Otevřeno denně od svítání do soumraku

Slezský knížecí HRAD FRYŠTÁT v Karviné

JEDNO Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH A NEJZACHOVALEJŠÍCH SLEZSKÝCH PANOVNICKÝCH SÍDEL, JEDINÉ V ČESKÉ REPUBLICE

Starý dvůr s Bílou věží
Starý dvůr s Bílou věží
Nároží s bývalou věznicí a zbrojnicí
Nároží s bývalou věznicí a zbrojnicí
Zámecké schody
Zámecké schody

- Karviná - FRYŠTÁT, z legendy zrozená slezská knížecí rezidence Piastovců -

1550 - Fryštátský erb a znak města Karviné s fryštátskou lípou a slezskou orlicí
1550 - Fryštátský erb a znak města Karviné s fryštátskou lípou a slezskou orlicí

Roku 906 n.l. se rozpadla Velkomoravská říše a její slezské území začali obsazovat slezsko-germánské kmeny vedené knížaty, které podél vodního toku Odra/Olše budovali svá městská hradiště. Když germánský kníže se svou družinou přijel až k místu dnešního Darkova, uviděl na břehu řeky krásnou mladou dívku jménem Olga a hned se do ní zamiloval. Později mu Olga porodila krásného syna a dala mu jméno Fridrich. Když se o tom germánský kníže dozvěděl, odjel ze svého hradiště za Olgou a syna jí vzal, protože sám neměl dědice. Zrazená Olga velmi truchlila a když přišla povodeň, skočila do řeky a už ji nikdy nikdo nespatřil. Když její syn Fridrich vyrostl, stal se germánským knížetem. Jeho dvořané mu pověděli o jeho skutečné matce Olze a tak se svou družinou odjel do míst, kde žila. V místě dnešního Starého Města dal postavit své nové hradiště, které nazval po sobě: Fridrichovo město (Fri-stadt) a řeku, na jejímž břehu nové hradiště postavil, pojmenoval po své skutečné matce Olze. Od té doby uplynulo mnoho let a germánská hradiště postupně zabírala vojska slezských knížat z rodu Piastovců. Od roku 1282 Slezsku z města Opolí pevnou rukou vládl kníže Mečislav, ale jeho žena se svými dvorními dámami od něj utekla do Fryštátu, kde ještě žili Fridrichovi potomci, a požádala je o ochranu. Jenže slezský kníže Mečislav se rozzuřil, dal dohromady početné vojsko a vyjel do Fryštátu pro svou ženu. Fryštát svými vojsky obklíčil a spálil, germánské vojáky pobil a zabil také Fridrichovi potomky. Když kníže svou ženu získal zpět, oba svého počínání začali litovat. O kus dál proti proudu řeky, v místě kde na skalní vyvýšenině rostla mohutná lípa v jejíž koruně měla své hnízdo slezská orlice, dali postavit nový hrad a založili kolem něj nové město Fryštát, dnešní Karvinou. Piastovci věřili, že tam, kde hnízdí slezská orlice, je nejlepší místo pro založení nového slezského města. Fryštátský hrad se stal jejich dalším novým domovem a na důkaz usmíření knížete s kněžnou, se jim tady narodila krásná dcera Viola, která se roku 1305 stala českou královnou. Zámek Fryštát v Karviné plnil roli rezidenčního sídla Piastovců až do roku 1571. Orlice s lípou jsou však dodnes symbolem hradu a města jako památka na své zrození.

Koupající se Olga na lázeňském znaku
Koupající se Olga na lázeňském znaku

Knížata sídlící ve Fryštátě patřila mezi nejvýznamnější ve Slezsku a také zastupovala císaře a krále pro České království. Fryštát je ale především rodištěm a sídlem velikého knížete Kazimíra II. Fryštátského (1449 - 1528), považovaného za slezského krále, jehož korunovanou podobu najdete nad vchodem do radnice a jeho korunovanou pečeť uchovává karvinské muzeum Státního okresního archivu. Jeho doba vlády 62-68 let ho řadí mezi 10 nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Na přelomu let 1563/64 došlo sňatkem jeho pravnuka, knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského s kněžnou Kateřinou Lehnickou, ke spojení posledních rodových větví Piastovců Horního a Dolního Slezska se sídlem na hradě Fryštát. Celá knížecí rodina však tragicky vymřela a po vymření těchto posledních Fryštátských Piastovců držel hrad v letech 1571 - 1573 císař Maxmilián II. Habsburský jako své královské léno. Poté až do roku 1945 byl Fryštát sídlem nejvýznamnějších slezských šlechtických rodů.

- Turistickou trasu "Po stopách Slezských knížat" vedenou fryštátským nádvořím, stáhni do mobilu zde -


- Středověk na slezském knížecím dvoře hradu Fryštát -

Kníže Mečislav III. Piastovský v době založení hradu Fryštát v letech 1282 - 1289
Kníže Mečislav III. Piastovský v době založení hradu Fryštát v letech 1282 - 1289

Na konci 13. století na hradě Fryštát přechodně pobýval jeho zkladatel, slezský kníže Mečislav III. a snad tady se mu také narodila dcera, budoucí česká královna Viola Alžběta. Hrad měl spíše charakter strážní tvrze, střežící obchodní stezky, protože Fryštát byl křižovatkou obchodních i královských cest, které spojovaly Prahu s Krakowem a také Vídeň a Budapešť s Warszawou a Berlínem. Ve 14. století zde po delší dobu sídlil slezský kníže Přemysl I., který tady potřeboval mít četnější služebnictvo a proto hrad rozšířil rukou dílny gotického architekta Petra Parléře. Hrad byl ale temný, chladný a zapáchal, protože hygiena služebnictva ani panstva nebyla samozřejmostí. Vybavení gotického hradu bylo skromné. V komnatách byly jen lavice, sedátka, stůl a truhla, louče, drátěné koše s dřevem na vytápění, v lepším případě kamna. Nejluxusnějším nábytkem byla ručně vyřezávaná postel, kterou měl jen knížecí pár. V hodovním sále byl velký hodovní stůl a jídelní servis. Před komnatami stáli pážata a na chodbách hradu hlídkovali zbrojnoši. Všude byla sláma s hmyzem a hlodavci, a na dvoře se páslo stádo koní a dobytka. Situace se zlepšila až s příchodem kněžny Eufemie Mazovské v 15. století, která na hrad přestěhovala celý knížecí dvůr a zavedla zde přísnou dvorskou etiketu. Fryštátský hrad rozšířila do dnešního půdorysu a ten se záhy stal prvořadým sídlem Slezského knížectví.

1518 - Fryštátský princ Václav II., syn slezského krále Kazimíra II. a pravnuk krále Jiřího z Poděbrad a Anna Hohenzollern pocházející z královských rodů Habsburků, Jagellonců a Lucemburků
1518 - Fryštátský princ Václav II., syn slezského krále Kazimíra II. a pravnuk krále Jiřího z Poděbrad a Anna Hohenzollern pocházející z královských rodů Habsburků, Jagellonců a Lucemburků

Vyobrazení podoby zámku Fryštát v Karviné před rokem 1791 se nedochovalo, ale na základě dochovaných částí hradu vznikly v letech 2017 - 2019 tyto rekonstrukce:

Románský strážní hrad Fryštát v letech 1282 - 1376
Románský strážní hrad Fryštát v letech 1282 - 1376
Gotický hrad Fryštát po roce 1420
Gotický hrad Fryštát po roce 1420
Gotický hrad Fryštát po roce 1420
Gotický hrad Fryštát po roce 1420
Goticko-renesanční zámek Fryštát v letech 1511 - 1791
Goticko-renesanční zámek Fryštát v letech 1511 - 1791
Dnešní podoba hradu pochází z roku 1823
Dnešní podoba hradu pochází z roku 1823

- Slezský král Kazimír II. Fryštátský a jeho potomci na hradě Fryštát -

Kazimír II. Piastovský se znakem Karviné je ozdobou průčelí radnice v Karviné Fryštátě
Kazimír II. Piastovský se znakem Karviné je ozdobou průčelí radnice v Karviné Fryštátě

Na přelomu 15. a 16., století zde byl dvůr velikého hornoslezského knížete, slezského místokrále Kazimíra II., Fryštátského a hrad byl jeho reprezentativní rezidencí. Pravděpodobně na fryštátském hradě 21./22. července 1471 na jednu nebo více nocí kníže ubytoval hlavní část slavné, desetitisícové družiny českého krále Vladislava II. Jagellonského na cestě z Krakowa do Prahy, kterého se Kazimír účastnil a krále osobně doprovázel. Král mířil na svou korunovaci a je dost možné, že na jeho počest zde kníže Kazimír uspořádal rytířský turnaj, kterých byl kníže vášnivým pořadatelem a také účastníkem. Hostem na hradě byl i polský král Zikmund Jagellonský, bratr českého krále Vladislava, kterým oběma byl Kazimír II. starším krstným bratrem a byl Zikmundovým nejlepším přítelem. Zikmundovy časté návštěvy na hradě se však měnily v neřízené hodování a pití vína. Jednou v opilosti polský král poničil vybavení hodovního sálu, ale obratem po vystřízlivění vzniklé škody Kazimírovi uhradil. Horší to bylo na jaře roku 1511. V noci z 16. na 17. dubna se řádění obou panovníků vymklo z kontroly a z neznámé příčiny zde vzplál oheň, který se rychle šířil, takže dřevěné části hradu shořely a požár se přenesl i na okolní domy. Roku 1514 byly škody opraveny a celá fryštátská rezidence se zablýskla v novém renesančním kabátě. Krom těchto povyražení, byl jinak každodenní rytmus knížecí rodiny na hradě celkem fádní. Vstávalo se za rozbřesku a po alespoň nějaké hygieně se šlo do kostela na ranní mši. Po ní se rodina sešla v hodovním sále, kde za stůl zasedl kníže se syny a nejvyššími úředníky. Odděleně od nich u druhého stolu seděla kněžna s dcerami a dvorními dámami. Konzumace jídla ve vlastní komnatě byla zakázaná a považovala se za hrubou urážku knížecího dvora. Po snídani, která byla kolem 10. hodiny, jel kníže na lov, nebo odjel na vícedenní kontrolní jízdu knížectvím a také se věnoval vladaření. Na hradě jednal se slezskou šlechtou, městskými konšely a také s duchovními a sepisoval důležité listiny. V roce 1525, když bylo knížeti Kazimírovi II. už 75 let, sepsal na hradě svou závěť, určil zde také za svého následníka jednoletého vnuka Václava III. Adama, a hned ho zde i zasnoubil se stejně mladou Marií Pernštejnskou z Pardubic. Svatbu měli v Brně roku 1540, za sídlo si vybrali hrad v Těšíně, ale jejich manželství nebylo šťastné. Kníže Václav Marii před dvořany ponižoval když jí odpíral výhody plynoucí z jejího postavení panovnice a teprve až po přesídlení manželů z Těšína na Fryštátský hrad v roce 1552, se jejich vztah o něco zlepšil.

1550 - Fryštátský kníže Václav III. Adam
1550 - Fryštátský kníže Václav III. Adam

V 16. století, za panování jejich syna, slezského knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského, byl Fryštátský hrad vybaven cennými uměleckými sbírkami a do zámeckých komnat nechal kníže přivést i klece s exotickými papoušky a ve stájích měl ustájené vzácné koně ze Španělska. Na hradě vedl opravdu okázalé poměry a třešničkou na dortu byl trpaslík, kterého kníže nechal přivést až z Itálie. Během dne, zatímco se kníže Fridrich Kazimír věnoval svým povinnostem, jeho ženě, kněžně Kateřině, dělaly společnost dvorní dámy. Bez nich by kněžna neudělala ani krok, neboť se v jejich doprovodu skvěle reprezentovala. Dvorní dámy se s kněžnou věnovaly i nějakým ručním pracem, například vyšíváním deček a zdobením předmětů, nebo také hudbě, zpěvu, tanci a hraním míčových her. Vzdělávaly se historií rodu, učily se cizím jazykům, dobrým mravům a dvorské etiketě. I kníže byl neustále obklopený spoustou dvořanů a úředníků, kteří také potřebovali jíst, pít a nechávat si prát své honosné oděvy. To na hradě vyžadovalo další a další služebnictvo. Od toho tady byl zámecký fraucimor vedený hofmistrem, na který dohlížela kněžna.

1550 - Kněžna Marie Pernštejnská
1550 - Kněžna Marie Pernštejnská

- Královské svatební průvody na nádvoří hradu Fryštát -

1564 - Korunovaný erb slezských knížat na Piastovské radniční věži v Karviné Fryštátě
1564 - Korunovaný erb slezských knížat na Piastovské radniční věži v Karviné Fryštátě

do roku 1511 bylo fryštátské náměstí oddělené od hradního nádvoří. Středem náměstí tekl potok Dubina, směřoval k hradu, kde tvořil vodní příkop lemující hradní opevnění. Mezi léty 1511 - 1514 slezský kníže Kazimír II. Fryštátský prováděl renesanční přestavbu gotického hradu v zámek. Zbořil severní opevnění s příkopy, čímž hrad otevřel k náměstí a vykoupil od měšťanů domy, které stály mezi hradem a náměstím. Tak zde vzniklo Velké zámecké nádvoří, jak ho vidíte ještě i po 500 letech. V rámci Českého království bylo Slezsko vždy tou progresivnější zemí, takže renesanční vzhled Fryštátu a panovnické sídlo zbavené opevnění bylo revoluční novinkou. Nové nádvoří se ihned stalo centrem dění. Konaly se zde slavnosti, trhy, rytířské turnaje a zastavovaly zde královské průvody. Už v roce 1518 se zde ubytoval královský průvod polské královny Bony Sforzy, italské aristokratky z Milána, která se v Krakowě provdala za Jagellonského krále Zikmunda I. Také králův syn, Zikmud II. roku 1543 přivedl do Fryštátu svou novomanželku, Alžbětu Habsburskou, která z Vídně, se zastávkou v Olomouci, jela v pozlaceném kočáře do Krakowa, doprovázena 1500 člennou koňskou jízdou. Když průvod přijel do Fryštátu, bylo už vše připravené pro ubytování královny a jejího doprovodu. Všechny horní místnosti hradu se proměnily v jídelny a kdo se sem nevlezl, obsadil okolní měšťanské domy. Nejvzácnější koně byly ustájeny v knížecích stájích Lottyhausu, ty ostatní na louce pod hradem.

1514 - Velké Zámecké nádvoří již 500 let svýma velkýma očima sleduje Bílá věž jako Bílá paní Fryštátská
1514 - Velké Zámecké nádvoří již 500 let svýma velkýma očima sleduje Bílá věž jako Bílá paní Fryštátská

BÍLÁ PANÍ FRYŠTÁTSKÁ

Roku 1530 postavená Bílá věž je symbolem Fryštátu. Podle legendy byla v jejích přízemních komnatách umístěna do karantény nemocná kněžna Kateřina Fryštátská, která zde roku 1569 přes všechnu lékařskou péči ranhojičů a knížete Fridricha zemřela a byla pohřbena. Od té doby je věž považována za zdejší Bílou paní a skutečně připomíná postavu s vysokým čepcem, velkýma očima a bílým oděvem s knoflíky.

Svatby slezských Piastovců byly předem domluvené, jak to bylo u evropských panovnických rodů zvykem. Kníže výhodným sňatkem získal vyšší politickou prestiž a další majetek. Jeho manželka, zejména šlo o princezny z královských rodů, byla již takto vychována a na osobní volbu manžela neměla příliš velký vliv. Jejím úkolem bylo dát knížeti potomka a zajistit tak pokračování dynastie. Láska manželů byla výhodou, ale neočekávala se. Výjimkou bylo manželství Hornoslezského knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského s Dolnoslezskou princeznou Kateřinou Lehnickou. Zamilovali se již jako náctiletí a ve věku 22 let se na zámku v Lehnici vzali. Po několika týdenní oslavě, které se účastnilo více jak 2000 šlechticů včetně císaře Maxmiliána II. Habsburského, se svatební průvod vydal do Fryštátu. Na jaře roku 1564 průvod na Zámeckém nádvoří vítali dvořané, šlechticové, rytíři, duchovní a konšelé spolu s davy obecného lidu. Na počest Kateřinina uvedení v jejím novém knížecím sídle, kníže Fridrich tady uspořádal velký rytířský turnaj, jehož hlavní dominantou se stala za tím účelem postavená Piastovská věž s knížecím erbem, která je dnes známá spíše jako věž radniční. Mladý knížecí pár se stal symbolem a nadějí zachování panovnického rodu ve Slezsku a za své sídlo si vybrali Fryštátský hrad. Završením velkolepé svatby bylo v roce 1565 narození okouzlující princezny Kateřinky. Z lásky ke kněžně Kateřině, dal také kníže Fridrich postavit ve Fryštátě zcela nový, renesanční zámek Ráj, kam plánovali přesídlit, ale než tak učinili, šťastná knížecí rodina v letech 1569 - 1571 vymřela na bílý mor a hrad Fryštát i se zámkem Ráj převzal císař Maxmilián II. Habsburský. Kněžna Kateřina byla i s teprve 7 letou princeznou pochována v kryptě zámeckého kostela, kterému i s hradem Fryštátem vévodí Bílá věž, ale kníže Fridrich Kazimír, umírajíc na cestě do Prahy, byl pohřben v Pardubicích po boku své matky Marie. Jeho pomníkem však ve Fryštátě zůstává Piastovská radniční věž, připomínající zdejší rytířské turnaje, které kníže velice miloval. Více o hradu a jeho knížatech najdeš zde.

FRYŠTÁTSKÝ RYTÍŘ

Kníže Fridrich Kazimír Fryštátský dal dnešní radniční věž postavit, aby na jaře roku 1564 byla slavnostní ozdobou nádvoří, které vítalo ve Fryštátě svou novou paní - kněžnu Kateřinu. K této příležitosti se zde konal velký rytířský turnaj, kterého se kníže s radostí účastnil také jako soutěžící. Kníže roku 1571 tragicky zahynul a turnaj je poslední nám známý, který se zde konal. Věž však stojí dodnes a jako udatný rytíř dohlíží na dění na nádvoří.

Zámek Ráj postavil slezský kníže Fridrich jako pomník lásky ke své ženě Kateřině. Ta však předčasně zemřela a kníže se sem nikdy nepřestěhoval
Zámek Ráj postavil slezský kníže Fridrich jako pomník lásky ke své ženě Kateřině. Ta však předčasně zemřela a kníže se sem nikdy nepřestěhoval
Fridrich Kazimír Fryštátský, poslední slezský kníže panující z území dnešní České republiky
Fridrich Kazimír Fryštátský, poslední slezský kníže panující z území dnešní České republiky
Zámek Ráj spojuje se zámkem Fryštát tajná chodba, objevená v 19. století. Zámek Ráj byl zbořen roku 1980. Zůstal po něm jen park, sklepení a tajná chodba
Zámek Ráj spojuje se zámkem Fryštát tajná chodba, objevená v 19. století. Zámek Ráj byl zbořen roku 1980. Zůstal po něm jen park, sklepení a tajná chodba

- Památky Piastovského hradu z 13. až 16. století na zámku Fryštát -

13. - 14. století - Původně gotický Hodovní sál
13. - 14. století - Původně gotický Hodovní sál
14. - 15. století - Rezidenční schodiště
14. - 15. století - Rezidenční schodiště
13. - 14. století - dolní komnaty zámku
13. - 14. století - dolní komnaty zámku
14. století - Vězeňská cela
14. století - Vězeňská cela
16. století - Renesanční mázhaus
16. století - Renesanční mázhaus
16. století - Komnata Bílé věže
16. století - Komnata Bílé věže
14. - 15. století - Konírna v Lottyhausu
14. - 15. století - Konírna v Lottyhausu
15. století - Severní kaple
15. století - Severní kaple
15. století - Kuchyňské sklepení
15. století - Kuchyňské sklepení

- PROHLÍDKY PŮVODNÍCH ČÁSTÍ FEUDÁLNÍHO HRADU A VÝSTAVNÍCH PROSTOR VE FRYŠTÁTĚ -

Nejstarší části Fryštátského zámku - gotická komnata, bývalá zbrojnice s vězeňskou celou a bývalá černá kuchyně se sklepem, pocházejí ze 13. až 15. století. Byly proměněny ve výstavní prostory a lze si je zdarma prohlédnout v rámci čekání na prohlídku hlavních zámeckých komnat. Žádejte Pátou, neboli Výstavní trasu (Zámecká galerie). Také bývalá hradní konírna z přelomu 14. a 15. století dnes slouží jako výstavní prostory. Žádejte Třetí prohlídkovou trasu (Národní galerie Praha). Zámeckou kapli s věží si lze prohlédnout v rámci Čtvrté prohlídkové trasy nebo nezávisle návštěvou zámeckého kostela. Fryštátské sklepní spojovací chodby v podzemí sloužily pro přepravu surovin k vaření piva a byly naposledy zkoumány roku 1866, ale průzkum hned na počátku přerušila pruská okupace Fryštátu. Dodnes stále čekají na své znovuobjevení a zpřístupnění. Fryštátské hradby byly zmapovány v letech 2017-2019 v rámci historického výzkumu hradu Fryštát v Karviné.

Zámecký dům a Larischovy stáje. Dům na Zámeckém nádvoří nabízí literární a hudební sbírky polského umění. Larischovy stáje jsou momentálně zavřené
Zámecký dům a Larischovy stáje. Dům na Zámeckém nádvoří nabízí literární a hudební sbírky polského umění. Larischovy stáje jsou momentálně zavřené
Národní galerie se nachází v Piastovské konírně Lottyhausu a vystavuje umělecké sbírky s hornickou tématikou
Národní galerie se nachází v Piastovské konírně Lottyhausu a vystavuje umělecké sbírky s hornickou tématikou
Zámecká galerie vystavuje díla karvinského umělce Jindřicha Wiegluse
Zámecká galerie vystavuje díla karvinského umělce Jindřicha Wiegluse
Městská galerie Karviná je na Zámeckém nádvoří a nabízí ke shlédnutí výstavy slezských umělců
Městská galerie Karviná je na Zámeckém nádvoří a nabízí ke shlédnutí výstavy slezských umělců
Museum Okresního archivu se nachází za bývalou Horní bránou. Pořádá tématické výstavy z historie Karviné a uchovává cenné listiny slezských panovníků
Museum Okresního archivu se nachází za bývalou Horní bránou. Pořádá tématické výstavy z historie Karviné a uchovává cenné listiny slezských panovníků

- Fryštátské středověké hostince a šenky -

Na Zámeckém nádvoří a v jeho uličkách najdete na dvě desítky gastro zařízení, které jsou vzájemně propojeny podzemními sklepními chodbami, ve středověku sloužícími pro přepravu surovin k vaření piva. Dnešní šenky jsou v Právovárečných domech s původní arkádovou gotickou klenbou, které pocházejí z přelomu 14. a 15. století.
Na Zámeckém nádvoří a v jeho uličkách najdete na dvě desítky gastro zařízení, které jsou vzájemně propojeny podzemními sklepními chodbami, ve středověku sloužícími pro přepravu surovin k vaření piva. Dnešní šenky jsou v Právovárečných domech s původní arkádovou gotickou klenbou, které pocházejí z přelomu 14. a 15. století.
Zájezdní hostinec pochází z 19. století, ale stojí v místě původního, kde se od 14. století ubytovávali Fryštátem projíždějící kupci. Bylo zde parkoviště pro kupecké povozy a stáje pro jejich koně
Zájezdní hostinec pochází z 19. století, ale stojí v místě původního, kde se od 14. století ubytovávali Fryštátem projíždějící kupci. Bylo zde parkoviště pro kupecké povozy a stáje pro jejich koně
Radniční hostinec má svou historii sahající do roku 1447. Bylo zde sídlo Zámeckého pivovaru a šenk. V červnu roku 1574 se zde ubytoval francouzský král Jindřich III. se svou družinou. Radniční dvůr sloužil k ustájení koní
Radniční hostinec má svou historii sahající do roku 1447. Bylo zde sídlo Zámeckého pivovaru a šenk. V červnu roku 1574 se zde ubytoval francouzský král Jindřich III. se svou družinou. Radniční dvůr sloužil k ustájení koní
Zámecký pivovar má hostinec s tanečním sálem z 19. století a také renesanční sladovnu ze 16. století, kde je dnes legendární šenk Na Bečkách. Naproti pivovaru jsou původně pivovarské, později Larischovy stáje
Zámecký pivovar má hostinec s tanečním sálem z 19. století a také renesanční sladovnu ze 16. století, kde je dnes legendární šenk Na Bečkách. Naproti pivovaru jsou původně pivovarské, později Larischovy stáje
Rytířský šenk byl otevřen v roce 1564. Jeho prvním majitelem byl rytíř Jiří Rocnar z Rocnova. Každoročně se zde scházeli rytíři k oslavě výročí svého pasování. Dvůr sloužil k ustájení jejich koní
Rytířský šenk byl otevřen v roce 1564. Jeho prvním majitelem byl rytíř Jiří Rocnar z Rocnova. Každoročně se zde scházeli rytíři k oslavě výročí svého pasování. Dvůr sloužil k ustájení jejich koní

28. říjen 1138 - Den založení Slezského knížectví a státní svátek v České republice

Prvním slezským knížetem a zakladatelem slezské panovnické dynastie Piastovců byl kníže Vladislav II. (1105 - 1159/63), syn krále Boleslava III. a kněžny Zbyslavy. Od roku 1327 bylo Slezsko součástí Českého království jako autonomní země s vlastním panovníkem, biskupstvím a tribunálem. Potomci knížete Vladislava II. vymřeli v Karviné - Fryštátě roku 1571.

V letech 2017 - 2019 byl prováděn historický výzkum zapomenuté panovnické historie zámku Fryštát v Karviné, za účelem znovu zveřejnění významu Fryštátu coby sídla slezských panovníků. Aby se opět nezapomnělo, je potřeba Fryštát chránit jako národní kulturní památku s historickým významem pro Českou republiku a také zapsat Fryštát na seznam světového kulturního dědictví UNESCO s významem na evropský slezský národ, slezskou kulturu a historii.

1. Kde najdu zámeckou rezidenci Fryštát?

Zámecká rezidence Fryštát je od druhé poloviny 13. století stále na svém místě. Nachází se v evropském Slezsku, v Moravskoslezském kraji, na jižním okraji města Karviné. Co by kamenem dohodil z hlavního nádraží Karviná, nebo přímo na cyklostezce podél řeky Olše.

2. Na co mě zámecká rezidence Fryštát naláká k návštěvě?

V každém jejím koutě je kus slezské historie. Sídlil zde slezský panovnický rod Piastovců a další panovnickou sídelní rezidenci najdeš až ve Vídni, Krakowě nebo v Praze. Klenotem Fryštátu je především nádherné Velké zámecké nádvoří se zámkem, Lottyhausem, Piastovskou věží, Vídeňskou kašnou, Zlatou uličkou a měšťanskými domy s Radnicí. Najdeš tady taky Zámecký pivovar se středověkým výčepem.  Do slezského středověku tě přenese Zámecká kaple s Bílou věží, která už 500 let představuje zdejší Bílou paní Fryštátskou. Uvítá tě také pobočka Národní galerie Praha, Státní okresní archiv nebo Knihovna Umění v Zámeckém domě. Na Radnici najdeš korunovanou podobu slezského krále a také knížecí erb jeho rodu. O tvůj žaludek se postará některé z více než 20ti gastro zařízení. Některé z nich se o žaludek zdejších návštěvníků stará již více než 500 let. V Podhradí tě okouzlí Zámecký park s oborou, loděnicí a mnoha atrakcemi. Slezskou zámeckou rezidenci Fryštát denně navštíví několik set návštěvníků z okolí i ze zahraničí. Přidej se k nim. Stačí přijet.

3. Kde najdu fryštátského rytíře Václava?

Oblíbený rytíř Václav je maskotem zámecké rezidence Fryštát. Najdeš ho v Zámecké kapli. Odpočívá zde již od roku 1577. Před tímto rokem byl maršálkem Piastovského knížecího dvora, po tomto roce jeho jedinou zdejší prací je provázet turisty po zámecké rezidenci.