30. srpen 1386-2026:   6 4 0   L E T   O D   V E   F R Y Š T Á T Ě   N O T Á Ř S K É H O   P O T V R Z E N Í   L E N N Í   S M L O U V Y   M E Z I   S L E Z S K E M   A   Č E S K Ý M   K R Á L O V S T V Í M

18. únor 1327 - 2027:   7 0 0   L E T   S L E Z S K É H O   M Ě S T A   K A R V I N Á   V   Č E S K Ý C H   Z E M Í C H   více na podstránce "zámek"

13. prosinec 1528 - 2028:   5 0 0   L E T   Ú M R T Í   S L E Z S K É H O   V I C E K R Á L E,   H O R N O S L E Z S K É H O   V É V O D Y   K A Z I M Í R A   P I A S T A   X.,   P R I N C E   F R Y Š T Á T S K É H O

    U N I V E R S I T A   A   L Á Z N Ě  F R Y Š T Á T  H I S T O R I E   A   P A M Á T K Y

- Slezská vévodská historie pro každého: vyber téma, klikni, a vydej se na svou středověkou cestu do slezského vévodského Fryštátu -

PIASTOVCI NA ZÁMKU - HISTORIE VLÁDY SLEZSKÝCH VÉVODŮ NA FRYŠTÁTSKÉM ZÁMKU, ZEJMÉNA V KRÁLOVSKÉM 15. STOLETÍ - pro studenty a historiky

SLEZSKÁ VIA REGIA - HRADY, ZÁMKY A MĚSTA NAPŘÍČ CELÝM SLEZSKEM VE STOPÁCH VLÁDY SLEZSKÉHO VICEKRÁLE KAZIMÍRA PIASTA X.- pro cestovatele

SILESIA- HISTORIE ZALOŽENÍ SLEZSKA, ZEMĚ V SRDCI EVROPY, A ZALOŽENÍ SLEZSKÉ MONARCHIE

ZÁMECKÁ REZIDENCE - TURISTICKÁ PROHLÍDKA PAMÁTEK REZIDENČNÍHO SÍDLA SLEZSKÝCH PIASTŮ, S HISTORIÍ A OBRÁZKY VE TVÉM MOBILU - pro výletníky

VÉVODA Z FRYŠTÁTU- HISTORICKÝ ROMÁNOVÝ PŘÍBĚH ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA POSLEDNÍHO VÉVODY VE FRYŠTÁTĚ 16. STOLETÍ - pro romantiky

ZÁMECKO-LÁZEŇSKÝ PARK - OSVĚŽUJÍCÍ A NAUČNÁ PĚŠÍ A CYKLO TRASA FRYŠTÁTSKÝM LOVECKÝM REVÍREM SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE TVÉM MOBILU - pro rekreanty a sportovce

V Í T E J T E   V   O B L Í B E N É   R E Z I D E N C I   S L E Z S K Ý C H   V É V O D Ů,   V Í T E J T E   V E   S L E Z S K É M   F R Y Š T Á T Ě !

VIA REGIA, HISTORIE S KRÁLEM SLEZSKÝM

Slezské hrady a zámky budovali slezští Piastovci od 12. do 15. století pokrokovou metodou. Nestavěli je na vrcholcích nesnadno přístupných míst, ale na okrajích měst. Zámek poskytoval městu ochranu a město zámku dodávalo své služby. Proto se také tyto zámky dodnes dochovaly ve výborném stavu a nestaly se z nich zříceniny. Hrady a zámky tvořily slezské dějiny a daly Slezsku desítky vévodů, ale jen jeden z nich byl největší. Od prvního slezského vévody Vladislava Piasta, v jeho panovnické rodové linii desátý v pořadí, rodák ze zámku v Karviné - Fryštátě, Kazimír Piast X., vládl v letech 1460-1477 jako princ, v letech 1477-1490 jako vévoda a v letech 1490-1528 jako slezský Vicekrál. Dal název celé jedné epoše trvající od poloviny 15. do poloviny 16. století, protože tehdejší generace slezských poddaných v Kazimírské době znala jen jeho. Rodili se když už vládl a umírali když ještě vládl. S dobou vlády 63-68 let se "věčný" vévoda Kazimír Piast X. řadí mezi nejdéle vládnoucí panovníky na světě. Jeho vláda vedla ke sjednocení Slezska, k jeho prosperitě, rozvoji, míru a klidu. Tento panovník je největší historickou osobností Slezska a města Karviné. Rozvětvená slezská vévodská rodina Piastovské dynastie, ze které Kazimír pocházel, sídlila na několika zámcích od Těšína po Hlohov. Spojuje je hlavní slezský vodní tok Odra-Olše. Tato slezská řeka je lemována hlavní silniční, a dnes i železniční slezskou tepnou, "Slezskou královskou cestou", ve středověku zvanou "Via Regia", kterou proudila napínavá slezská vévodská historie. Některé slezské vévodské zámky na ní však již zcela zanikly (Wroclaw, Bytom), z jiných se dochovaly pouze věže (Opole, Cieszyn) nebo byly prodány jiné zemi (Oswiecim, Zator). Většina vévodských zámků se však zachovala dodnes. Ačkoli byly sídlem některé z rodin rozvětvené slezské vévodské dynastie Piastovců, v každém století vždy nějaký z nich dominoval všem: Ve 12. století to byl zámek Racibórz, ve 13. století zámky v Opole a ve Wroclawi, ve 14. století zámek v Cieszynie, v 15. století zámek ve Fryštátě, a v 16. a 17. století Slezsku vévodil zámek v Legnici společně se zámkem v Brzegu. Tato zámecká sídla slezské vévodské rodiny, po několika staletích odhalují svá tajemství a to zejména ta z Kazimírské doby, a proto musí být chráněna s důrazem na historii evropského slezského národa. Hrdou identitou Slezska a jeho nejcennějšími korunovačními klenoty, jsou právě zámky slezských vévodů.

Více o slezské historii na jeho hradech, zámcích a městech především v době vlády slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X. na podstránce: Via Regia".

SLEZŠTÍ PIASTOVCI NA ZÁMKU FRYŠTÁT

Slezskoostravský hrad, Frýdecký zámek, palác Černé kněžny Sidonie (dnes knihovna a přilehlé stáje v Karviné-Fryštátě) a zámek Fryštát, jsou jediná sídla Slezských Piastovců na české straně Slezska. Desítka ostatních se nachází ve Slezsku na polské straně. Piastovský zámek Ráj ve Fryštátě byl zbořen v roce 1980, ale v místě jeho parku dnes stojí areál Lázní Darkov. Výstavba Zámku Fryštát v Karviné začala po roce 1274, kdy se hornoslezský princ Mečislav Piast V. oženil, nebo po roce 1282, kdy začal vládnout jako vévoda, ale pravděpodobně postavaný už byl v roce 1288. Měl dvou až třípodlažní kamennou obytnou věž Donjon, východně od něj byla obytná, kamenno-dřevěná rezidenční budova, a vedle ní pak stála první zámecká kamenná kuchyň. Na západní straně zámku stála jednoduchá Zámecká kaple. Zpočátku zámek sloužil jako sídlo vévodského vojska, které střežilo město Fryštát a zdejší křižovatku slezských obchodních tras, a také jako lovecký zámek, kde vévoda Mečislav pobýval během loveckých výprav v jeho vyhlášeném loveckém revíru podél řeky Olše, kudy dnes vede oblíbená cyklotrasa. Krom vojáků tady žili i kuchaři, lovčí, podkoní, služebné a další prsonál zajišťující chod zámku. Nad nimi byl vévodou dosazený Purkrabí, který na chod zámku bděl a měl tady hlavní slovo. Vévodskému manželskému páru se tady narodila princezna Viola, která se později stala poslední českou Přemyslovskou královnou. Mečislavův vnuk Přemysl Piast VII., který zastupoval císaře Karla IV., se oženil s mladou princeznou Alžbětou z Bytomské linie slezských Piastovců, vlastně se oženil s dcerou svého bratrance, a zámek Fryštát jí dal jako věno. Vévoda Přemysl rozšířil jeho východní rezidenční část a k západní obytné věži Donjonu přistavil ještě vysokou obrannou věž. I zámeckou kapli rozšířil o boční jižní kapli a postavil i faru. Takovýto zámek už byl schopný trvale ubytovat vévodskou rodinu. Když vévodovi zavraždili jeho nejstaršího syna, vévoda synova českého vraha chytil, naložil ho do velkého drátěného koše, který zasypal rozžhavenými dřevěnými uhlíky a nechal vraha takto vozit po všech ulicích města. Potom ho na náměstí předal katovi, který žhavými kleštěmi vrahovi strhával kůži. Když mu kat začal vytrhávat i vnitřnosti, vrah vydechl naposled. Na zámku Fryštát se ale vévodské rodině stále  žilo těžce, podobně jako v každém gotickém sídle. Okna netěsnila, sluneční světlo a teplo sem nepronikalo, kouř z ohně zaplňoval každou místnost a sláma na podlaze poskytovala krásný domov blechám, vším a hlodavcům. Splašky ze záchodů padaly do jižního svahu pod zámek, na nádvoří se pásli koně a všude byl cítit nevábný zápach, a to i z lidí na zámku, protože se na hygienu nějak zvlášť nedbalo. Koupel byla prováděna obvykle jen o svátcích. To se změnilo s příchodem vévodovy snachy, vévodkyně Eufemie II. z Mazovské linie polských Piastovců a členkou Jagellonské královské rodiny. Zámek dostala jako svatební dar a hned se do něj zamilovala. Zapřáhla zámecký personál, včetně zbrojnošů, do velkého úklidu a provedla tady celkovou gotickou rekonstrukci. Zámek rozšířila o budovu stájí (dnešní Lottyhaus) a k západní části zámku přistavěla moderní třípodlažní kuchyň. Zámeckou kapli rozšířila o její boční severní kapli, takže se ze zámeckého svatostánku stal katedrální kostel. Na zámku vévodkyně zavedla přísnou královskou dvorskou etiketu a přesunula sem celý Hornoslezský dvůr. Všude se to hemžilo komořími a služebnými, kteří vévodské rodině poskytovali pohodlí, kuchaři, číšníky, kráječi a stolníky, kteří se starali o jejich mlsné jazýčky, a dořany s úředníky, kteří je doprovázeli všude kam se vévodská rodina na zámku pohla. Vévodkyně byla první slezskou ženou panovnicí. Z Fryštátu ovládala značnou část Slezska prostřednictvím svých čtyř synů. Její nejmladší syn, vévoda Boleslav Piast IX. tady roku 1447 založil dodnes fungující Zámecký pivovar a jeho syn, vévoda Kazimír Piast X., se tady na zámku narodil a vyrůstal už v opravdu honosných poměrech. Za jeho vlády se na zámku vystřídalo několik okázalých královských průvodů, pořádaly se tady velkolepé rytířské turnaje a konaly se věhlasné lovecké výpravy. Vévoda se stal slezským Vicekrálem a zámek v letech 1511-1514 přestavěl do krásné renesanční podoby. Strhl jeho severní hradby, čímž před zámkem vzniklo velké Zámecké nádvoří a strhl také vysokou zámeckou obrannou věž, z jejíchž kamenů postavil vysokou Bílou věž, která sloužila jako zvonice. Dodnes je hlavní dominantou Fryštátu. Vévodská rodina na Fryštátském zámku každé ráno chodila do Zámeckého kostela na mši a po ní se celý dvůr sešel v hodovním sále na ranním hodování. Během dne se vévoda, obklopen svými šlechtici a úředníky, věnoval vladaření a přijímal na zámku audience. Vévodkyně trávila celý den se svými dvorními dámami různými činnostmi, při kterých musela dobře reprezentovat vévodský dvůr. Večer se celý dvůr opět sešel v hodovním sále, kde jim pážata nosila na stůl hory vybraného jídla a pití k hlavní denní hostině. Často při ní vystupovali kejklíři a hrála hudba. Po hostině vévodská rodina trávila svůj volný čas výhradně v soukromém sále, kde si povídali, nebo hráli nějaké hry, zpívali a bavili se. Pozdě v noci šli spát do svých komnat. Služebnictvo to mělo horší. Na zámku vstávalo jako první, celý den pilně pracovalo a spát chodilo jako poslední. Vnuk vévody Kazimíra, princ Václav Adam Piast XII., měl tady na zámku své zásnuby už ve svém prvním roce života. Když se v dospělosti se svou stejně starou snoubenkou Marií Pernštejnskou oženil, týral ji, zavíral ji do jejích komnat, kde ji držel hladovou a když už mohla vyjít ven, tak jen ve starých a roztrhaných šatech. Přesto spolu zplodili tři děti: prince Fridricha a princezny Annu a Žofii. Princ Fridrich Kazimír Piast XIII. byl pravým opakem svého krutého otce. Ikdyž byl svým otcem finančně vydírán, jeho srdce se nezlomilo a oženil se s krásnou a milovanou princeznou Kateřinou Piastovnou z Dolního Slezska. Na zámku pořádal bujaré veselí pro celý dvůr, aby se všichni na zámku výborně bavili. Kolem nich se neustále motal zámecký trpaslík a zámečtí psi. Vévodskému páru se tady narodila krásná a půvabná princezna Kateřinka, pro kterou vévoda do zámeckých komnat nakoupil klece s krásnými papoušky. Tato vévodská rodina na Fryštátském zámku žila velmi šťastně, ale v letech 1569-1571 vymřela na mor. Nemocná vévodkyně Kateřina byla před svou smrtí držena v karanténě v komnatě Bílé věže, nemocný vévoda Fridrich Kazimír zemřel na cestě do Prahy, a osiřelá malá princeznička Kateřinka zemřela v péči svého krutého dědečka v Těšíně. Na jejich památku jsou ve Fryštátě dochovány věže. Bílá věž ztvárňuje Fryštátskou bílou paní, kterou můžete spatřit při pohledu na věž od spodu. Postava v bílém šatu s černými knoflíkami a vysokým čepcem, pod kterým má velké černé oči, má připomínat poslední slezskou Piastovnu, vévodkyni Kateřinu, která tady zemřela 3. září 1569. Je zde pochována i se svou dceruškou, která je na Bílé věži znázorněna malou schodištní věžičkou, jako by stále byla v láskyplném obětí své milované matky. Vévoda Fridrich Kazimír je pochován v Pardubicích, kde stále čeká na převezení svého těla do Fryštátu ke své milované vévodské rodině. Památkou na něho, jako na posledního Fryštátského rytíře, je Piastovská, dnes Radniční věž, s erbem Slezských Piastovců, kterou postavil. Vévoda měl také velkého přítele, luteránského pastora Jakuba Preise z Břehu, kterému ve Fryštátě postavil kostelík svatého Marka, kde pastor Jakub kázal.

Více o rodové linii Slezských Piastovců na zámku Fryštát na podstránce: "Silesia" a "Zámek"...

S L E Z S K Ý   L O V E C K Ý   A   R E Z I D E N Č N Í   V É V O D S K Ý   Z Á M E K   F R Y Š T Á T