PALÁCE SLEZSKÝCH PIASTOVCŮ
Některé slezské knížecí paláce jsou již zcela zaniklé (Wroclaw, Bytom), a z některých se zachovaly jen věže (Opole, Těšín). Většina je však dochována do dnešních dnů. Ikdyž byly sídlem některé z rodin rozvětvené slezské panovnické dynastie, v každém století vždy jeden z nich dominoval nad všemi: ve 12. století to byl zámek Ratiboř, ve 13. století zámek Opole, ve 14. století zámek Těšín, v 15. století zámek Fryštát, v 16. a 17. století to byl zámek Lehnice. Tyto paláce slezské knížecí rodiny po několika staletích vydávají svá tajemství a je potřeba je chránit s významem na ochranu historie, kultury a tradice Evropského slezského národa. Hrdou identitou Slezska jsou totiž právě paláce jeho panovníků.
HLOHOV
Piastovci využíván: 1251-1504
Účel stavby: Obranný a rezidenční zámek
Poslední majitelé: Hohenzollernové
Dnešní využití: Turistům přístupné Museum archeologie a historie
Zajímavost ze života Piastovců: Roku 1442 slezská kněžna Eufemie II. posílá svého syna, prince Vladislava z Fryštátu do Hlohova, kde se měl usídlit a vládnout této části Slezska jako princ pod vedením své matky. Roku 1459 zde Vladislav vzdává Lenní hold českému králi Jiřímu z Poděbrad a vyráží s ním vojensky dobít Wroclaw. Při této bitvě je však těžce zraněn a příští rok umírá. Nechává v Hlohově svou ženu Markétu, ale zemřel bez dědice. O Vladislavovo vymřelé léno po roce 1476 z Fryštátu vyráží bojovat Vladislavův synovec, slezský kníže Kazimír II.
BŘEH
Piastovci využíván: 1342-1675
Účel stavby: Rezidenční zámek
Poslední majitelé: Hohenzollernové
Dnešní využití: Museum Slezských Piastovců
Zajímavost ze života Piastovců: V 50. letech 16. století je na Břežském knížecím dvoře vychováván mladý slezský princ Fridrich Kazimír. Sleduje zde spor svých příbuzných, Jiřího II. Nádherného a Fridricha II. Velikého o majetky v Lehnici a Břehu. Tento spor se pak před rokem 1560 stal Fridrichovou motivací k vedení vlastního sporu se svým otcem, slezským knížetem Václavem III. Adamem o majetky Těšína a Fryštátu.
LEHNICE
Piastovci využíván: 1190-1675; v 16. a 17. století byl hlavním slezským sídlem
Účel stavby: Obranný a rezidenční zámek
Poslední majitelé: Hohenzollernové
Dnešní využití: Turistům přístupné Museum mědi; nejvýznamnější Dolnoslezská sídelní rezidence Piastovců
Zajímavost ze života Piastovců: V prosinci roku 1563 se na dvoře Lehnického zámku konala velkolepá, několika týdenní svatební oslava slezského knížete Fridricha Kazimíra se slezskou princeznou Kateřinou. Svatby se zúčastnilo na 2000 šlechticů včetně císaře Maxmiliána II. Habsburského. Svatební veselí doprovázelo několik po sobě konajících se rytířských turnajů a zkonzumovalo se tady ohromné množství jídla a pití. Na jaře příštího roku se novomanželé setkali na svém sídle ve Fryštátě. Svatba v Lehnici byla velmi nákladná a ikdyž dle slezských tradic svatbu vždy platí otec nevěsty, v tomto případě šlo o astronomickou částku, která navíc přinesla okázalou pověst mladému knížeti ve Fryštátě. Jeho tchán, kníže Fridrich III. s ním tedy zahájil spor o dělení nákladů, který musel rozsoudit až císař Maxmilián II., který mladému knížeti také přispěl na svatební výdaje významnou částkou.
RATIBOŘ
Piastovci využíván: 1172-1336; ve 12. století byl hlavním slezským sídlem
Účel stavby: Obranný a rezidenční zámek
Poslední majitelé: Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstové
Dnešní využití: Turistům přístupný zámek s kaplí
Zajímavost ze života Piastovců: V období let 1282-1290 tento první Hornoslezský rezidenční zámek přestavoval kníže Mečislav III. souběžně s výstavbou Fryštátského loveckého zámku a zámecké kaple obou sídel si byly zpočátku velmi podobné. Ratibořská kaple si dodnes zachovala svůj gotický interiér, který je označován jako Perla Slezské gotiky a napovídá jaká byla původní architektura i Zámecké kaple Fryštátské, která se však několikrát rozšiřovala.
SLEZSKÁ OSTRAVA
Piastovci využíván: 1282-1508
Účel stavby: Obranný hrad
Poslední majitelé: Wilczkové
Dnešní využití: Turistům přístupné trosky s věží
Zajímavost ze života Piastovců: 2. srpna 1297 se na hradě sešla slezská knížata Boleslav I. a Mečislav I. s olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, aby podél řeky Ostravice vytyčili a hraničníky označili státní hranice mezi Moravou a Slezskem. V roce 1508 slezský místokrál Kazimír II. sídlící ve Fryštátě, hrad prodal Janu Sedlnickému z Choltic. Potomci tohoto rodu zde 30. července 1590, z pověření slezského knížete Adama Václava hostili Slezský zemský sněm pánů a rytířů, na kterém společně přijali deklaraci mimo jiné i o tom, že čeština bude jediným úředním jazykem ve Slezsku. Stalo se tak po 263 letech, kdy bylo Slezsko začleněno do Českého království.
BÍLSKO-BÍLÁ
Piastovci využíván: 1282-1571
Účel stavby: Obranný hrad
Poslední majitelé: Sulkovští
Dnešní využití: Turistům přístupné Museum
Zajímavost ze života Piastovců: Slezská kněžna Eufemie II. sem v roce 1442 z Fryštátu poslala svého syna, prince Václava I., aby spravoval tuto část Slezska pod její vládou. Princ byl již 4 roky ženatý s o 10 let starší, ovdovělou kněžnou Alžbětou, a byl nejstarším ze čtyř bratrů, takže měl největší ambice k získání vlády po své matce. Neustále odsud vyrážel na vojenská tažení a dělal si nároky na další území. Kněžna Alžběta také vedla aktivní politiku, která však měla zabránit ovládnutí některých částí Slezska českým králem Jiřím z Poděbrad a to zřejmě nebylo v souladu se zájmy Václava I., proto se tady jejich manželství v roce 1445 rozpadlo. A ikdyž kronikář Dluhoš prince Václava I. popisuje jako vzdělaného a velmi kultivovaného aristokrata, jeho podpora českému králi Jiřímu z Poděbrad mu roku 1468 vynesla exkomunikaci od slezského biskupa Rudolfa z Rüdesheimu, který stál proti tomuto českému králi. Václav I. tak zde o 6 let později zemřel osamělý, rozvedený a bezdětný.
KARVINÁ-FRYŠTÁT
Piastovci využíván: 1282-1571; v 15. století byl hlavním slezským sídlem
Účel stavby: Lovecký rezidenční zámek
Poslední majitelé: Larisch-Mönnichové
Dnešní využití: Turistům přístupné Museum slezské aristokracie a Národní Galerie; nejvýznamnější Hornoslezská sídelní rezidence Piastovců
Zajímavost ze života Piastovců: Skromné počátky Fryštátského loveckého zámku se od konce 14. do konce 16. století změnily v nejhonosněji vedené knížecí dvorské poměry slezských Piastovců. Do tajemství zámku určitě patří události kolem zdejšího hodování slezského místokrále Kazimíra II. a polského krále Zikmunda I. Jagellonského. Na přelomu 15. a 16. století zde oba panovníci, kteří byli i svými krstnými bratry, často společně hodovali, a někdy opravdu velmi bujaře. Vínem opilý Zikmund I. při jedné takové neformální oslavě zničil veškeré vybavení hodovního sálu, ale když vystřízlivěl, poslal Kazimírovi II. finanční odškodnění. V noci z 16. na 17. dubna 1511 zámek pod jejich opětovným řáděním vzplál ohněm. Zikmundovým biologickým bratrem byl tehdejší český král Vladislav II. Jagellonský, který poskytl Kazimírovi finanční úlevy na opravu ohněm poničeného Fryštátu. Vše se politicky zahladilo a Purkrabí Fryštátského hradu vydal prohlášení, že zámek, a mimochodem i takřka celé rezidenční město, zachvátil požár z viny poškozeného zámeckého kuchyňského komína, ze kterého tak v osudnou noc lítaly jiskry. O hostině obou panovníků se vůbec nezmínil...
KARVINÁ-FRYŠTÁT, PALÁC ČERNÉ KNĚŽNY SASKO-LAUENBURSKÉ
Piastovci využíván: 1568 - 1653?
Účel stavby: Rezidenční budova se stájemi
Poslední majitelé: Larisch-Mönnichové
Dnešní využití: Regionální knihovna a aktuálně uzavřené Museum
Zajímavost ze života Piastovců: Roku 1567 z Drážďan do Fryštátu přijíždí 300 členný průvod kněžny Sidonie Sasko-Lauenburské, která se stala druhou ženou slezského knížete Václava III. Adama. Kněžna Sidonie od svého novomanžela jako svatební dar dostala palácový dům se stájemi na fryštátském Zámeckém nádvoří, ve kterém pak ráda pobývala především v době po svém ovdovění v roce 1579. Tento dům původně patřil knížecímu písaři Urbanovi Libigovi a kníže Václav III. Adam ho dostal darem od Sabiny Libigové, vdově po Urbanovi. Tajemstvím tohoto paláce zůstává nezodpovězená otázka, proč nebyl palác knížeti prodán, ale darován. Co za tím bylo? Když kněžna Sidonie ovdověla, odívala se již výhradně do černých šatů a podle nich tady byla označována jako Černá kněžna. Palác kněžny Sasko-Lauenburské v 19. století využíval jako své sídlo zámecký Majordomus a je dodnes krásnou ukázkou goticko-renesančního paláce s přilehlou budovou stájí, ve kterých byly ve středověku ustájeni pivovarští koně a v 19. století vzácní zámečtí jezdečtí a kočároví koně. Dnes je ve stájích momentálně uzavřená výstavní síň Muzea. Palác kněžny Sidonie však lze navštívit jako knihovnu a prohlédnout si jeho goticko-renesanční Mázhaus.
FRÝDEK-MÍSTEK
Piastovci využíván: 1282-1571
Účel stavby: Obranný hrad
Poslední majitelé: Habsburkové
Dnešní využití: Turistům přístupné Museum
Zajímavost ze života Piastovců: Do roku 1327 sloužil hrad jako obranná pevnost střežící slezsko-moravské hranice. V tomto roce se Slezsko stalo součástí Českého království, státní hranice se tak přesunula až k městu Bílsku na nové, slezsko-polské hranici. Frýdek tak ztratil svůj význam a protože nebyl využíván ani jako rezidence, byl dáván do zástavy pokaždé, když byli slezští Piastovci zadlužení. Vyplacen zpět byl v 15. a 16. století za vlády slezských knížat Boleslava II. a Kazimíra II., kteří sídlili ve Fryštátě. Ve 30. letech 16. století na Frýdeckém zámku prováděl renesanční přestavbu slezský regent Jan IV. Pernštejnský sídlící ve Fryštátě, který pak vyžadoval investované peníze zpět po mladém slezském knížeti Václavu III. Adamovi. Poměrně vysoká částka za nevyužívaný zámek byla knížeti Václavovi trnem v oku, a svou zlost si poté vybíjel na své choti, kněžně Marii Pernštejnské. Jan IV. Pernštejnský tak touto investicí za modernizaci Frýdeckého zámku nevědomky přispěl k útrapám své dcery Marie. Jejich syn, slezský kníže Fridrich Kazimír sídlící ve Fryštátě, opět dával zámek do zástavy a po jeho smrti v roce 1571 byl Frýdecký zámek definitivně dán do dražby. Tento krásný zámek měl v rukou Piastovců nešťastný úděl, ale těší se z toho, že na rozdíl od některých jiných Piastovských rezidenčních sídel stále žije.
Ostatní zámky slezských Piastovců:
