V Í T E J T E   V E   S L E Z S K É   V É V O D S K É   Z E M I   H O R N Í   S L E Z S K O   A   J E J Í   S Í D E L N Í   R E Z I D E N C I   F R Y Š T Á T

- Slezská královská historie pro každého: vyber téma, klikni, a vydej se na svou nezapomenutelnou cestu do slezského vévodského Fryštátu -

VÉVODSKÝ ZÁMEK - HISTORIE VLÁDY SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE FRYŠTÁTĚ, ZEJMÉNA V KRÁLOVSKÉM 15. STOLETÍ - pro studenty

VÉVODOVÉ A ZÁMKY - RODOVÁ LINIE PIASTOVCŮ SMĚŘUJÍCÍ DO FRYŠTÁTU, A JEJICH SLEZSKÉ RODOVÉ ZÁMKY - pro historiky

REZIDENCE KAZIMÍRA II. - TURISTICKÁ PROHLÍDKA REZIDENČNÍHO SÍDLA NEJVĚTŠÍHO VÉVODY S HISTORIÍ A OBRÁZKY VE TVÉM MOBILU - pro výletníky

DVŮR VÉVODY FRIDRICHA - HISTORICKÝ ROMÁNOVÝ PŘÍBĚH ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA POSLEDNÍHO VÉVODY VE FRYŠTÁTĚ - pro romantiky

LOVECKÁ KRAJINA - OSVĚŽUJÍCÍ A NAUČNÁ PĚŠÍ A CYKLO TRASA LOVECKÝM REVÍREM SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE TVÉM MOBILU - pro sportovce

-  S L E Z S K Á   H I S T O R I E   A   P A M Á T K Y   Z   D O B Y   V L Á D Y   S L E Z S K Ý C H   V É V O D Ů  -

- Uprostřed vyhlášených vévodských lovišť v povodí řeky Olše, na středověké křižovatce Jantarové, Solní a Měděné stezky a také na královské cestě z Prahy do Krakowa, kterou bylo potřeba chránit a kontrolovat, dali slezští vévodové ve 13. století postavit lovecký a strážní zámek Fryštát pro delší pobývání vévodského dvora během loveckých výprav a především pro posílení své pozice a umístění vévodského vojska. Zámek si natolik oblíbili, že ho v každém století rozšiřovali a v 15. století měl už nejhonosněji vedený dvůr v celém Slezském vévodství. Mnozí z vévodů v něm i trvale sídlili, ale vždy byl zámek využíván k okázalé reprezentaci Slezského vévodství. Konalo se zde mnoho královských oslav doprovázených rytířskými turnaji a loveckými výpravami. Období let 1282-1571, kdy byl zámek využíván slezskými vévody, je označováno jako "Zlatý věk Fryštátu" a zámek s rezidencí zažíval svou největší prosperitu. Dodnes ve Fryštátě najdete řadu vévodských památek: Zámek s konírnou, Zámecký kostel s Bílou věží, Zámecký pivovar s výčepem, Radnici s vévodskou věží a hostincem, kostelík svatého Marka, nebo na fryštátském Předzámčí i rytířský šenk a zájezdní hostinec. Největší chloubou však v Podzámčí Fryštátu zůstává jeho Zámecký lovecký revír táhnoucí se podél řeky Olše od Louk nad Olší po Olšiny a Petrovice, ve kterém byly v 19. století také založeny Jodobromové lázně Darkov.

Založení Fryštátu se spojuje se slezskými germány, původním slezským kmenem Silingů, kteří počátkem 10. století v povodí řeky Odry zakládali svá hradiště. Z těchto hradišť se později stala vévodská města Těšín, Fryštát, Ratiboř, Opole, Břeh, Wroclaw, Lehnice, Lubáň, Hlohov a další. Silingské kmeny Slezsko obývali již dříve, ale během období stěhování národů odešli do oblasti dnešní Andalusie ve Španělsku a po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. se vrátili na slezské území. Stopy po prvních Silinzích lze dodnes spatřit na slezské památné hoře Sléza (718 m.n.m), kde měli Silingové své mocenské hradiště. Jde o horu podobného významu jakým je řecký Olymp.

O počátcích Fryštátu se zmiňuje fryštátský lékař a historik Julius Bayer (19. století) ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu (vydaná ve Vídni 1879), kde uvádí velký rozvoj Fryštátu za vlády polského krále Měška Lamberta II. Piasta (990-1034). Ten vládl v letech 1025 - 1034 a je o něm známo, že se skutečně zasloužil o prudký rozvoj svého království, jehož byl Fryštát součástí. Kronika Anonima Galla se o králi zmiňuje, že "Byl ušlechtilým rytířem a také vykonal mnoho rytířských činů, jejichž vyjmenování by trvalo příliš dlouho. I on se stal předmětem nenávisti všech svých sousedů kvůli závisti, kterou chovali vůči jeho otci; ale už se nelišil ctnostmi života, zvyky ani bohatstvím, jako tomu byl jeho otec." Fryštát je v Lambertově době uváděn již jako prvořadé slezské obchodní středisko. Není divu, protože se nacházel, a dodnes se nachází na strategické křižovatce nejvýznamnějších evropských cest Sever-Jih, ze které měl Fryštát velké zisky a mohl se rozvíjet. Jestli Silingové založili Fryštát právě kvůli této křižovatce, to se neví. Název Fryštát se překládá jako "Svobodné město", nebo je též spojen s údajným Silingským knížetem Fridrichem, který město pojmenoval po sobě: Fridrichovo město, nebo-li Fri-Stadt. Pokračování rodové linie Piastovců na podstránce "vévodové a zámky"...

Prapravnuk krále Lamberta II., princ Vladislav II. Piast (1105-1163), 28. října roku 1138 vyčlenil pro sebe Slezské vévodství, ve kterém založil slezskou rodovou větev Piastovců. Jeho synové Boleslav I. Piast (1127-1201) a Mečislav IV. Piast (1141-1211), roku 1164 Slezské vévodství rozdělili na Dolní se sídlem v Lehnici, a Horní se sídlem v Ratiboři. Později se Hornoslezské sídlo přesunulo do Opole. Za vlády Mečislavova vnuka, Hornoslezského vévody Vladislava I. Piasta (1225-1285), docházelo ve spolupráci s českým králem Přemyslem Otakarem II. Přemyslovcem (1233-1278), k zakládání nových slezských měst a k transformaci původních Silingských hradišť na města. Fryštát tak dostal název Freistadt Orientale a jak uvádí fryštátský lékař a historik Julius Bayer, roku 1267, pravděpodobně ale nejdříve v roce 1269, se ve Fryštátě postavila první křesťanská kaple, kterou od 18. století nahrazuje dnešní kaple Andělů strážných ve Starém Městě. Do té doby fryštátští slezané uctívali silingskou (slezskou) mytologii a provozovali kult uctívání boha Slunce, jehož ústředí bylo na vrcholu pro Slezsko posvátné hory Sléza (-odtud také název Slezsko). Pokračování na podstránce "vévodský zámek"...

Fryštát je dnes místem setkávání milovníků historie, manažerů, studentů, lázeňských hostů a cyklo a pěších turistů. Odehrává se zde bohatý kulturní život a v jeho historických uličkách najdete na 20 gastro zařízení všech podob, chutí a vůní. Zámeckému nádvoří, budovanému od 13. do 16. století, vévodí několik dominant slezských Piastovců, jejichž rod byl nejvyšší českou aristokracií, byli zástupci císařů pro České království, jedinou českou panovnickou dynastií a slezskou vévodskou monarchií. Slezská vévodská města od Těšína po Hlohov spojuje hlavní slezský vodní tok Odra-Olza, který je lemován i hlavní silniční, a dnes i železniční slezskou tepnou, "Slezskou královskou cestou", kterou ve středověku proudila slezská vévodská historie. Fryštát byl její křižovatkou, proto zde najdete historii vskutku královskou.

S L E Z S K Ý   L O V E C K Ý   A   R E Z I D E N Č N Í   V É V O D S K Ý   Z Á M E K   F R Y Š T Á T