04. duben 2026 v 10h - Z A H Á J E N Í Z Á M E C K É S E Z O N Y S L E Z S K É Z Á M E C K É R E Z I D E N C E F R Y Š T Á T V K A R V I N É
V Í T E J T E V O B L Í B E N É R E Z I D E N C I S L E Z S K Ý C H V É V O D Ů A V É V O D K Y Ň, V Í T E J T E V E S L E Z S K É M F R Y Š T Á T Ě
H I S T O R I E K U L T U R A L Á Z N Ě U N I V E R S I T A
F R Y Š T Á T
Z Á M E K K A P L E R A D N I C E P I V O V A R Š E N K Y
- Slezská vévodská historie pro každého: vyber téma, klikni, a vydej se na svou středověkou cestu do slezského vévodského Fryštátu -
VÉVODOVÉ A ZÁMEK - HISTORIE VLÁDY SLEZSKÝCH VÉVODŮ NA FRYŠTÁTSKÉM ZÁMKU, ZEJMÉNA V KRÁLOVSKÉM 15. STOLETÍ - pro studenty a historiky
REZIDENCE KAZIMÍRA II. - TURISTICKÁ PROHLÍDKA REZIDENČNÍHO SÍDLA NEJVĚTŠÍHO VÉVODY, S HISTORIÍ A OBRÁZKY VE TVÉM MOBILU - pro výletníky
DVŮR VÉVODY FRIDRICHA - HISTORICKÝ ROMÁNOVÝ PŘÍBĚH ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA POSLEDNÍHO VÉVODY VE FRYŠTÁTĚ - pro romantiky
LOVECKÁ KRAJINA - OSVĚŽUJÍCÍ A NAUČNÁ PĚŠÍ A CYKLO TRASA LOVECKÝM REVÍREM SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE TVÉM MOBILU - pro sportovce
- S L E Z S K Á H I S T O R I E A P A M Á T K Y Z D O B Y V L Á D Y S L E Z S K Ý C H V É V O D Ů V E F R Y Š T Á T Ě -
- Uprostřed vyhlášených vévodských lovišť v povodí slezské řeky Odry-Olzy, na středověké křižovatce Jantarové, Solní a Měděné stezky, a také na královské cestě z Prahy do Krakowa, kterou bylo potřeba chránit a kontrolovat, dal slezský vévoda Mečislav III. Piast ve 13. století postavit lovecký a strážní zámek Fryštát. Zámek vévodům sloužil pro pobývání vévodského dvora během loveckých výprav a také pro posílení vévodské pozice a umístění vévodského vojska. Slezští vévodové sí zámek natolik oblíbili, že ho v každém století rozšiřovali. Na přelomu 14. a 15. století zámek prošel pozdně gotickým rozšířením rukou vévody Přemysla I. (okolo 1370) a jeho snachy, vévodkyně Eufemie II. (okolo 1420), která roku 1431 na zámek jako první panovnice také trvale přesídlila. V polovině 15. století měl už zámek Fryštát nejhonosněji vedený dvůr v celém Slezském vévodství. Počátkem 16. století celá Fryštátská rezidence prošla raně renesanční obnovou, provedenou slezským Vicekrálem Kazimírem II. (1514), a jeho tehdejší podoba se dodnes dochovala téměř celá. Mnozí ze slezských vévodů a vévodkyň v něm dočasně nebo i trvale sídlili. Ve 14. století zde sídlil vévoda Přemysl I., v 15. století vévodkyně Eufemie II., a také její nejmladší syn a následník slezského vévodství, vévoda Boleslav II. se svou chotí, vévodkyní Annou, která se také stala patronkou Fryštátu. Roku 1449 se tomuto vévodskému páru tady narodil, vyrůstal zde a odsud také vládl jejich syn, slezský Vicekrál Kazimír II. a po něm i jeho vnuk, vévoda Václav III. Adam, řečený Ukrutný, s chotí vévodkyní Marií. Posledním slezským vévodou z panovnické dynastie slezských Piastovců zde sídlil jejich syn, slavná aristokratická celebrita, oblíbený a milovaný vévoda Fridrich Kazimír s chotí vévodkyní Kateřinou. Na zámku Fryštát se jim narodila půvabná slezská princezna Kateřinka, ale tady na zámku také celá tato vévodská rodina zemřela na mor a slezský vévodský rod Piastovců zde roku 1571 vymřel. Vévoda Fridrich však Fryštátskou rezidenci rozšířil o zámek Ráj (zbořen 1980, dnes Lázně Darkov) a doplnil ji o Piastovskou (dnes Radniční) věž. Nenápadný kostelík svatého Marka, který vévoda ve Fryštátě také postavil, se během náboženské reformace v 16. století a následné protireformace v 17. století, stal jedním z nejvýznamnějších kostelů ve Slezsku. Byl hlavním slezským náboženským centrem luteránské víry, ve Fryštátě vedené vévodským pastorem Jakubem Preissem z Břehu, a během 30ti leté války se stal střediskem velmi těžkých bojů proti této evangelické víře. Okolí kostelíka bylo srovnáno se zemí, ale kostelík jako zázrakem všem těžkým bojům odolal.
Zámek Fryštát byl vždy využíván k okázalé reprezentaci Slezského vévodství. Konalo se zde mnoho královských oslav doprovázených rytířskými turnaji a loveckými výpravami. Období let 1282-1571, kdy byl zámek využíván slezskými vévody z rodu Piastovců, je označováno jako "Zlatý věk Fryštátu" a zámek s rezidencí zažíval svou největší prosperitu. Dodnes ve Fryštátě najdete řadu vévodských památek: Zámek s konírnou, Zámecký kostel s Bílou věží, Zámecký pivovar s výčepem, Radnici s vévodskou věží a hostincem, kostelík svatého Marka, nebo na fryštátském Předzámčí i rytířský šenk a zájezdní hostinec. Největší chloubou však v Podzámčí Fryštátu zůstává jeho Zámecký lovecký revír táhnoucí se podél řeky Olzy od Louk nad Olší po Olšiny a Petrovice.
Fryštát je dnes oblíbeným místem setkávání milovníků historie, cyklo i pěších turistů, manažerů, studentů i lázeňských hostů. Odehrává se zde bohatý kulturní život a na jeho Zámeckém nádvoří a v přilehlých uličkách najdete na 20 gastro zařízení všech podob, chutí a vůní, včetně středověkého vévodského pivovaru. Zámeckému nádvoří, budovanému od 13. do 16. století, dodnes vévodí Bílá věž a několik dalších dominant slezských Piastovců, jejichž rod byl nejvyšší slezskou a českou aristokracií, byli zástupci císařů Svaté říše římské pro České království, zástupci českých králů pro Slezská vévodství, svého času jedinou českou panovnickou dynastií a především - byli slezskou vévodskou monarchií. Slezská vévodská města od Těšína po Hlohov spojuje hlavní slezský vodní tok Odra-Olza, který je lemován i hlavní silniční, a dnes i železniční slezskou tepnou, "Slezskou královskou cestou", kterou ve středověku proudila slezská vévodská historie. Fryštát byl její křižovatkou, proto zde najdete historii vskutku královskou.
Založení Fryštátu se spojuje se slezskými germány, původním slezským kmenem Silingů, kteří počátkem 10. století v povodí řeky Odry-Olzy zakládali svá hradiště. Z těchto hradišť se později stala vévodská města Těšín, Fryštát, Ratiboř, Opole, Břeh, Wroclaw, Lehnice, Hlohov a další. Silingské kmeny Slezsko obývali již dříve, ale během období stěhování národů odešli do oblasti dnešní Andalusie ve Španělsku a po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. se vrátili na slezské území. Stopy po prvních Silinzích lze dodnes spatřit na slezské památné hoře Sléza (718 m.n.m), kde měli Silingové své mocenské hradiště (zbořeno 1471, dnes již jen pozůstatky, a na místě hradu stojí kaple), a kde provozovali kult uctívání boha Slunce, jehož ústředí bylo na právě zde, na vrcholu pro Slezsko tolik posvátné hory (Sléza-odtud také název Slezsko). Jde o horu podobného významu jakým je řecký Olymp.
O počátcích Fryštátu se zmiňuje fryštátský lékař a historik Julius Bayer (19. století) ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu (vydaná ve Vídni 1879), kde uvádí velký rozvoj Fryštátu za vlády polského krále Měška Lamberta II. Piasta (990-1034). Ten vládl v letech 1025 - 1034 a je o něm známo, že se skutečně zasloužil o prudký rozvoj svého království, jehož byl Fryštát součástí. Kronika Anonima Galla se o králi zmiňuje, že "Byl ušlechtilým rytířem a také vykonal mnoho rytířských činů, jejichž vyjmenování by trvalo příliš dlouho. I on se stal předmětem nenávisti všech svých sousedů kvůli závisti, kterou chovali vůči jeho otci; ale už se nelišil ctnostmi života, zvyky ani bohatstvím, jako tomu byl jeho otec." Fryštát je v Lambertově době uváděn již jako prvořadé slezské obchodní středisko. Není divu, protože se nacházel, a dodnes se nachází na strategické křižovatce nejvýznamnějších evropských cest Sever-Jih, ze které měl Fryštát velké zisky a mohl se rozvíjet. Jestli Silingové založili Fryštát právě kvůli této křižovatce, to se neví. Název Fryštát se překládá jako "Svobodné město", nebo je též spojen s údajným Silingským knížetem Fridrichem, který město pojmenoval po sobě: Fridrichovo město, nebo-li Fri-Stadt.
Prapravnuk krále Lamberta II., princ Vladislav II. Piast (1105-1163), 28. října roku 1138 vyčlenil pro sebe Slezské vévodství, ve kterém založil slezskou rodovou větev Piastovců. Jeho synové Boleslav I. Piast (1127-1201) a Mečislav IV. Piast (1141-1211), roku 1164 Slezské vévodství rozdělili na Dolní se sídlem v Lehnici, a Horní se sídlem v Ratiboři. Později se Hornoslezské sídlo přesunulo do Opole. Za vlády Mečislavova vnuka, Hornoslezského vévody Vladislava I. Piasta (1225-1285), docházelo ve spolupráci s českým králem Přemyslem Otakarem II. Přemyslovcem (1233-1278), k zakládání nových slezských měst a k transformaci původních Silingských hradišť na města. Fryštát tak dostal název Freistadt Orientale a jak uvádí fryštátský lékař a historik Julius Bayer, roku 1267, pravděpodobně ale nejdříve v roce 1269, se ve Fryštátě postavila první křesťanská kaple, kterou od 18. století nahrazuje dnešní kaple Andělů strážných ve Starém Městě. Do té doby fryštátští slezané uctívali silingskou (slezskou) mytologii. Pokračování na podstránce "Vévodové a Zámek"...
S L E Z S K Ý L O V E C K Ý A R E Z I D E N Č N Í V É V O D S K Ý Z Á M E K F R Y Š T Á T