V Í T E J T E   V E   S L E Z S K É   V É V O D S K É   Z E M I   H O R N Í   S L E Z S K O   A   J E J Í   S Í D E L N Í   R E Z I D E N C I   F R Y Š T Á T

- Slezská královská historie pro každého: vyber téma, klikni, a vydej se na svou nezapomenutelnou cestu do slezského vévodského Fryštátu -

VÉVODSKÝ ZÁMEK - HISTORIE VLÁDY SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE FRYŠTÁTĚ, ZEJMÉNA V KRÁLOVSKÉM 15. STOLETÍ - pro studenty

VÉVODOVÉ A ZÁMKY - RODOVÁ LINIE PIASTOVCŮ SMĚŘUJÍCÍ DO FRYŠTÁTU, A JEJICH SLEZSKÉ RODOVÉ ZÁMKY - pro historiky

REZIDENCE KAZIMÍRA II. - TURISTICKÁ PROHLÍDKA REZIDENČNÍHO SÍDLA NEJVĚTŠÍHO VÉVODY S HISTORIÍ A OBRÁZKY VE TVÉM MOBILU - pro výletníky

DVŮR VÉVODY FRIDRICHA - HISTORICKÝ ROMÁNOVÝ PŘÍBĚH ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA POSLEDNÍHO VÉVODY VE FRYŠTÁTĚ - pro romantiky

LOVECKÁ KRAJINA - OSVĚŽUJÍCÍ A NAUČNÁ PĚŠÍ A CYKLO TRASA LOVECKÝM REVÍREM SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE TVÉM MOBILU - pro sportovce

-  S L E Z S K Á   H I S T O R I E   A   P A M Á T K Y   Z   D O B Y   V L Á D Y   S L E Z S K Ý C H   V É V O D Ů  -

- Uprostřed vyhlášených vévodských lovišť v povodí řeky Olše, na středověké křižovatce Jantarové, Solní a Měděné stezky a také na královské cestě z Prahy do Krakowa, kterou bylo potřeba chránit a kontrolovat, dali slezští vévodové ve 13. století postavit lovecký a strážní zámek Fryštát pro delší pobývání vévodského dvora během loveckých výprav a především pro posílení své pozice a umístění vévodského vojska. Zámek si natolik oblíbili, že ho v každém století rozšiřovali a v 15. století měl už nejhonosněji vedený dvůr v celém Slezském vévodství. Mnozí z vévodů v něm i trvale sídlili, ale vždy byl zámek využíván k okázalé reprezentaci Slezského vévodství. Konalo se zde mnoho královských oslav doprovázených rytířskými turnaji a loveckými výpravami. Období let 1282-1571, kdy byl zámek využíván slezskými vévody, je označováno jako "Zlatý věk Fryštátu" a zámek s rezidencí zažíval svou největší prosperitu. Dodnes ve Fryštátě najdete řadu vévodských památek: Zámek s konírnou, Zámecký kostel s Bílou věží, Zámecký pivovar s výčepem, Radnici s vévodskou věží a hostincem, kostelík svatého Marka, nebo na fryštátském Předzámčí i rytířský šenk a zájezdní hostinec. Největší chloubou však v Podzámčí Fryštátu zůstává jeho Zámecký lovecký revír táhnoucí se podél řeky Olše od Louk nad Olší po Olšiny a Petrovice, ve kterém byly v 19. století také založeny Jodobromové lázně Darkov.

Založení Fryštátu se spojuje se slezskými germány, původním slezským kmenem Silingů, kteří počátkem 10. století v povodí řeky Odry zakládali svá hradiště. Z těchto hradišť se později stala vévodská města Těšín, Fryštát, Ratiboř, Opole, Břeh, Wroclaw, Lehnice, Lubáň, Hlohov a další. Silingské kmeny Slezsko obývali již dříve, ale během období stěhování národů odešli do oblasti dnešní Andalusie ve Španělsku a po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. se vrátili na slezské území. Stopy po prvních Silinzích lze dodnes spatřit na slezské památné hoře Sléza, kde měli Silingové své mocenské hradiště. Jde o horu podobného významu jakým je řecký Olymp.

O počátcích Fryštátu se zmiňuje fryštátský lékař a historik Julius Bayer (19. století) ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu (vydaná ve Vídni 1879), kde uvádí velký rozvoj Fryštátu za vlády polského krále Měška Lamberta II. Piasta (990-1034). Ten vládl v letech 1025 - 1034 a je o něm známo, že se skutečně zasloužil o prudký rozvoj svého království, jehož byl Fryštát součástí. Kronika Anonima Galla se o králi zmiňuje, že "Byl ušlechtilým rytířem a také vykonal mnoho rytířských činů, jejichž vyjmenování by trvalo příliš dlouho. I on se stal předmětem nenávisti všech svých sousedů kvůli závisti, kterou chovali vůči jeho otci; ale už se nelišil ctnostmi života, zvyky ani bohatstvím, jako tomu byl jeho otec." Fryštát je v Lambertově době uváděn již jako prvořadé slezské obchodní středisko. Není divu, protože se nacházel, a dodnes se nachází na strategické křižovatce nejvýznamnějších evropských cest Sever-Jih, ze které měl Fryštát velké zisky a mohl se rozvíjet. Jestli Silingové založili Fryštát právě kvůli této křižovatce, to se neví. Název Fryštát se překládá jako "Svobodné město", nebo je též spojen s údajným Silingským knížetem Fridrichem, který město pojmenoval po sobě: Fridrichovo město, nebo-li Fri-Stadt. Pokračování rodové linie Piastovců na podstránce "vévodové a zámky"...

Prapravnuk krále Lamberta II., princ Vladislav II. Piast (1105-1163), 28. října roku 1138 vyčlenil pro sebe Slezské vévodství, ve kterém založil slezskou rodovou větev Piastovců. Jeho synové Boleslav I. Piast (1127-1201) a Mečislav IV. Piast (1141-1211), roku 1164 Slezské vévodství rozdělili na Dolní se sídlem v Lehnici, a Horní se sídlem v Ratiboři. Později se Hornoslezské sídlo přesunulo do Opole. Za vlády Mečislavova vnuka, Hornoslezského vévody Vladislava I. Piasta (1225-1285), už docházelo ve spolupráci s českým králem Přemyslem Otakarem II. Přemyslovcem (1233-1278), k zakládání nových slezských měst a k transformaci původních Silingských hradišť na města. Fryštát tak dostal název Freistadt Orientale a jak uvádí fryštátský lékař a historik Julius Bayer, roku 1267, pravděpodobně ale nejdříve v roce 1269, se ve Fryštátě postavila první křesťanská kaple, kterou od 18. století nahrazuje dnešní kaple Andělů strážných ve Starém Městě. Do té doby fryštátští slezané uctívali silingskou (slezskou) mytologii a provozovali kult uctívání boha Slunce, jehož ústředí bylo na vrcholu pro Slezsko posvátné hory Sléza (-odtud také název Slezsko). Pokračování na podstránce "vévodský zámek"...

Fryštát je dnes místem setkávání milovníků historie, manažerů, studentů, lázeňských hostů a cyklo a pěších turistů. Odehrává se zde bohatý kulturní život a najdete tady, a v jeho uličkách, na 20 gastro zařízení všech podob, chutí a vůní. Zámeckému nádvoří, budovanému od 13. do 16. století, vévodí několik dominant slezských Piastovců, jejichž rod byl nejvyšší českou aristokracií, byli zástupci císařů pro České království, jedinou českou panovnickou dynastií a slezskou vévodskou monarchií. Slezská vévodská města od Těšína po Hlohov spojuje hlavní slezský vodní tok Odra-Olza, který je lemován i hlavní silniční, a dnes i železniční slezskou tepnou, "Slezskou královskou cestou", kterou ve středověku proudila slezská vévodská historie. Fryštát byl její křižovatkou, proto zde najdete historii vskutku královskou.

S L E Z S K Ý   L O V E C K Ý   A   R E Z I D E N Č N Í   V É V O D S K Ý   Z Á M E K   F R Y Š T Á T