Slezský knížecí HRAD FRYŠTÁT v Karviné
JEDNO Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH A NEJZACHOVALEJŠÍCH SLEZSKÝCH PANOVNICKÝCH SÍDEL, JEDINÉ V ČESKÉ REPUBLICE
České reprezentativní sídlo Slezského knížectví v letech 1282 - 1571
KARVINÁ - FRYŠTÁT, město Piastovců
Starý Fryštát (dnešní Karviná 5 - Staré Město) byl založen po zániku Velkomoravské říše v roce 906 jako germánské hradiště, které rychle rostlo do významu obchodního střediska. Po roce 1269 byl slezským knížetem Vladislavem I. se sídlem v Opolí a českým králem Přemyslem Otakarem II. transformován na město, ale okolo roku 1282 byl slezským knížetem Mečislavem III. z Opolí a Ratiboře vojensky dobit, vypálen a přesunut na dnešní místo (nyní Karviná 1 - Fryštát). Tady také kníže založil po Ratiboři své druhé zámecké sídlo, které jeho potomci obývali až do konce 16. století. Ti také zastupovali císaře a krále pro České království. Fryštát je také rodištěm a sídlem velikého knížete Kazimíra II. Fryštátského, považovaného za slezského krále, jehož korunovanou podobu najdete nad vchodem do radnice a jeho korunovanou pečeť uchovává karvinské muzeum Státního okresního archivu. Na přelomu let 1563/64 došlo sňatkem knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského s kněžnou Kateřinou Lehnickou ke spojení posledních rodových větví Piastovců Horního a Dolního Slezska se sídlem na hradě Fryštát. Po vymření těchto posledních Fryštátských Piastovců držel hrad v letech 1571 - 1573 císař Maxmilián II. Habsburský jako své královské léno.
- Středověk na slezském knížecím dvoře hradu Fryštát -
Na konci 13. století na hradě přechodně pobýval slezský kníže Mečislav III. a snad tady se mu narodila dcera, budoucí česká královna Viola Alžběta. Hrad měl spíše charakter strážní tvrze, střežící obchodní stezky, protože Fryštát byl křižovatkou obchodních i královských cest, které spojovaly Prahu s Krakowem a také Vídeň a Budapešť s Warszawou a Berlínem. Ve 14. století zde po delší dobu sídlil slezský kníže Přemysl I., který tady potřeboval mít četnější služebnictvo a proto hrad rozšířil rukou dílny gotického architekta Petra Parléře. Hrad byl ale temný, chladný a zapáchal, protože hygiena služebnictva ani panstva nebyla samozřejmostí. Vybavení gotického hradu bylo skromné. V komnatách byly jen lavice, sedátka, stůl a truhla, louče, drátěné koše s dřevem na vytápění, v lepším případě kamna. Nejluxusnějším nábytkem byla ručně vyřezávaná postel, kterou měl jen knížecí pár. V hodovním sále byl velký hodovní stůl a jídelní servis. Před komnatami stáli pážata a na chodbách hradu hlídkovali zbrojnoši. Všude byla sláma s hmyzem a hlodavci, a na dvoře se páslo stádo koní a dobytka. Situace se zlepšila až s příchodem kněžny Eufemie Mazovské v 15. století, která na hrad přestěhovala celý knížecí dvůr a zavedla zde přísnou dvorskou etiketu. Fryštátský hrad rozšířila do dnešního půdorysu a ten se záhy stal prvořadým sídlem Slezského knížectví.
Na přelomu 15. a 16., století zde byl dvůr velikého slezského knížete Kazimíra II. Fryštátského a hrad byl jeho reprezentativní rezidencí. Pravděpodobně na fryštátském hradě 21./22. července 1471 na jednu nebo více nocí kníže ubytoval hlavní část slavné, desetitisícové družiny českého krále Vladislava II. Jagellonského na cestě z Krakowa do Prahy, kterého se Kazimír účastnil a krále osobně doprovázel. Král mířil na svou korunovaci a je dost možné, že na jeho počest zde kníže Kazimír uspořádal rytířský turnaj, kterých byl kníže vášnivým pořadatelem a také účastníkem. Hostem na hradě byl i polský král Zikmund Jagellonský, bratr českého krále Vladislava, kterým oběma byl Kazimír II. starším krstným bratrem a byl Zikmundovým nejlepším přítelem. Zikmundovy časté návštěvy na hradě se však měnily v neřízené hodování a pití vína. Jednou v opilosti polský král poničil vybavení hodovního sálu, ale obratem po vystřízlivění vzniklé škody Kazimírovi uhradil. Horší to bylo na jaře roku 1511. V noci ze 16. na 17. dubna se řádění obou panovníků vymklo z kontroly a z neznámé příčiny zde vzplál oheň, který se rychle šířil, takže dřevěné části hradu shořely a požár se přenesl i na okolní domy. Roku 1514 byly škody opraveny a celá fryštátská rezidence se zablýskla v novém renesančním kabátě. Krom těchto povyražení, byl jinak každodenní rytmus knížecí rodiny na hradě celkem fádní. Vstávalo se za rozbřesku a po alespoň nějaké hygieně se šlo do kostela na ranní mši. Po ní se rodina sešla v hodovním sále, kde za stůl zasedl kníže se syny a nejvyššími úředníky. Odděleně od nich u druhého stolu seděla kněžna s dcerami a dvorními dámami. Konzumace jídla ve vlastní komnatě byla zakázaná a považovala se za hrubou urážku knížecího dvora. Po snídani, která byla kolem 10. hodiny, jel kníže na lov, nebo odjel na vícedenní kontrolní jízdu knížectvím a také se věnoval vladaření. Na hradě jednal se slezskou šlechtou, městskými konšely a také s duchovními. V roce 1525, když bylo knížeti Kazimírovi II. už 75 let, sepsal na hradě svou závěť, určil zde také za svého následníka jednoletého vnuka Václava III. Adama, a hned ho zde i zasnoubil se stejně mladou Marií Pernštejnskou z Pardubic. Svatbu měli v Brně roku 1540, ale jejich manželství nebylo šťastné. Kníže Václav Marii ponižoval když jí odpíral výhody plynoucí z jejího postavení panovnice a teprve až po přesídlení manželů z Těšína na Fryštátský hrad v roce 1552, se jejich vztah o něco zlepšil.
PROHLÍDKA DOCHOVANÝCH ČÁSTÍ HRADU FRYŠTÁT
Nejstarší části zámku Fryštát v Karviné - bývalé gotické komnaty z doby založení hradu kolem roku 1282, bývalou zbrojnici z doby před rokem 1376, bývalou hradní kuchyň z roku 1420 a části hradního sklepení, si lze prohlédnout zdarma v rámci čekání na prohlídku hlavních zámeckých komnat. Žádejte pátou Výstavní trasu zámku.
Původně gotický Hodovní sál z přelomu 13. a 14. století, gotickou kapli z roku 1420 a Bílou věž z let 1515-1530 lze prohlédnout v rámci čtvrté Speciální trasy zámku, nebo individuálně v rámci prohlídky zámeckého kostela.
Hradní konírna z let 1376 - 1420 je expozicí Národní galerie Praha. Žádejte třetí zámeckou trasu.
Museum Státního Okresního archivu sídlí za branami Fryštátské rezidence, na ulici Fryštátská a zve k prohlídce tématických výstav a vzácných středověkých listin fryštátských knížat z rodu slezských Piastovců.
V 16. století, za panování jejich syna, slezského knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského, byl Fryštátský hrad vybaven cennými uměleckými sbírkami a do zámeckých komnat nechal kníže přivést i klece s exotickými papoušky a ve stájích měl ustájené vzácné koně ze Španělska. Na hradě vedl opravdu okázalé poměry a třešničkou na dortu byl trpaslík, kterého kníže nechal přivést až z Itálie. Během dne, zatímco se kníže Fridrich Kazimír věnoval svým povinnostem, jeho ženě, kněžně Kateřině dělaly společnost dvorní dámy. Bez nich by kněžna neudělala ani krok, neboť se v jejich doprovodu skvěle reprezentovala. Dvorní dámy se s kněžnou věnovaly i nějakým ručním pracem, například vyšíváním deček a zdobením předmětů, nebo také hudbě, zpěvu a tanci. Vzdělávaly se historií rodu, učily se cizím jazykům, dobrým mravům a dvorské etiketě. I kníže byl neustále obklopený spoustou dvořanů a úředníků, kteří také potřebovali jíst, pít a nechávat si prát své honosné oděvy. To na hradě vyžadovalo další a další služebnictvo. Od toho tady byl zámecký fraucimor vedený hofmistrem, na který dohlížela kněžna.
- Královské svatební průvody na Fryštátském Zámeckém nádvoří -
Až do roku 1511 bylo fryštátské náměstí oddělené od hradního nádvoří. Středem náměstí tekl potok Dubina, směřoval k hradu, kde tvořil vodní příkop lemující hradní opevnění. Mezi léty 1511 - 1514 slezský kníže Kazimír II. Fryštátský prováděl renesanční přestavbu gotického hradu v zámek. Zbořil severní opevnění s příkopy, čímž hrad otevřel k náměstí a vykoupil od měšťanů domy, které stály mezi hradem a náměstím. Tak zde vzniklo Velké zámecké nádvoří, jak ho vidíte ještě i po 500 letech. V rámci Českého království bylo Slezsko vždy tou progresivnější zemí, takže renesanční vzhled Fryštátu a panovnické sídlo zbavené opevnění bylo revoluční novinkou. Nové nádvoří se ihned stalo centrem dění. Konaly se zde slavnosti, trhy, rytířské turnaje a zastavovaly zde královské průvody. Už v roce 1518 se zde ubytoval královský průvod polské královny Bony Sforzy, italské aristokratky, která se v Krakowě provdala za Jagellonského krále Zikmunda I. Také králův syn, Zikmud II. roku 1543 přivedl do Fryštátu svou novomanželku, Alžbětu Habsburskou, která z Vídně, se zastávkou v Olomouci, jela v pozlaceném kočáře do Krakowa, doprovázena 1500 člennou koňskou jízdou. Když průvod přijel do Fryštátu, bylo už vše připravené pro ubytování královny a jejího doprovodu. Všechny horní místnosti hradu se proměnily v jídelny a kdo se sem nevlezl, obsadil okolní měšťanské domy. Nejvzácnější koně byly ustájeny v knížecích stájích Lottyhausu, ty ostatní na louce pod hradem.
Svatby slezských Piastovců byly předem domluvené, jak to bylo u evropských panovnických rodů zvykem. Kníže výhodným sňatkem získal vyšší politickou prestiž a další majetek. Jeho manželka, zejména šlo o princezny z královských rodů, byla již takto vychována a na osobní volbu manžela neměla příliš velký vliv. Jejím úkolem bylo dát knížeti potomka a zajistit tak pokračování dynastie. Láska manželů byla výhodou, ale neočekávala se. Výjimkou bylo manželství Hornoslezského knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského s Dolnoslezskou princeznou Kateřinou Lehnickou. Zamilovali se již jako náctiletí a věku 22 let se na zámku v Lehnici vzali. Po několika týdenní oslavě, které se účastnilo více jak 2000 šlechticů včetně císaře Maxmiliána II. Habsburského, se svatební průvod vydal do Fryštátu. Na jaře roku 1564 průvod na Zámeckém nádvoří vítali dvořané, šlechticové, rytíři, duchovní a konšelé spolu s davy obecného lidu. Na počest Kateřinina uvedení v jejím novém knížecím sídle, kníže Fridrich tady uspořádal velký rytířský turnaj, jehož hlavní dominantou se stala za tím účelem postavená Piastovská věž s knížecím erbem, která je dnes známá spíše jako věž radniční. Mladý knížecí pár se stal symbolem a nadějí zachování panovnického rodu ve Slezsku a za své sídlo si vybrali Fryštátský hrad. Ještě ale netušili, že jsou knížecím párem posledním. Završením velkolepé svatby bylo v roce 1565 narození okouzlující princezny Kateřinky, ale nedlouho nato, v letech 1569 - 1571 šťastná knížecí rodina vymřela na bílý mor a hrad převzal císař Maxmilián II. Habsburský. Kněžnu Kateřinu i s princeznou pohřbili v kryptě zámeckého kostela, kterému i s hradem Fryštátem vévodí Bílá věž, ale kníže Fridrich Kazimír, umírajíc na cestě do Prahy, byl pohřben v Pardubicích po boku své matky Marie. Jeho pomníkem však ve Fryštátě zůstává Piastovská radniční věž, připomínající zdejší rytířské turnaje, které kníže velice miloval. Více o hradu a jeho knížatech najdeš zde.
- Památky Piastovského hradu z 13. až 16. století na zámku Fryštát -
Fryštátské sklepní a spojovací chodby v podzemí sloužily k přepravě surovin k vaření piva a byly naposledy zkoumány roku 1866, ale průzkum hned na počátku přerušila pruská okupace Fryštátu. Fryštátské hradby byly zmapovány v letech 2017-2019 v rámci historického výzkumu hradu Fryštát v Karviné.
- Fryštátská Zámecká Kuchyně -
...a slavné středověké hostince a šenky...
- Darkovské Lázeňské oplatky jsou oblíbeným sladkým suvenýrem z Fryštátu -
Larischova káva
Pravá turecká káva a k ní nezbytné rohlíky se nejprve ve Vídni objevily po roce 1683, kdy Vídeň obléhala Osmanská vojska. Turci si před hradbami Vídně vařili kávu a ta pronikla za hradby města, kde se brzy na to objevily první městské kavárny. Vídeňané ke kávě přikusovali sladký rohlík ve tvaru tureckého půlměsíce na znamení porážky Osmanských vojsk. I Fryštát se připravoval na případné obléhání a hrabě Gaschin kolem zámku a města zpevnil hradby a z dnešní ulice Karola Sliwky udělal vodní příkop. Památkou dodnes zůstávají zbytky pevnostního valu okolo kostela sv. Marka. Tureckou kávu i s rohlíky na fryštátský zámek přivezli až Larisch - Mönnichové, kde velmi rychle zdomácněla. Netrvalo dlouho a první městské kavárny vznikaly na náměsí a ve Zlaté uličce.
Bobří ocas
Velmi oblíbená specialita fryštátské zámecké kuchyně byla zde na Piastovský knížecí stůl podávána v 15. a 16. století. Dušený nebo vařený bobří ocas se podával se smaženou jíškou. Dodnes je bobr zabydlený v řece Olši, ale je chráněný, takže se na našem stole místo něj objeví opravdu velký vepřový řízek obalený v těstíčku. V 18. století k němu Taaffeové přidali brambory. Ty pravé zámecké z Fryštátu jsou šťouchané a smíchané s dočerna osmaženou cibulkou, strouhanou mrkví a nadrobno nakrájenou zelenou cibulkovou natí. Vypadají i chutnají opravdu de luxe.
Jedním z kulinářských rájů ve Slezsku je Fryštát. Na jeho Zámeckém nádvoří najdete na dvacet výtečných gastro zařízení
Zámecké smaženky
V 15. století je podávala slezská kněžna Ofka svým zbrojnošům, kteří se podíleli na opravách fryštátského zámku. Kněžna je sama připravovala a vyčerpaným zbrojnošům je dávala, aby plní nové síly vydrželi déle pracovat. Smaženky jsou velmi chutnou energetickou bombou a karvinské rodiny je dodnes připravují ze dvou krajíců bílé veky k sobě slepené tvarohovou pomazánkou s vanilkovým cukrem. Vekový sendvič na zlomek vteřiny namočí v mléce s rozmíchaným vajíčkem a obalené do strouhanky je dozlatova osmaží z obou stran. Ještě horké je vyválejí v cukru. Vždy se po nich jen zapráší.
Radniční šneci k fryštátskému pivu
Roku 1574 byl majitelem radničního hostince, dnešní restaurace Zlatý drak, pan Johan Faciáš. V červnu toho roku se tady ubytoval francouzský král Jindřich III. z Valois se svojí družinou a poručil si k jídlu šneky. Hostinský nějaké kolem radnice nachytal, ale bylo jich málo a tak je nastavil na kostky nakrájeným šťavnatým vepřovým masem, které uvařil na páře. Králi a jeho družině je podal s chlebem, cibulí a křenem. Byla z toho veliká ostuda, ale když král ochutnal výtečné fryštátské pivo, situace byla zachráněná. Tyto vepřové šneky se pak tady prodávaly ještě dlouho a byly velmi oblíbené. I dnes se výtečně hodí k fryštátskému pivu, když chcete do něco vidličkou jen tak ďobnout.
Rytířské brnění
Do Fryštátu přivezli čokoládu Gaschinové na přelomu 17. a 18. století a navzdory odporu fryštátských duchovních, se rychle na zámku zabydlela. Tou dobou v okolí Fryštátu řádila loupeživá tlupa zbojníků Ondráše a Juráše, kteří se se zámeckým pánem vsadili o velkou hostinu, pokud se jim podaří vniknout do zámku a podepsat se pod sochami zámeckých Herkulů. Nikdo dodnes neví jak se jim to povedlo, a zámecký pán tedy uspořádal pro zbojníky velkou hostinu. Ondráš měl rád děvčata a ze zámku pro ně přinesl hroudu čokolády. Děvčata hroudu nakrájela na tenké plátky a doplnila o lesní ovoce. Za tuto delikatesní a velmi vzácnou pochoutku si děvčata Ondráše zamilovala. Juráš pak ze žárlivosti v roce 1715 Ondráše zabil. Kromě zbojnické delikatesy se na tuto událost dochovaly i dvě sochy Herkulů, které střeží vchod do Fryštátského zámku. Jsou vespod podepsané?
Zámek Fryštát, v letech 1282 - 1571 rezidenční sídlo Slezského knížectví
V letech 2017 - 2019 byl prováděn historický výzkum zapomenuté středověké historie zámku Fryštát, za účelem znovu zveřejnění významu Fryštátu coby sídla slezských panovníků. Aby se opět nezapomnělo, je potřeba Fryštát chránit jako národní kulturní památku s historickým významem pro Českou republiku a také zapsat Fryštát na seznam světového kulturního dědictví UNESCO s významem na evropský slezský národ, slezskou kulturu a historii.
1. Kde najdu zámeckou rezidenci Fryštát?
Zámecká rezidence Fryštát je od druhé poloviny 13. století stále na svém místě. Nachází se v evropském Slezsku, v Moravskoslezském kraji, na jižním okraji města Karviné. Co by kamenem dohodil z hlavního nádraží Karviná, nebo přímo na cyklostezce podél řeky Olše.
2. Na co mě zámecká rezidence Fryštát naláká k návštěvě?
V každém jejím koutě je kus slezské historie. Sídlil zde slezský panovnický rod Piastovců a další panovnickou sídelní rezidenci najdeš až ve Vídni, Krakowě nebo v Praze. Klenotem Fryštátu je především nádherné Velké zámecké nádvoří se zámkem, Lottyhausem, Piastovskou věží, Vídeňskou kašnou, Zlatou uličkou a měšťanskými domy s Radnicí. Najdeš tady taky Zámecký pivovar se středověkým výčepem. Do slezského středověku tě přenese Zámecká kaple s Bílou věží, která už 500 let představuje zdejší Bílou paní Fryštátskou. Uvítá tě také pobočka Národní galerie Praha, Státní okresní archiv nebo Knihovna Umění v Zámeckém domě. Na Radnici najdeš korunovanou podobu slezského krále a také knížecí erb jeho rodu. O tvůj žaludek se postará některé z více než 20ti gastro zařízení. Některé z nich se o žaludek zdejších návštěvníků stará již více než 500 let. V Podhradí tě okouzlí Zámecký park s oborou, loděnicí a mnoha atrakcemi. Slezskou zámeckou rezidenci Fryštát denně navštíví několik set návštěvníků z okolí i ze zahraničí. Přidej se k nim. Stačí přijet.
3. Kde najdu fryštátského rytíře Václava?
Oblíbený rytíř Václav je maskotem zámecké rezidence Fryštát. Najdeš ho v Zámecké kapli. Odpočívá zde již od roku 1577. Před tímto rokem byl maršálkem Piastovského knížecího dvora, po tomto roce jeho jedinou zdejší prací je provázet turisty po zámecké rezidenci.