyř bratrů, takže měl největší ambice k získání vlády po své matce. Neustále odsud vyrážel na vojenská tažení a dělal si nároky na další území. Kněžna Alžběta také vedla aktivní politiku, která však měla zabránit ovládnutí některých částí Slezska českým králem Jiřím z Poděbrad a to zřejmě nebylo v souladu se zájmy Václava I., proto se tady jejich manželství v roce 1445 rozpadlo. A ikdyž kronikář Dluhoš prince Václava I. popisuje jako vzdělaného a velmi kultivovaného aristokrata, jeho podpora českému králi Jiřímu z Poděbrad mu roku 1468 vynesla exkomunikaci od slezského biskupa Rudolfa z Rüdesheimu, který stál proti tomuto českému králi. Václav I. tak zde o 6 let později zemřel osamělý, rozvedený a bezdětný.

FRYŠTÁT

Piastovci využíván: 1282-1571

Účel stavby: Rezidence slezské knížecí rodiny

Poslední majitelé: Larisch-Mönnichové

Dnešní využití: Turistům přístupný zámek s konírnami, kostelem a věží

Zajímavost ze života Piastovců: Skromné počátky Fryštátského hradu se od konce 14. do konce 16. století změnily v nejhonosněji vedené knížecí dvorské poměry slezských Piastovců. Do tajemství hradu určitě patří události kolem zdejšího hodování slezského místokrále Kazimíra II. a polského krále Zikmunda I. Jagellonského. Na přelomu 15. a 16. století zde oba panovníci, kteří byli i svými krstnými bratry, často společně hodovali, a někdy opravdu velmi bujaře. Vínem opilý Zikmund I. při jedné takové neformální oslavě zničil veškeré vybavení hodovního sálu, ale když vystřízlivěl, poslal Kazimírovi II. finanční odškodnění. Ale v noci z 16. na 17. dubna 1511 zámek pod jejich opětovným řáděním vzplál ohněm. Zikmundovým biologickým bratrem byl tehdejší český král Vladislav II. Jagellonský, který poskytl Kazimírovi úlevy na opravy ohněm poničeného Fryštátu. Vše se politicky zahladilo a Purkrabí Fryštátského hradu vydal prohlášení, že zámek, a mimochodem i takřka celé město, zachvátil požár z viny poškozeného zámeckého kuchyňského komína, ze kterého tak v osudnou noc lítaly jiskry. O hostině obou panovníků se nezmínil...

FRÝDEK-MÍSTEK

Piastovci využíván: 1282-1571

Účel stavby: Obranný hrad

Poslední majitelé: Habsburkové

Dnešní využití: Turistům přístupné Museum

Zajímavost ze života Piastovců: Do roku 1327 sloužil hrad jako obranná pevnost střežící slezsko-moravské hranice. V tomto roce se Slezsko stalo součástí Českého království, státní hranice se tak přesunula až k městu Bílsku na nové, slezsko-polské hranici. Frýdek tak ztratil svůj význam a protože nebyl využíván ani jako rezidence, byl dáván do zástavy pokaždé, když byli slezští Piastovci zadlužení. Vyplacen zpět byl v 15. a 16. století za vlády slezských knížat Boleslava II. a Kazimíra II. z Fryštátu. Ve 30. letech 16. století zde prováděl renesanční přestavbu slezský regent Jan IV. Pernštejnský, který pak vyžadoval investované peníze zpět po mladém slezském knížeti Václavu III. Adamovi. Poměrně vysoká částka za nevyužívaný zámek byla knížeti Václavovi trnem v oku, a svou zlost si poté vybíjel na své choti, kněžně Marii Pernštejnské. Jan IV. Pernštejnský tak touto investicí za modernizaci Frýdeckého zámku nevědomky přispěl k útrapám své dcery Marie. Jejich syn, slezský kníže Fridrich Kazimír sídlící ve Fryštátě, opět dával zámek do zástavy a po jeho smrti v roce 1571 byl zámek definitivně dán do dražby. Tento krásný zámek měl v rukou Piastovců nešťastný úděl, ale těší se z toho, že na rozdíl od některých jiných Piastovských rezidenčních sídel stále žije.

TĚŠÍN

Piastovci využíván: 1290-1645

Účel stavby: Rezidence slezské knížecí rodiny

Poslední majitelé: Habsburkové

Dnešní využití: Turistům přístupné trosky s věží, Umělecká škola

Zajímavost ze života Piastovců: Hrad s bohatou historií je asi nejznámější rodinnou aférou knížecího páru Václava III. Adama s Marií Pernštejnskou. Manželé byli v roce 1525 ve Fryštátě zasnoubeni ve svém jednoletém věku, a do doby plnoletosti prince Václava III. byl ve Slezsku pověřen regentskou vládou jeho tchán, ve Fryštátě sídlící Jan IV. Pernštejnský. Jeho regentská vláda se vyznačovala rozvojem měst a rybníkářství, kde investoval značné sumy do jejich výstavby. Po dosažení Václavovy plnoletosti si Jan IV. nárokoval investované peníze zpět, což se stalo prudkou roztržkou mezi Janem IV. a mladým knížetem Václavem III. Ten tak svou vládu zahájil se značným dluhem za investice, které si u Jana IV. nežádal. Svou nelibost k Pernštejnům si tak kníže Václav III. vybíjel na své ženě Marii. Před knížecím dvorem v Těšíně ji ponižoval a odpíral ji postavení a práva panovnice. Následkem jeho krutého chování byla kněžna Marie často nemocná a v roce 1567 zemřela.