Rezidenční HRAD FRYŠTÁT ve Slezsku
- JEDNO Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH A NEJZACHOVALEJŠÍCH SÍDEL SLEZSKÝCH PANOVNÍKŮ, JEDINÉ V ČESKÉ REPUBLICE -
Knížata z rodu Piastovců sídlící ve Fryštátě, patřila mezi nejvýznamnější panovníky ve Slezsku a také zastupovala císaře a krále pro České království. Fryštát je ale především rodištěm a sídlem velikého knížete Kazimíra II. Fryštátského (1449 - 1528), považovaného za slezského krále, jehož korunovanou podobu najdete nad vchodem do radnice a jeho korunovanou pečeť uchovává karvinské muzeum Státního okresního archivu. Jeho doba vlády 62-68 let ho řadí mezi 10 nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Na přelomu let 1563/64 došlo sňatkem jeho pravnuka, knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského s kněžnou Kateřinou Lehnickou, ke spojení posledních rodových větví Piastovců Horního a Dolního Slezska se sídlem na hradě Fryštát. Celá knížecí rodina však roku 1571 tragicky vymřela a po vymření těchto posledních Fryštátských Piastovců, držel hrad v letech 1571 - 1573 císař Maxmilián II. Habsburský jako své královské léno. Poté až do roku 1945 byl Fryštát sídlem nejvýznamnějších slezských šlechtických rodů.
- FRYŠTÁT, z legendy zrozená rezidence slezských panovníků -
Roku 906 n.l. se rozpadla Velkomoravská říše a její slezské území začali obsazovat slezsko-germánské kmeny vedené knížaty, které podél vodního toku Odra/Olše budovali svá městská hradiště. Když germánský kníže se svou družinou přijel až k místu dnešního Darkova, uviděl na břehu řeky krásnou mladou dívku jménem Olga a hned se do ní zamiloval. Později mu Olga porodila krásného syna a dala mu jméno Fridrich. Když se o tom germánský kníže dozvěděl, odjel ze svého hradiště za Olgou a syna jí vzal, protože neměl dědice. Zrazená Olga velmi truchlila a když přišla povodeň, skočila do řeky a už ji nikdy nikdo nespatřil. Když její syn Fridrich vyrostl, stal se germánským knížetem. Jeho dvořané mu pověděli o jeho skutečné matce Olze a tak se svou družinou odjel do míst, kde žila. V místě dnešního Starého Města dal postavit své nové hradiště, které nazval po sobě: Fridrichovo město (Fri-stadt) a řeku, na jejímž břehu nové hradiště postavil, pojmenoval po své skutečné matce Olze. Od té doby uplynulo mnoho let a germánská hradiště postupně zabírala vojska slezských knížat z rodu Piastovců. Od roku 1282 Slezsku z města Opolí pevnou rukou vládl kníže Mečislav, ale jeho žena se svými dvorními dámami od něj utekla do Fryštátu, kde ještě žili Fridrichovi potomci, a požádala je o ochranu. Jenže slezský kníže Mečislav se rozzuřil, dal dohromady početné vojsko a vyjel do Fryštátu pro svou ženu. Fryštát svými vojsky obklíčil a spálil, germánské vojáky pobil a zabil také Fridrichovi potomky. Když kníže svou ženu získal zpět, oba svého počínání začali litovat. V tom se u knížete objevila slezská orlice a podnítila ho jít o kus dál proti proudu řeky do míst, kde na skalní vyvýšenině rostla mohutná lípa, v jejíž koruně orlice měla své hnízdo. Tady dal kníže postavit nový hrad a založil kolem něj nové město Fryštát, dnešní Karvinou. Piastovci totiž věřili, že tam, kde hnízdí slezská orlice, je to nejlepší místo pro založení nového panovnického sídla. Fryštátský hrad se tak stal jejich dalším novým domovem a na důkaz usmíření knížete s kněžnou, se jim tady narodila krásná dcera Viola, která se roku 1305 stala českou královnou. Zámek Fryštát v Karviné plnil roli rezidenčního sídla Piastovců až do roku 1571, ale orlice s lípou zůstávají dodnes symbolem hradu a města jako památka na své zrození.
- Turistickou trasu
"Cesta do středověku po stopách slezských knížat"
vedenou fryštátským nádvořím, stáhni do mobilu QR kódem, nebo přejdi zde -
- Středověk na slezském panovnickém dvoře hradu Fryštát -
Na konci 13. století na hradě Fryštát přechodně pobýval jeho zakladatel, slezský kníže Mečislav III. a snad tady se mu také narodila dcera, budoucí česká královna Viola Alžběta. Hrad měl spíše charakter strážní tvrze, střežící obchodní stezky, protože Fryštát byl křižovatkou obchodních i královských cest, které spojovaly Prahu s Krakowem a také Vídeň a Budapešť s Warszawou a Berlínem. Ve 14. století zde po delší dobu sídlil slezský kníže Přemysl I., zástupce císaře Karla IV. Lucemburského pro České království. Kníže Přemysl tady potřeboval mít četnější služebnictvo a proto hrad rozšířil rukou dílny gotického architekta Petra Parléře. Hrad byl ale temný, chladný a zapáchal, protože hygiena služebnictva ani panstva nebyla samozřejmostí. Vybavení gotického hradu Fryštát bylo skromné. V komnatách byly jen lavice, sedátka, stůl a truhla, louče jako zdroj světla, drátěné koše s dřevem na vytápění a v lepším případě kamna. Nejluxusnějším nábytkem tady byla ručně vyřezávaná postel, kterou měl jen knížecí pár. V hodovním sále byl velký hodovní stůl a jídelní servis. Před komnatami stáli pážata a na chodbách hradu hlídkovala hradní stráž. Všude byla sláma s hmyzem a hlodavci, a na dvoře se páslo stádo koní a dobytka. Situace se zlepšila až s příchodem kněžny Eufemie Mazovské, která se roku 1412 provdala za slezského knížete Boleslava I. Hrad Fryštát dostala jako svatební dar a ihned se do něj zamilovala. Po náročné přestavbě a rozšíření do dnešní podoby kolem roku 1420, sem po svém ovdovění v roce 1431 přestěhovala celý knížecí dvůr a zavedla zde přísnou, vysoce vedenou dvorskou etiketu. Fryštátský hrad se záhy stal prvořadým sídlem Slezského knížectví. Kněžna zde vychovala své čtyři syny, z nichž se potomků dočkal jen nejmladší syn Boleslav II., který ve Fryštátě založil vlastní fryštátskou rodovou linii slezských Piastovců. Roku 1448 se oženil s vysoce urozenou princeznou Annou Bělskou, dnešní patronkou fryštátské rezidence a členkou Jagellonské královské dynastie, a společně dále budovali velmi honosné poměry na svém fryštátském sídle.
Vyobrazení podoby hradu Fryštát před rokem 1791 se nedochovalo, ale na základě dochovaných částí zámku vznikly v letech 2017 - 2019 tyto rekonstrukce:
- Slezský král Kazimír II. Fryštátský a jeho potomci na hradě Fryštát -
Na přelomu 15. a 16., století zde byl panovnický dvůr velikého hornoslezského knížete a slezského místokrále Kazimíra II. Fryštátského, kteréhož hrad byl reprezentativní rezidencí. Narodil se zde roku 1449 jako princ Fryštátský slezskému knížeti Boleslavu II. a Anně Fryštátské, rozené Bělské. Pravděpodobně na fryštátském hradě 21./22. července 1471 na jednu nebo více nocí kníže ubytoval hlavní část slavné, desetitisícové družiny českého krále Vladislava II. Jagellonského, který cestoval z Krakowa do Prahy. Kníže Kazimír se průvodu účastnil a krále osobně doprovázel. Král mířil na svou korunovaci a je dost možné, že na jeho počest zde kníže Kazimír uspořádal rytířský turnaj, kterých byl kníže vášnivým pořadatelem a také účastníkem. Hostem na hradě často býval i polský král Zikmund Jagellonský, bratr českého krále Vladislava, kterým oběma byl Kazimír II. starším krstným bratrem a byl Zikmundovým nejlepším přítelem. Zikmundovy časté návštěvy na hradě se však nezřídka měnily v neřízené hodování a pití vína. Jednou v opilosti polský král poničil vybavení hodovního sálu, ale obratem po vystřízlivění vzniklé škody Kazimírovi uhradil. Horší to bylo na jaře roku 1511. V noci z 16. na 17. dubna se řádění obou panovníků vymklo z kontroly a z neznámé příčiny zde vzplál oheň, který se rychle šířil, takže dřevěné části hradu shořely a požár se přenesl i na okolní domy. Roku 1514 byly škody opraveny a celá fryštátská rezidence se zablýskla v novém renesančním kabátě. Jindy však společně rybařili v okolních rybnících, které Kazimír sám založil. Krom těchto povyražení, byl jinak každodenní rytmus knížecí rodiny na hradě celkem fádní. Vstávalo se za rozbřesku a po alespoň nějaké hygieně se šlo do kostela na ranní mši. Po ní se rodina sešla v hodovním sále, kde za stůl zasedl kníže se syny a nejvyššími úředníky. Odděleně od nich u druhého stolu seděla kněžna s dcerami a dvorními dámami. Konzumace jídla ve vlastní komnatě byla zakázaná a považovala se za hrubou urážku knížecího dvora. Po snídani, která byla kolem 10. hodiny, jel kníže na lov, nebo odjel na krátkou, či vícedenní kontrolní jízdu knížectvím a také se věnoval vladaření. Na hradě jednal se slezskou šlechtou, městskými konšely a také s duchovními a sepisoval zde důležité listiny. Kníže Kazimír II. také vedl několik válek, především na Dolním Slezsku a od roku 1490 panoval nad celým Slezskem, odtud pochází jeho přídomek "král Slezský". Oženil se roku 1478 s Johanou, vnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad, ale ovdověl už roku 1496. Zplodil však dva syny, které ale také přežil. Po smrti své ženy se již nikdy neoženil a veškerý svůj čas věnoval politice a vladaření. Vyhledával však také samotu na březích svých milovaných rybnících, dodnes zčásti zachovalých. Sem unikal před přísnými pravidly dvorské etikety a povinnostmi slezského panovníka. V roce 1525, když bylo knížeti Kazimírovi II. už 75 let, sepsal na hradě Fryštát svou závěť, určil zde také za následníka svého jednoletého vnuka Václava III. Adama, a hned ho zde i zasnoubil se stejně mladou Marií Pernštejnskou z Pardubic. Regentskou vládou po své smrti a až do doby Václavovy plnoletosti pověřil moravského hejtmana Jana IV. z Pernštějna. O tři roky později, tedy v roce 1528 veliký kníže Kazimír II. Fryštátský umírá. Dožil se věku 79 let a vládl ve Slezsku 68 let. Jeho hrob se nikdy nenašel ani nikde není písemně zaznamenán. Je ale pravděpodobné, že chtěl být pochován ve svém milovaném rodišti, na hradě Fryštát, což by znamenalo, že byl pochován v kryptě Jižní kaple zámeckého kostela. Ta však byla roku 1640 kompletně vyrabována Jiřím Krnovským. Následnický Václav vyrůstal na císařském dvoře ve Vídni a s Marií měli svatbu v Brně roku 1540. Za sídlo si vybrali dnes již zbořený hrad v dnešním polském Cieszynie, ale jejich manželství tam nebylo šťastné. Kníže Václav Marii před dvořany ponižoval když jí odpíral výhody plynoucí z jejího postavení panovnice a teprve až po přesídlení manželů z Cieszyna na Fryštátský hrad v roce 1552, se jejich vztah o něco zlepšil.
V 16. století, za panování jejich syna, slezského knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského, byl Fryštátský hrad vybaven cennými uměleckými sbírkami a do zámeckých komnat nechal kníže Fridrich přivést i klece s exotickými papoušky a ve stájích dnešního Lottyhausu měl ustájené vzácné koně ze Španělska. Na Fryštátském hradě vedl opravdu velmi okázalé poměry a třešničkou na dortu byl trpaslík, kterého sem kníže nechal přivést až z Itálie. Trpaslík jako jediný u knížecího dvora, se mohl chovat drze až nezdvořile, knížecímu páru tykat a nahlas říkat věci, o kterých věděli všichni dvořané, ale nikdo by se neodvážil říci je nahlas. Byl také vyzvědačem a informátorem. Protože se mohl pohybovat všude, sledoval chování dvořanů, jejich intriky, zápletky a poslouchal jejich rozhovory, které ještě za tepla donášel knížeti a kněžně. Měl ale také úlohu rozveselovače, takže svými komickými kousky bavil celý fryštátský knížecí dvůr. Během dne, zatímco se kníže Fridrich věnoval svým povinnostem vladaře, jeho ženě, kněžně Kateřině, dělaly společnost dvorní dámy. Bez nich by kněžna neudělala ani krok, neboť se v jejich doprovodu skvěle reprezentovala. Dvorní dámy se s kněžnou věnovaly i nějakým ručním pracem, například vyšíváním deček a zdobením předmětů, nebo také hudbě, zpěvu, tanci a hraním míčových her. Vzdělávaly se historií Piastovského rodu, učily se cizím jazykům, dobrým mravům a dvorské etiketě. I kníže byl neustále obklopený spoustou dvořanů a úředníků, kteří také potřebovali jíst, pít a nechávat si prát své honosné oděvy. To na hradě vyžadovalo další a další služebnictvo. Od toho tady byl zámecký fraucimor vedený hofmistrem, a na který dohlížela kněžna.
- Královské svatební průvody na nádvoří hradu Fryštát -
Až do roku 1511 bylo fryštátské náměstí oddělené od hradního nádvoří. Středem náměstí tekl potok Dubina, směřoval k hradu, kde tvořil vodní příkop lemující hradní opevnění. Mezi léty 1511 - 1514 slezský kníže Kazimír II. Fryštátský prováděl renesanční přestavbu gotického hradu v zámek. Zbořil severní opevnění s příkopy, čímž hrad otevřel k náměstí a vykoupil od měšťanů domy, které stály mezi hradem a náměstím. Tak zde vzniklo Velké zámecké nádvoří, jak ho vidíte ještě i po 500 letech. V rámci Českého království bylo Slezsko vždy tou progresivnější zemí, takže renesanční vzhled Fryštátu a panovnické sídlo zbavené opevnění bylo českou revoluční novinkou. Nové nádvoří se ihned stalo centrem dění. Konaly se zde slavnosti, trhy, rytířské turnaje a zastavovaly zde královské průvody. Už v roce 1518 se zde ubytoval královský průvod polské královny Bony Sforzy, italské aristokratky z Milána, která se v Krakowě provdala za Jagellonského krále Zikmunda I. Na ponovnickém dvoře, kde královna Bona vyrůstala, byl také zaměstnán světoznámý malíř, sochař, architekt a vědec, Leonardo da Vinci. Také syn krále Zikmunda I., Zikmud II., roku 1543 přivedl do Fryštátu svou novomanželku Alžbětu Habsburskou, která z Vídně, se zastávkou v Olomouci, jela v pozlaceném kočáře do Krakowa, doprovázena 1500 člennou koňskou jízdou. Když průvod přijel do Fryštátu, bylo už vše připravené pro ubytování královny a jejího doprovodu. Všechny horní místnosti hradu se proměnily v jídelny a kdo se sem nevlezl, obsadil okolní měšťanské domy. Nejvzácnější koně byly ustájeny v knížecích stájích Lottyhausu, ty ostatní na louce pod hradem. Roku 1567 do Fryštátu přijel tříset členný svatební průvod kněžny Sidonie Sasko-Lauenburské jedoucí až z dalekých Drážďan. Ve Fryštátě kněžnu před zámkem přívítal kníže Fridrich s chotí Kateřinou. Kníže seděl na svém koni oděném ve slavnostních, slezských, modrožlutých barvách a hlavu koně zdobila okázalá zlatá chocholka. Po slavnostním hodování a přespání, pokračoval průvod dál.
BÍLÁ PANÍ FRYŠTÁTSKÁ
Roku 1530 postavená Bílá věž je symbolem Fryštátu. Podle legendy byla v jejích přízemních komnatách umístěna do karantény nemocná kněžna Kateřina Fryštátská, rozená Lehnická, která zde roku 1569 přes všechnu péči ranhojičů a knížete Fridricha zemřela a byla pohřbena. Od té doby je věž považována za zdejší Bílou paní a skutečně připomíná postavu s vysokým čepcem, velkýma očima a bílým oděvem s knoflíky.
Také svatby slezských Piastovců byly předem domluvené, jak to bylo u evropských panovnických rodů zvykem. Kníže výhodným sňatkem získal vyšší politickou prestiž a další majetek. Jeho manželka, zejména šlo o princezny z panovnických rodů, byla již takto vychovávána a na osobní volbu manžela neměla příliš velký vliv. Jejím úkolem bylo dát knížeti potomka a zajistit tak pokračování dynastie. Láska manželů byla výhodou, ale neočekávala se. Výjimkou bylo manželství Hornoslezského knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského s Dolnoslezskou princeznou Kateřinou Lehnickou. Zamilovali se již jako náctiletí a ve věku 22 let se na zámku v dnešní polské Legnici vzali. Po několika týdenní oslavě, které se účastnilo více jak 2000 šlechticů včetně císaře Maxmiliána II. Habsburského, se svatební průvod vydal do Fryštátu. Na jaře roku 1564 průvod na Zámeckém nádvoří vítali dvořané, šlechticové, rytíři, duchovní a konšelé spolu s davy obecného lidu. Na počest Kateřinina uvedení v jejím novém knížecím sídle, kníže Fridrich tady uspořádal velký rytířský turnaj, jehož hlavní dominantou se stala za tím účelem postavená Piastovská věž s knížecím erbem, která je dnes známá spíše jako věž radniční. Mladý knížecí pár se stal symbolem a nadějí zachování panovnického rodu ve Slezsku a za své sídlo si vybrali Fryštátský hrad. Završením velkolepé svatby bylo v roce 1565 narození okouzlující princezny Kateřinky. Z lásky ke kněžně Kateřině, dal také kníže Fridrich postavit ve Fryštátě zcela nový, renesanční zámek Ráj, kam plánovali přesídlit, ale než tak učinili, šťastná knížecí rodina v letech 1569 - 1571 vymřela na bílý mor a hrad Fryštát i se zámkem Ráj převzal císař Maxmilián II. Habsburský. Kněžna Kateřina byla i s teprve 7 letou princeznou pochována v kryptě zámeckého kostela, kterému i s hradem Fryštátem vévodí Bílá věž, ale kníže Fridrich Kazimír, umírajíc na cestě do Prahy, byl pohřben v Pardubicích po boku své matky Marie. Jeho pomníkem však ve Fryštátě zůstává Piastovská radniční věž, připomínající zdejší rytířské turnaje, které kníže velice miloval. Více o hradu a jeho knížatech najdeš zde.
FRYŠTÁTSKÝ RYTÍŘ
Kníže Fridrich Kazimír Fryštátský dal dnešní radniční věž postavit, aby na jaře roku 1564 byla slavnostní ozdobou nádvoří, které vítalo ve Fryštátě svou novou paní - kněžnu Kateřinu. K této příležitosti se zde konal velký rytířský turnaj, kterého se kníže s radostí účastnil také jako soutěžící. Kníže roku 1571 tragicky zahynul a turnaj je poslední nám známý, který se zde konal. Věž však stojí dodnes a jako udatný rytíř dohlíží na dění na nádvoří.
- Památky Piastovského hradu z 13. až 16. století na zámku Fryštát -
- PROHLÍDKY PŮVODNÍCH ČÁSTÍ FEUDÁLNÍHO HRADU A VÝSTAVNÍCH PROSTOR VE FRYŠTÁTĚ -
Nejstarší části Fryštátského zámku - gotická komnata, bývalá zbrojnice s vězeňskou celou a bývalá černá kuchyně se sklepem, pocházejí ze 13. až 15. století. Byly proměněny ve výstavní prostory a lze si je zdarma prohlédnout v rámci čekání na prohlídku hlavních zámeckých komnat. Žádejte Pátou, neboli Výstavní trasu (Zámecká galerie). Také bývalá hradní konírna z přelomu 14. a 15. století dnes slouží jako výstavní prostory. Žádejte Třetí prohlídkovou trasu (Národní galerie Praha). Zámeckou kapli s věží si lze prohlédnout v rámci Čtvrté prohlídkové trasy nebo nezávisle návštěvou zámeckého kostela. Fryštátské sklepní spojovací chodby v podzemí sloužily pro přepravu surovin k vaření piva a byly naposledy zkoumány roku 1866, ale průzkum hned na počátku přerušila pruská okupace Fryštátu. Dodnes stále čekají na své znovuobjevení a zpřístupnění. Fryštátské hradby byly zmapovány v letech 2017-2019 v rámci historického výzkumu hradu Fryštát.
- Fryštátské středověké hostince a šenky na nádvoří -
Otevřeno pro turisty v roce 2025:
Celoroční otevírací doba. Otevřeno: úterý – neděle 10,00 – 17,00 h
Otevřeno celoročně s provozem kostela
Celoroční otevírací doba. Otevřeno: úterý – neděle 10,00 – 17,00 h
Výhodná bezplatná prohlídka během čekání na prohlídku zámku
do 31. března otevřeno: sobota – neděle v 11,00 a v 13,00 h
od 1. dubna do 31. října otevřeno: úterý – neděle 10,00 – 17,00 h
Museum aktuálně mimo provoz
Otevřeno celoročně s provozem kostela
do 31. března otevřeno: sobota – neděle v 11,00 a v 13,00 h
od 1. dubna do 31. října otevřeno: úterý – neděle 10,00 – 17,00 h
Otevřeno příležitostně nebo na objednávku
Zámecký dvůr v rekonstrukci, obora v provozu celoročně
Otevřeno:
od 1. 11. do 31. 3.
pondělí–pátek 8.00-18.00
sobota–neděle 9.00-13.00
od 1. 4. do 31. 10.
pondělí–pátek 8.00-18.00
sobota–neděle 10.00 -17.00
Otevřeno:
po a st 8-17h
út, čt a pá 8-14h
Otevřeno celoročně
28. říjen 1138 - Den založení Slezského knížectví
Prvním slezským knížetem a zakladatelem slezské panovnické dynastie Piastovců byl kníže Vladislav II. (1105 - 1159/63), syn krále Boleslava III. a kněžny Zbyslavy. Od roku 1327 bylo Slezsko součástí Českého království jako autonomní země s vlastním panovníkem, biskupstvím a tribunálem. Potomci knížete Vladislava II. vymřeli ve Fryštátě roku 1571.
V letech 2017 - 2019 byl prováděn historický výzkum zapomenuté panovnické historie zámku Fryštát za účelem znovu zveřejnění významu Fryštátu coby sídla slezských panovníků. Aby se opět nezapomnělo, je potřeba Fryštát chránit jako národní kulturní památku s historickým významem pro Českou republiku a také zapsat Fryštát na seznam světového kulturního dědictví UNESCO s významem na evropský slezský národ, slezskou kulturu a historii.
1. Kde najdu zámeckou rezidenci Fryštát?
Zámecká rezidence Fryštát je od druhé poloviny 13. století stále na svém místě. Nachází se v evropském Slezsku, v Moravskoslezském kraji, na jižním okraji města Karviné. Co by kamenem dohodil z hlavního nádraží Karviná, nebo přímo na cyklostezce podél řeky Olše.
2. Na co mě zámecká rezidence Fryštát naláká k návštěvě?
V každém jejím koutě je kus slezské historie. Sídlil zde slezský panovnický rod Piastovců a další panovnickou sídelní rezidenci najdeš až ve Vídni, Krakowě nebo v Praze. Klenotem Fryštátu je především nádherné Velké zámecké nádvoří se zámkem, Lottyhausem, Piastovskou věží, Vídeňskou kašnou, Zlatou uličkou a měšťanskými domy s Radnicí. Najdeš tady taky Zámecký pivovar se středověkým výčepem. Do slezského středověku tě přenese Zámecká kaple s Bílou věží, která už 500 let představuje zdejší Bílou paní Fryštátskou. Uvítá tě také pobočka Národní galerie Praha, Státní okresní archiv nebo Knihovna Umění v Zámeckém domě. Na Radnici najdeš korunovanou podobu slezského krále a také knížecí erb jeho rodu. O tvůj žaludek se postará některé z více než 20ti gastro zařízení. Některé z nich se o žaludek zdejších návštěvníků stará již více než 500 let. V Podhradí tě okouzlí Zámecký park s oborou, loděnicí a mnoha atrakcemi. Slezskou zámeckou rezidenci Fryštát denně navštíví několik set návštěvníků z okolí i ze zahraničí. Přidej se k nim. Stačí přijet.
3. Kde najdu fryštátského rytíře Václava?
Oblíbený rytíř Václav je maskotem zámecké rezidence Fryštát. Najdeš ho v Zámecké kapli. Odpočívá zde již od roku 1577. Před tímto rokem byl maršálkem Piastovského knížecího dvora, po tomto roce jeho jedinou zdejší prací je provázet turisty po zámecké rezidenci.