04. duben 2026 v 10h - Z A H Á J E N Í Z Á M E C K É S E Z O N Y S L E Z S K É Z Á M E C K É R E Z I D E N C E F R Y Š T Á T V K A R V I N É
V Í T E J T E V O B L Í B E N É R E Z I D E N C I S L E Z S K Ý C H V É V O D Ů A V É V O D K Y Ň, V Í T E J T E V E S L E Z S K É M F R Y Š T Á T Ě
H I S T O R I E K U L T U R A L Á Z N Ě U N I V E R S I T A
F R Y Š T Á T
Z Á M E K K A P L E R A D N I C E P I V O V A R Š E N K Y
- Slezská vévodská historie pro každého: vyber téma, klikni, a vydej se na svou středověkou cestu do slezského vévodského Fryštátu -
VÉVODOVÉ A ZÁMEK - HISTORIE VLÁDY SLEZSKÝCH VÉVODŮ NA FRYŠTÁTSKÉM ZÁMKU, ZEJMÉNA V KRÁLOVSKÉM 15. STOLETÍ - pro studenty a historiky
REZIDENCE KAZIMÍRA II. - TURISTICKÁ PROHLÍDKA REZIDENČNÍHO SÍDLA NEJVĚTŠÍHO VÉVODY, S HISTORIÍ A OBRÁZKY VE TVÉM MOBILU - pro výletníky
DVŮR VÉVODY FRIDRICHA - HISTORICKÝ ROMÁNOVÝ PŘÍBĚH ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA POSLEDNÍHO VÉVODY VE FRYŠTÁTĚ - pro romantiky
LOVECKÁ KRAJINA - OSVĚŽUJÍCÍ A NAUČNÁ PĚŠÍ A CYKLO TRASA LOVECKÝM REVÍREM SLEZSKÝCH VÉVODŮ VE TVÉM MOBILU - pro sportovce
Uprostřed vyhlášených vévodských lovišť v povodí slezské řeky Odry-Olzy, na středověké křižovatce Jantarové, Solní a Měděné stezky, a také na královské cestě z Prahy do Krakowa, kterou bylo potřeba chránit a kontrolovat, dal slezský vévoda Mečislav III. Piast V. ve 13. století postavit lovecký a strážní zámek Fryštát. Zámek vévodům sloužil pro pobývání vévodského dvora během loveckých výprav a také pro posílení vévodské pozice a umístění vévodského vojska. Slezští vévodové sí zámek natolik oblíbili, že ho v každém století rozšiřovali. Na přelomu 14. a 15. století zámek prošel pozdně gotickým rozšířením rukou vévody Přemysla I. Piasta VII. (okolo 1370) a jeho snachy, vévodkyně Eufemie II. Piastovny (okolo 1420), která roku 1431 na zámek jako první panovnice také trvale přesídlila. V polovině 15. století měl už zámek Fryštát nejhonosněji vedený dvůr v celém Slezském vévodství. Počátkem 16. století celá Fryštátská rezidence prošla raně renesanční obnovou, provedenou slezským Vicekrálem Kazimírem II. Piastem X. (1514), a jeho tehdejší podoba se dodnes dochovala téměř celá.
Mnozí ze slezských vévodů a vévodkyň v něm dočasně nebo i trvale sídlili. Ve 14. století zde sídlil slezský vévoda a český Vicekrál Přemysl I. Piast Vii. s chotí, vévodkyní Alžbětou Piastovnou, v 15. století vévodkyně Eufemie II. Piastovna a také její nejmladší syn a následník slezského vévodství, vévoda Boleslav II. Piast IX. se svou chotí, vévodkyní Annou I. Bielskou, která se také stala patronkou Fryštátu. Roku 1449 se tomuto vévodskému páru tady narodil, vyrůstal zde a odsud také vládl jejich syn, slezský Vicekrál Kazimír II. Piast X., a po něm i jeho vnuk, vévoda Václav III. Adam Piast XII., s chotí vévodkyní Marií Pernštejnskou. Posledním slezským vévodou z panovnické dynastie slezských Piastovců zde sídlil jejich syn, slavná aristokratická celebrita, oblíbený a milovaný vévoda Fridrich Kazimír Piast XIII. s chotí vévodkyní Kateřinou I. Piastovnou. Na zámku Fryštát se jim narodila půvabná slezská princezna Kateřinka, ale tady na zámku také celá tato vévodská rodina zemřela na mor a slezský vévodský rod Piastovců zde roku 1571 vymřel. Vévoda Fridrich však Fryštátskou rezidenci rozšířil o zámek Ráj (zbořen 1980, dnes Lázně Darkov) a doplnil ji o Piastovskou (dnes Radniční) věž.
Nenápadný kostelík svatého Marka, který vévoda Fridrich Kazimír ve Fryštátě také postavil, se během náboženské reformace v 16. století a následné protireformace v 17. století, stal jedním z nejvýznamnějších kostelů ve Slezsku. Byl hlavním slezským náboženským centrem luteránské víry, ve Fryštátě vedené vévodským pastorem Jakubem Preissem z Břehu, a během 30ti leté války se stal střediskem velmi těžkých bojů proti této evangelické víře. Okolí kostelíka bylo srovnáno se zemí, ale kostelík jako zázrakem všem těžkým bojům odolal a stojí tady dodnes.
Zámek Fryštát byl vždy využíván k okázalé reprezentaci Slezského vévodství. Konalo se zde mnoho královských oslav doprovázených rytířskými turnaji a loveckými výpravami. Období let 1282-1571, kdy byl zámek využíván slezskými vévody z rodu Piastovců, je označováno jako "Zlatý věk Fryštátu" a zámek s rezidencí zažíval svou největší prosperitu. Dodnes ve Fryštátě najdete řadu vévodských památek: Zámek s konírnou, Zámecký kostel s Bílou věží, Zámecký pivovar s výčepem, Radnici s vévodskou věží a hostincem, kostelík svatého Marka, nebo na fryštátském Předzámčí i rytířský šenk a zájezdní hostinec. Největší chloubou však v Podzámčí Fryštátu zůstává jeho Zámecký lovecký revír s lesy, loukami a rybníky, táhnoucí se podél řeky Olzy od Louk nad Olší po Olšiny a Petrovice, který je dnes protkán oblíbenou sítí cyklostezek.
Slezský vévodský Fryštát je dnes oblíbeným místem setkávání milovníků historie, cyklo i pěších turistů, manažerů, studentů i lázeňských hostů. Odehrává se zde bohatý kulturní život a na jeho Zámeckém nádvoří a v přilehlých uličkách najdete na 20 gastro zařízení všech podob, chutí a vůní, včetně středověkého vévodského pivovaru. Zámeckému nádvoří, budovanému od 13. do 16. století, dodnes vévodí Bílá věž a několik dalších dominant slezských Piastovců, jejichž rod byl nejvyšší slezskou a českou aristokracií, byli zástupci císařů Svaté říše římské pro České království, zástupci českých králů pro Slezská vévodství, svého času jedinou českou panovnickou dynastií a především - byli slezskou vévodskou monarchií. Slezská vévodská města od Těšína po Hlohov spojuje hlavní slezský vodní tok Odra-Olza, který je lemován i hlavní silniční, a dnes i železniční slezskou tepnou, "Slezskou královskou cestou", kterou ve středověku proudila slezská vévodská historie. Fryštát byl její křižovatkou, proto zde najdete historii vskutku královskou.
Seznamte se s hlavní vévodskou rodovou linií Slezských Piastovců:
Piast I. Vladislav II.
Piast II. Mečislav IV.
Piast III. Kazimír I.
Piast IV: Vladislav I.
Piast V. Mečislav III.
Piast VI. Kazimír I.
Piast VII. Přemysl I.
Piast VIII. Boleslav I.
Piast IX. Boleslav II.
Piast X. Kazimír II.
Piast XI. Václav II.
Piast XII, Václav III. Adam
Piast XIII. Fridrich Kazimír
Piast XIV. Adam Václav
Piast XV. Fridrich Vilém
- Z A L O Ž E N Í S L E Z S K A A P A M Á T K Y Z D O B Y V L Á D Y S L E Z S K Ý C H V É V O D Ů V E F R Y Š T Á T Ě -
Založení Slezska se spojuje s východními germány, původním kmenem Silingů, kteří počátkem 10. století v povodí řeky Odry-Olzy zakládali svá silingská hradiště, ze kterých se později stala vévodská města. Silingské kmeny Slezsko obývali již dříve, ale během období stěhování národů odešli do oblasti dnešní Andalusie ve Španělsku a po rozpadu Velkomoravské říše roku 906 n.l. se vrátili na slezské území. Stopy po prvních Silinzích lze dodnes spatřit na slezské památné hoře Sléza (718 m.n.m), kde měli Silingové své mocenské hradiště (zbořeno 1471, dnes již jen pozůstatky, a na místě hradu stojí kaple), a kde provozovali kult uctívání boha Slunce, jehož ústředí bylo na právě zde, na vrcholu pro Slezsko tolik posvátné hory (Sléza-odtud také název Slezsko). Jde o horu podobného významu jakým je řecký Olymp.
O počátcích slezského Fryštátu (od roku 1946 Karviná) se zmiňuje fryštátský lékař a historik Julius Bayer (19. století) ve své knize Pamětihodnosti města Fryštátu (vydaná ve Vídni 1879), kde uvádí velký rozvoj Fryštátu za vlády polského krále Měška Lamberta II. Piasta (990-1034). Ten vládl v letech 1025 - 1034 a je o něm známo, že se skutečně zasloužil o prudký rozvoj svého království, jehož byl Fryštát součástí. Kronika Anonima Galla se o králi zmiňuje, že "Byl ušlechtilým rytířem a také vykonal mnoho rytířských činů, jejichž vyjmenování by trvalo příliš dlouho. I on se stal předmětem nenávisti všech svých sousedů kvůli závisti, kterou chovali vůči jeho otci; ale už se nelišil ctnostmi života, zvyky ani bohatstvím, jako tomu byl jeho otec." Fryštát je v Lambertově době uváděn již jako prvořadé slezské obchodní středisko. Není divu, protože se nacházel, a dodnes se nachází na strategické křižovatce nejvýznamnějších evropských cest Sever-Jih, ze které měl Fryštát velké zisky a mohl se rozvíjet. Jestli Silingové založili Fryštát právě kvůli této křižovatce, to se neví. Název Fryštát se překládá jako "Svobodné město", nebo je též spojen s údajným Silingským knížetem Fridrichem, který město založil a pojmenoval po sobě: Fridrichovo město, nebo-li Fri-Stadt.
Vladislav II. Piast I., První slezský vévoda a zakladatel panovnické dynastie slezských Piastovců vedoucí do Fryštátu (1105-1163)
SÍDLO A DOBA VLÁDY: Krakov, 1138-1146
Prapravnuk krále Lamberta II. Piasta, a také pravnuk prvního českého krále Vratislava Přemyslovce, královský princ Vladislav II. Piast (1105-1163), dne 28. října roku 1138, po smrti svého otce, krále Boleslava III. Piasta, založil Slezské vévodství a také založil slezskou rodovou větev Piastovců. Jeho matkou byla Zbyslava Kyjevská (1085-1114), dcera velkokyjevského knížete Svjatopolka II. Izjaslavoviče. Jako slezský vévoda Piast I. však Vladislav sídlil v Krakově. Celý život vojensky podporoval tažení Velkokyjevského knížete Vsevoloda Olegoviče, jehož dceru provdal za svého syna. Mezi léty 1120-1126 se princ Vladislav oženil s princeznou Anežkou (1108-1159), dcerou rakouského markraběte Leopolda III., se kterou zplodil prince Boleslava (1128-1201), Mečislava (1141-1211), Konráda (1146-1190) a snad i Albrechta (?-1178) a princeznu Rikšu (1130-1185). Roku 1141 princ Vladislav vedl spolu s olomouckým biskupem Zdíkem evangelizační, ale neúspěšnou misi do Prus, aby tamní lid obrátili na křesťanskou víru. S podporou vojska Vsevoloda Olegoviče však Vladislav musel také bojovat o svůj legitimní nárok na královský trůn, který mu chtěla odejmout jeho ovdovělá nevlastní matka Salomena, aby trůn po smrti Vladislavova otce dala svým vlastním synům. Své nevlastní matce Salomeně však princ Vladislav mařil její mocichtivé plány, a své mladší nevlastní bratry zbavoval dědičných práv na vládu. Na žádost své milované, ale ctižádostivé ženy Anežky, Vladislav krutě trestal vypíchnutím očí a uříznutím jazyka každému, kdo stál na straně těchto jeho mladších bratrů. Tyto tresty měl provádět Anežčin milenec Dobek, opět na její žádost. Zdá se, že tato žena svého muže Vladislava ovládala a stála za jeho neúspěchy. Kronikář mistr Vincent o Vladislavovi napsal: "Z privilegia narození, slavného a následnictví v království vysoké vznešeného, ale žíznivého po cti z jednoho důvodu a pýchou povýšeným z jiného. Čím smutnější byla jeho vláda, tím více se oddával radosti své ženy. Tak princ, velmi lidský sám o sobě, pod vlivem tvrdohlavosti své ženy, se lidstva zbavuje." To vůči princi vzedmulo vlnu nelibosti a gněžským biskupem Jakubem ze Žnína byl proto exkomunikován a Vladislav také ztratil Slezsko, které se však, leč neúspěšně, snažil získat zpět. Aby Vladislav dostal ztracenou vládu zpět, musel roku 1146 prchnout do Německa ke králi Konrádovi III., kde sháněl vojenskou posilu. Jeho mladší nevlastní bratři toho mezitím využili, oblehli Krakov a z královského hradu vyhnali Vladislavovu ženu Anežku Rakouskou se syny, která tak za Vladislavem přijela do Německa. V letech 1147-1149 se princ Vladislav ještě účastnil křižácké výpravy vedené německým králem Konrádem III. do svaté země, a po této misi mu olomoucký biskup Zdík zrušil jeho exkomunikaci. Princ Vladislav se však již nikdy do Slezska trvale nevrátili, mezi léty 1159-1163 se svou ženou Anežkou zemřeli a byli pochováni v Durynském Altenburgu. Jejich synové, Boleslav I. Piast (1127-1201) a Mečislav IV. Piast (1141-1211), se však do Slezska vrátili, a po svém návratu roku 1164 Slezsko bojem získali zpět. Jenže oba bratři mezi sebou soupeřili o moc ve Slezsku a bojovali proti sobě i o královský trůn v Krakově. Roku 1172 Slezské vévodství rozdělili na Boleslavovo Dolní Slezsko se sídlem v Lehnici, a Mečislavovo Horní Slezsko se sídlem v Ratiboři. Byl to ale právě vévoda Mečislav, který měl nad svým bratrem navrch, a kdo byl uznán za právoplatného panovníka. Jako vévoda Piast II. se tak stal pokračovatelem hlavní rodové linie Slezských Piastovců, která tuto panovnickou dynastii v letech 1282-1571 přivedla až do Fryštátu. Kronikář Jan Dluhoš o vévodovi napsla, že byl "Vysoký, s příjemným vzhledem, získával sympatie těch, kteří ho viděli jen pohledem. Vytrvalý v boji, vychováván a vzděláván od dětství, nebo spíše od kojeneckého věku v Německu, zkušený v turnajích, vynikal ve všech uspořádaných zvycích. Velmi ochotně naslouchal a hájil chudé, utlačované, vdovy a sirotky." Slezský vévoda Mečislav IV. Piast II. se mezi léty 1170-1178 oženil s českou princeznou Ludmilou Přemyslovnou z Olomoucké linie. Zahájil tak politickou spolupráci slezských Piastovců s českými Přemyslovci a jako projev přízně vévoda Mečislav Přemyslovcům daroval část dnešního Opavska. S vévodkyní Ludmilou zplodili prince Kazimíra (1178-1230) a princezny Ludmilu, Anežku, Eufrosimu a Rikšu. Princ Kazimír I. se stal následníkem a jako Piast III. byl prvním skutečným slezským vévodou, protože neusiloval o královský trůn v Krakově, ale plně se soustředil na svou vládu ve Slezsku. Hornoslezské sídlo ale přesunul z Ratiboře na zámek v Opole, který učinil hlavním městem Horního Slezska. Opole jím zůstalo dodnes, ale vévodové si mohli za své sídlo zvolit i jiný zámek. Mezi léty 1212-1220 se vévoda Kazimír I. oženil s bulharskou princeznou Violou, se kterou zplodil prince Mečislava, Václava, Vladislava a princeznu Eufrosimu. Pokračovatelem slezské dynastie se stal nejmladší princ. Jako Piast IV., vévoda Vladislav I. (1225-1285) pokračoval ve spolupráci s českými Přemyslovci. S českým králem Přemyslem Otakarem II. Přemyslovcem (1233-1278) zakládal nová slezská města, nebo na města transformoval původní Silingská hradiště. To byl i případ silingského hradiště Fryštát, který tak dostal název Freistadt Orientale a jak uvádí fryštátský lékař a historik Julius Bayer, roku 1267, pravděpodobně ale nejdříve v roce 1269, se ve Fryštátě postavila první křesťanská kaple, kterou od 18. století nahrazuje dnešní kaple Andělů strážných ve Starém Městě. Do té doby fryštátští slezané uctívali silingskou (slezskou) mytologii a uctívali kult boha Slunce. Pokračování na podstránce "Vévodové a Zámek"...
S L E Z S K Ý L O V E C K Ý A R E Z I D E N Č N Í V É V O D S K Ý Z Á M E K F R Y Š T Á T