TATO STRÁNKA JE V REKONSTRUKCI. HOTOVÁ BUDE NA JAŘE 2026. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ


SLEZSKO
Historická země v srdci Evropy; Země Jeho Milosti, Vicekrále Kazimíra Piasta X.
Slezské vévodství, jako historická část střední Evropy, bylo založeno 28. října roku 1138 vévodou Vladislavem Piastem I., ale roku 1172 bylo jeho dvěma syny, Boleslavem Piastem a Mečislavem Piastem II. rozděleno na dvě vévodství. Hlavním městem Slezska je Wroclaw, ale sídlo potomků vévody Boleslava se dodnes nachází v Dolnoslezské Legnici, a sídlo potomků vévody Mečislava se dodnes nachází v Hornoslezském Fryštátě. Oběma vévodstvími vládla slezská panovnická dynastie Piastovců, v Dolním Slezsku to byla její Lehnická větev, ale v Horním Slezsku sídlila její hlavní rodová linie, nazývaná též Královská linie, kde ve Fryštátě vymřela v roce 1571. Fryštát byl sídlem vévodů, kteří zastupovali Lucemburské císaře svaté říše římské pro České království, a byl také místem narození, a reprezentativním sídlem největšího ze slezských Piastovců, slezského vévody a jediného slezského Vicekrále, Kazimíra Piasta X., prince z Fryštátu.
Výlety za poznáním napříč Slezskou zemí
S L E Z S K Á V I A R E G I A - K R Á L O V S K Á C E S T A
Historická Královská silnice napříč Slezskem vede podél hlavního slezského toku řeky Odry-Olzy, kterou doprovázejí i slezské magistrály a železnice. Královská stezka dodnes spojuje historická sídla vévodů od Těšína až po Glogow, ale i památnou horu Sléza, kde se počátkem 10. století začala psát slezská historie. Slezská královská stezka připomíná královskou historii Slezského vévodství. Možná bude jednou chráněna UNESCO, aby se zachoval mizející slezský národ v Evropě, jeho historie, kultura, gastronomie, jazyk, písmo a tradice.








Některé slezské vévodské zámky již zcela zanikly (Wroclaw, Bytom), z jiných se dochovaly pouze věže (Opole, Cieszyn) nebo byly prodány jiné zemi (Oswiecim, Zator). Většina vévodských zámků se však zachovala dodnes. Ačkoli byly sídlem některé z rodin rozvětvené slezské vévodské dynastie Piastovců, v každém století vždy nějaký z nich dominoval všem: Ve 12. století to byl zámek Racibórz, ve 13. století zámky v Opole a ve Wroclawi, ve 14. století zámek v Cieszynie, v 15. století zámek ve Fryštátě, a v 16. a 17. století Slezsku vévodil zámek v Legnici společně se zámkem v Brzegu. Tato zámecká sídla slezské vévodské rodiny po několika staletích odhalují svá tajemství, a musí být chráněna s důrazem na historii evropského slezského národa. Hrdou identitou Slezska a jeho nejcennějšími korunovačními klenoty, jsou právě zámky slezských vévodů.
Pojďme je navštívit po stopách slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.

Slezský Vicekrál Kazimír Piast X. se narodil ve Fryštátě v roce 1449 jako princ fryštátský, v pořadí desátý dědičný pokračovatel dynastie Piastovců, slezskému vévodskému páru Boleslavovi Piastovi IX. a Anně Piastovně. Jeho otec vládl fryštátskému údělu, který roku 1442 dostal od své matky, vévodkyně Eufemie II. Piastovny. Roku 1452 však vévoda Boleslav zemřel a vládu převzala jeho žena Anna. Když princ Kazimír dovršil věk 16 let, převzal nad fryštátským údělem vládu on. Postupně jak umírali jeho strýcové, získával Kazimír jejich přidělené úděly dědičným nárokem, politickou mocí nebo vojenskou silou, a roku 1477 již opět svou zemi sjednotil a vládl jí jako slezský vévoda. Slezsko miloval, rozvíjel a budoval. Za jeho vlády Slezsko dobře prosperovalo a on sám byl jedním z nejmajetnějších panovníků střední Evropy. Roku 1490 získal post guvernéra obou slezských vévodství a tohoto postu se zhostil jako jediný panovník, proto se Kazimírovi také říká "Slezský král". Ve skutečnosti však byl slezským guvernérem, nebo-li Vicekrálem, z pověření českého krále Vladislava II. Jagellonského, kterého ve Slezsku zastupoval. S Jagellonci byli slezští Piastovci spřízněni jak příbuzensky, tak i politicky. Kazimír vládl všem slezským vévodům jako by byl skutečným slezským králem. Prosazoval svou autoritu a chtěl i ovládnout katolickou církev. Jeho pevnou vládu Slezsko skutečně potřebovalo, směřovalo tím k jednotě a celkovému rozvoji, stabilitě a síle. Kazimír chtěl ve Slezsku nastolit centralizovanou vládu podobně jak to činila jeho babička Eufemie II. To se však nelíbilo ani katolické církvi ani některým vévodům. Roku 1497 byl na Kazimíra spáchán atentát, naštěstí neúspěšný, a Kazimír opět potvrdil svou autoritářskou moc, když ihned přikázal slezskému tribunálu vynést nad atentátníkem rozsudek, který byl druhého dne po rozsudku vykonán stětím atentátníkovy hlavy. Z Kazimírovy vlády jsou dodnes po celém Slezsku, ale hlavně v okolí jeho milovaného sídla ve Fryštátě, dochovány mnohé památky, které spojuje slezská historická silnice zvaná Via Regia, čili Královská cesta.

roku 1471 - HORA SLÉZA
Vévodské sídlo Piastovců v době: před 1300-1471
Charakter zámku: Hrad
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1471: Památná hora Sléza byla osídlená již od pádu Velké Moravy v roce 906. Usadili se zde Silingové, první slezané, kteří odtud vyjížděli zakládat slezská hradiště, ze kterých se později stala vévodská města. Hora Sléza (718 m.n.m) byla také centrálním místem kultu uctívání slezské mytologie a dodnes jsou jsou na ní dochovány kamenné památky na tuto dobu. Stálo zde mocenské silingské hradiště, ale slezští Piastovci z Jaworu a Świdnice na hoře Sléza v druhé polovině 13. století postavili svůj hrad. Ten byl roku 1428 napaden českými husity a roku 1429 byl vojenskou silou měst Wroclaw a Świdnica dobit zpět. Je to snad jediný Piastovský hrad postavený na vrcholu hory, na nedostupném, nebo nesnadno přístupném místě, jak stavěli své hrady například čeští Přemyslovci. Slezští Piastovci se už ve 12. století uchýlili k pokrokovému stavění hradů na okrajích měst. Hrad městu poskytoval ochranu, zatímco město hradu poskytovalo své služby. Tak to lze ve slezských městech spatřit dodnes. Roku 1471, již za vlády slezského prince Kazimíra Piasta X., ale ještě né v jeho úřadu slezského Vicekrále, byl hrad na hoře Sléza okupován lupičskými rytíři, na které opět zaútočila vojska měst Wroclaw a Świdnica. Lupičští rytíři byli poraženi, hrad byl osvobozen, ale za cenu jeho totálního zboření, které nastalo během bojů. Nikdy již nebyl obnoven - jak již bylo uvedeno, slezští Piastovci preferovali svá sídla u měst. Po někdejším Piastovském hradě jsou na hoře Sléza dochovány kamenné památky a na jeho místě dnes stojí kostel s vyhlídkovou věží. Každý cestovatel za slezskou historií by měl horu Sléza určitě navštívit. Výchozím bodem pro asi 1,30h výšlap, je slezské městečko Sobótka.

rok 1471 - KARVINÁ-FRYŠTÁT
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1282-1571
Charakter sídla: Lovecký a rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1471: Na přelomu 25./26. června 1471 do Fryštátu přijel velkolepý královský průvod mladého polského kralevice Vladislava II. Jagellonského s doprovodem jeho královských rodičů Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Rakouské. Mladý princ Kazimír, který se ve Fryštátě roku 1449 narodil, kde vyrůstal v honosných poměrech, a kde také navštěvoval vévodskou rytířskou školu, tento královský průvod vedl, a tímto tady zahájil svou skutečnou politickou kariéru. Na svém sídle ve Fryštátě královský průvod hostil po několik málo dní. Pořádal zde rytířské turnaje, kterých se také s chutí účastnil a pořádal také okázalé lovecké výpravy do okolí fryštátské rezidence. Každý den zakončil bohatou slavnostní hostinou s hudbou a kejklíři, kteří královský průvod bavili svými kousky. Poté princ Kazimír s královským průvodem opustil rezidenční Fryštát a vydali se na několika denní pouť do Prahy, kde byl 22. července 1471 mladý kralevic Vladislav korunován českým králem. Kazimír svou fryštátskou rezidenci po celý svůj dlouhý život používal ke své okázalé reprezentaci. Hostil zde i jiné královské průvody, nebo tady také pořádal velkolepé hostiny. Jedna z těchto hostin, konaná zde z 16. na 17. dubna roku 1511, se však Kazimírovi vymkla z kontroly a bujarý večírek s polským králem Zikmundem Jagellonským skončil požárem zámku i okolních měšťanských domů. Gotický Fryštát Kazimír ihned proměnil v ještě okázalejší renesanční rezidenci, která se takřka celá dochovala do dnešních dnů.

rok 1472 - ŽAGAŃ
Vévodské sídlo Piastovců v době: po 1155 - 1472
Charakter sídla: Rezidenční město
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1472: Slezští vévodové ze Žaganě se v 15. století vyznačovali podlostí a krutostí. V letech 1401 - 1439 zde působil vévoda Jan I. Piast ze Žaganě, o kterém Glogówská kronika napsala, že: "Byl krutý a velký tyran, protože bodl svou ženu, dceru durynského vévody, ostruhami a oddělil ji od sebe, spolu s jejími dvěma dcerami a třemi syny. Také vydloubal oči opatu ze Žaganie a krutě ho věznil. A spáchal mnoho dalších zlých činů". Ačkoliv vévoda Jan I. bojoval proti loupežím a přísně trestal zločince, sám se účastnil loupeží obchodníků procházejících jeho územím. V roce 1439, poté co přepadl norimberské obchodníky, zasáhl do této záležitosti český král Albrecht II. Habsburský, načež tento Piastovec zemřel. Zanechal po sobě dva dědičné syny: Balthazara a Jana II. Balthazar se vyznačoval vedením koalice namířené proti českému králi Jiřímu z Poděbrad i úspěšným velením obrany města Wroclawi, které král roku 1459 s Kazimírovým strýcem Vladislavem Piastem z Glogówa vojensky napadl. Český král roku 1461 také svému odpůrci Balthazarovi odebral Žagańské území a dal ho jeho bratru Janovi II., který krále podporoval a společně proti Balthazarovi bojovali. Jan II. byl za to papežem Piem II. exkomunikován, načež roku 1467 Jan II. přestal českého krále Jiřího z Poděbrad podporovat s podmínkou zrušení exkomunikace. Balthazar tak opět získal Žagań do vlastnictví a 12. prosince 1469 mu princ Kazimír z Fryštátu dal svou mladší sestru Barboru, slezskou princeznu z Fryštátu, za ženu. Po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad, Jan II. 4. května roku 1472 zrušil usmíření se svým bratrem Balthazarem, a s finanční podporou protikrále českého a krále uherského Matyáše Korvína, kterého se nově stal podporovatelem, Balthazara vojensky napadl, město Žagań dobyl a Balthazara uvěznil na zámku v Przewozu, kde 15. července roku 1472 Balthazar zemřel hladem. Vévodkyně Barbora tak ovdověla, princ Kazimír ztratil spojence a Žagań získal vévoda Jan II., který však Žagań obratem prodal saským vévodům. Kromě podlostí se Jan II. vyznačoval i velkou krutostí a vysloužil si přívlastek "Krutý, Zlý, Divoký a Šílený". Jednou ve vzteku sám rozbil okno svého zámku a městskou radu obvinil z vandalismu ve městě. Městská rada tak na jeho popud obvinila zdejší židovskou obec a uvalila ji vysokou pokutu. Kronikář Nikolaj Pola, který vše zapsal, také prozradil, že to byl Jan II., kdo okno vlastníma rukama rozbil. Jan II. se později vojensky spojil s Kazimírem, ale jen dva roky poté proti němu i do boje vyšel.

rok 1474 - BIELSKO-BIALA
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1327-1571
Charakter zámku: Obranný a rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1474: Mezi léty 1452 - 1466 se vévoda Václav Piast, sídlící zde v Bielsku, stal poručníkem svého synovce, mladého prince Kazimíra. Václav během svého zdejšího působení v Bielsku podnikal četné vojenské výpady k získání dalších území, které by ovládal. Podporoval i politiku českého krále Jiřího z Poděbrad mířenou proti Slezsku, ale jeho žena Alžběta této protislezské politice mařila plány, proto se s ní Václav roku 1445 tady v Bielsku rozvedl. Za podporu českému králi Jiřímu z Poděbrad byl Václav roku 1468 také exkomunikován slezským biskupem Rudolfem z Rüdesheimu. Po smrti svého nejstaršího strýce Václava, Kazimír tento slezský úděl připojil ke svému fryštátskému sídlu, převzal nad Bielskem vládu a stal se tak právoplatným Hornoslezským vévodou. Zámek Bielsko opět začal sloužit jako obranný hrad střežící slezsko-polské hranice.

rok 1477 - CIESZYN
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1291 - 1653
Charakter sídla: Rezidenční město
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1477: Roku 1477 v Cieszynie zemřel poslední Kazimírův strýc, princ Přemyslav Piast. Zanechal po sobě svou dceru Hedviku, slezskou princeznu Těšínskou, kterou si Kazimír, jako svou sestřenici, vzal do své péče a pravděpodobně ji svěřil fraucimoru své matky Anny ve Fryštátě. Kazimír byl mistrem sňatkové politiky a tak roku 1486 Hedviku výhodně provdal do Uher za velmože Štefána Zápolského. V Cieszynie Kazimír Hedviku vyplatil značnou sumou peněz, aby se ona i její manžel vzdali jakýchkoliv dědičných nároků na Slezsko. Tím Kazimír o Těšínský úděl sjednotil svou zem, kterou rozdrobili jeho strýcové. Podmínkou však bylo, aby Kazimír přesídlil do Cieszyna. Kazimír to udělal a Cieszyn se od roku 1477 stal jeho formálním hlavním sídlem. V Uherském Trenčíně, kde hraběnka Hedvika sídlila, svému choti porodila syna Jana, budoucího uherského krále a dceru Barbaru, budoucí polsko-litevskou královnu, která se také stala jednou z předků současné britské královské rodiny. Hedvika se v Uhrách od Trenčína po Spiš stala velmi oblíbenou paní. Její památkou jsou hrad v Trenčíně a Spiřský hrad. Hedvika celý život s Kazimírem spolupracovala. Vybudovali silnici ze středního Slovenska do Cieszyna, známou jako Měděná stezka, která v Cieszynie navázala na Kazimírem již vybudovanou silnici přes Fryštát do Slezska (Via Regia), a přes Hlučín a Opavu do Krnova. Roku 1518 Kazimír v Cieszynie velice okázale oženil svého syna, prince Václava Piasta XI. s Annou Hohenzollern, a 18. prosince roku 1528 zde ve své komnatě, slezský Vicekrál Kazimír Piast X. zemřel.

rok 1478 - PSZCZYNA
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1478 - 1517
Charakter zámku: Rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1478: Roku 1478, nebo také 15. února roku 1480, se na zámku konala velkolepá svatba slezského vévody Kazimíra Piasta X. s Johanou z Poděbrad, dcerou Viktorína z Poděbrad, vnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad. I zde se pořádali rytířské turnaje a svatební okázalé hostiny. Vévodští manželé však sídlili za zámku v Cieszynie, kde se jim roku 1480 narodil princ Fridrich Piast a roku 1488 princ Václav, budoucí Piast XI., pokračovatel dynastie slezských panovníků. Slezský Vicekrál Kazimír roku 1517 Pszczynu prodal Janu Thurzovi, aby měl na zplacení velké okázalé svatby svého syna, prince Václava s Annou, dcerou markraběte Fridricha Hohenzollerna, vnučkou krále Kazimíra IV. Jagellonského.

rok 1478 - KROSNO
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1291 - 1476
Charakter sídla: Obranný a rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1478: Město Krosno Odrzańskie má svou první písemnou zmínku již roku 1005. Město hrálo klíčovou úlohu v ochraně slezských západních hranic před vpádem vojsk z Německa. Odehrálo se zde mnoho bitev a zdejší hrad byl ve 13. století jedním z hlavních sídel slezských Piastovců z Glogówa. Glogówské území bylo rozdělené na dvě části a Krosno se nacházelo na té "druhé části". Některá města v této druhé části vévoda Jindřich XI. Piast z Glogówa prodal braniborskému markraběti. V letech 1472 - 1476 se 43 letý vévoda Jindřich XI. oženil s jeho 8 letou princeznou Barbarou Braniborskou a v listině z 12. října 1472 jí slibuje, že v případě jeho smrti získá dědičný nárok na zbylá města Krosno, Kożuchów, Zielona Góra a část města Glogówa. Tato strategická část Slezska by tak připadla "cizincům" z Braniborska, proti kterým právě tato města měla Slezsko chránit, a to se nelíbilo vévodovi Janu II. ze Žaganě, a také mladému slezskému vévodovi Kazimírovi z Fryštátu, který od roku 1460 vlastnil po svém strýci Vladislavovi zámek Glogów a jeho první polovinu území. Dne 22. února 1476 vévoda Jindřich XI. zemřel a začalo diplomatické vyjednávání o dědičný nárok na Glogówské území, které však nedopadlo dobře, a proto v listopadu a v prosinci roku 1476 se proti sobě postavila Piastovská a Braniborská vojska, která už Krosno s druhou polovinou Glogówského území obsadila. Začala skutečná válka o dědictví. Vévoda Jan II. ze Žaganě se svým vojskem mezi 11. a 13. prosincem roku 1476 úspěšně dobil Glogówská města zpět. 14. až 16. prosince roku 1476 obléhal i město Krosno, leč neúspěšně, a 5. až 7. října roku 1477 se jeho vojsko znovu pokoušelo město Krosno dobít zpět. Také od července do září roku 1478 vévoda Jan II. opakovaně válčil o město Krosno, ale vždy neúspěšně, přitom ze vzteku napadal braniborská města, která podpaloval. Při jedné z těchto jeho vpádů do Braniborska málem sám uhořel, ale "jen" byl zraněn popáleninami svého těla. Dne 9. října 1478 v obci Gustowiec u Krosna, se Jan II. ze Žaganě, podporovaný vojskem vévody Kazimíra Piasta X., sešel v bitvě, která vešla do slezských dějin jako "Bitva u Krosna". Piastovci tady však definitivně válku o město Krosno s vojsky braniborského markraběte prohráli. Bitva u Krosna byla velmi krvavá, braniborský markrabě měl 2000 pěšáků, 1200 jezdců na koních a 200 válečných vozů, zatímco Piastovci dali dohromady 3000 pěšáků a 900 těžce ozbrojených jezdců na koních. Z Piastovského vojska v Bitvě u Krosna padlo nebo bylo zajato 2000 vojáků, takže se vévoda Kazimír domů vrací se ztrátou mnoha svých mužů. Mnoho rodin z Fryštátu, Těšína, Bielska a Frýdku přišlo o své otce, bratry a syny. Město Krosno po této velké historické bitvě zůstalo v majetku Braniborců až do roku 1945, kdy bylo začleněno do Polska. Mladý vévoda Kazimír se tady poprvé projevil i vojensky, ale především chtěl zachovat celistvé Slezsko patřící jeho příbuzenské rodině Piastovců. Boj o Glogówské území však nevzdal a ještě se sem vrátil.

rok 1480 - GLOGÓW
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1251-1504
Charakter zámku: Obranný a rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1480: Glogów se do slezské historie zapsal jako bitevní pole. Na tomto strategickém místě, rozděleném na dvě části, se konalo mnoho válek. 14. února roku 1460 zde po bitvě u Wroclawi zemřel těžce raněný princ Vladislav Piast, Kazimírův strýc. Zanechal po sobě svou ženu Markétu, která dle Vladislavovi závěti měla na zámku v Glogówě dožít, a Kazimír se stal dědicem této Vladislavovy části území. V listopadu roku 1478 Kazimír se svým vojskem podpořil vévodu Jana II. Piast ze Žaganě v Glogówě dobít jeho druhou část, ale oba se vrátili domů poraženi. Kazimír však na zámku v Glogówě, který mu stále patřil, převzal péči o svou zestárlou tetu Markétu. Na Glogów si také činil nárok český král Vladislav II. Jagellonský, stejně jako i uherský král Matyáš Korvín, který Glogów ovládl roku 1479. Této situace také využil vévoda Jan II. ze Žaganě, bratr a vrah Kazimírova švagra Balthazara, a podporovatel krále Matyáše Korvína. V dubnu roku 1480 zámek v Glogówě svými vojsky obsadil a vyhnal z něho vévodkyni Markétu. Kazimírův zámek v Glogówě vévoda Jan II. dobyl tak, že nařídil ostřelovat zámek kulkami z vrhacího stroje speciálně přivezeného z Kożuchowa. Byl to takový středověký předchůdce kulometu. Podle Glogówských kronik bylo z tohoto zařízení na zámek vystřeleno 219 kulek. S těmito kulkami Jan II. střílel do opevněného zámku také rozsekané a hnijící koně, psy, kočky a výkaly. Všechny tyto nečistoty brzy oslabily bojového ducha Kazimírova zámeckého vojska. Vévoda Kazimír tak v květnu roku 1480 opět vyšel ke Glogówu do bitvy. Vévoda Jan II. ze Žaganě však nad Kazimírem zvítězil a Kazimír byl přinucen vzdát se svého nároku na Glogówské území. Prozatím. Glogów získal zpět později a již né vojenskou silou, ale politickou mocí. Roku 1490 jako slezský Vicekrál nad Glogówem získal kontrolu, a roku 1506 toto slezské území získal do doživotního vlastnictví.

rok 1490 - WROCLAW
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1177-1335
Charakter sídla: Hlavní město Slezska a sídlo slezského tribunálu a slezského biskupství
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1490: 11. listopadu roku 1490 zde byla slezským tribunálem schválená Kazimírova nominace na post slezského guvernéra. Kazimírova vláda nad celým Slezskem však byla tvrdá pro vévody a především pro katolickou církev, proto také ve Wroclawi vzrostla vůči Kazimírovi nelibost duchovenstva. Slezský Vicekrál Kazimír se také ve Wroclawi zavázal chránit město samotné, a podporovat jeho ekonomický rozvoj před ostatními městy ve Slezsku. Wroclaw totiž byla v roce 1459 napadena českým králem Jiřím z Poděbrad, po jehož boku v této bitvě stál Kazimírův strýc Vladislav Piast. Svému slibu ochraňovat Wroclaw Kazimír dostál v roce 1509, když na město se svými vojsky mířil dolnoslezský vévoda Fridrich II. Lehnický. Vicekrál Kazimír svou obratnou politikou mezi vévodou a městem vyjednal smíření a uzavřel mezi nimi dohodu. Město Wroclaw tak bylo Kazimírem ochráněno před válkou.

rok 1493 - BOLKÓW
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1277-1463
Charakter zámku: Obranný zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1493: V roce 1493, tři roky po dosazení do úřadu slezského guvernéra, se Kazimír prosadil jako skutečný vládce Slezska. Vstal v čele velkého vojska a jako jeho velitel s ním vyjel proti slezskému městu Bolków, který byl od roku 1491 v majetku českého krále Vladislava II. Jagellonského, ale který obsazen stoupenci uherského krále Matyáše Korvína. Ti byli podporovaní zde i samotnými měšťany, ketří byli také zastánci zemřelého krále Matyáše. Kazimír jel město dobít a vymanit z maďarského područí. Po těžkých bojích ve městě se Kazimírovo vojsko vydalo vstříc dobít i jeho pevnost, hrad ve kterém měli maďaři své zázemí. Vicekrál Kazimír se v Bolkówě osvědčil i jako vojevůdce. Maďary porazil, město s hradem osvobodil a s velkou pompou město Bolków vrátil českému králi Vladislavovi II. Jagellonskému. Kazimírovi tato bitva o Bolków přinesla velké uznání.

rok 1497 - NYSA
Sídlo slezských biskupů v době: 1199-1918
Charakter sídla: Světské sídlo slezských biskupů z Wroclawi titulovaných jako "Knížata Nyská"
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1497: Dne 26. června 1497, na kongresu slezských vévodů a slezského biskupa Jana Rotha v Nyse, který na Nyské radnici vedl slezský Vicekrál Kazimír, během jednání vévoda Mikuláš II. z Opole v záchvatu vzteku zaútočil a pokusil se Vicekrále Kazimíra a slezského biskupa Jana Rotha bodnout dýkou. Podezříval oba, že se ho snaží uvěznit. Naštěstí se atentát nepovedl. Opolský vévoda Mikuláš proto uprchl z radnice a ukryl se v nedalekém chrámu sv. Jakuba. Právě tam byl chycen a na osobní příkaz biskupa Jana Rotha vojáci odtáhli prince od oltáře, aby ho uvěznili do žaláře. Slezský Vicekrál Kazimír nařídil předání vévody Mikuláše porotnímu soudu v Nyse. Vévoda se snažil Vicekrále uplatit vysokou částkou, ale neobměčil ho. Ve vězení směl pouze sepsat svou závěť a určit v ní svého dědice. Slezský soud vynesl trest smrti, který byl vykonán následující den. Dne 27. června byl vévoda Mikuláš II. z Opole na náměstí v Nyse sťat mečem.

rok 1497 - OPOLE
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1211-1532
Charakter sídla: Hlavní město Horního Slezska
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1497: Na přelomu června a července roku 1497 se v Opole mobilizovalo velké vojsko s cílem vojensky napadnout slezského Vicekrále Kazimíra. Vojsko mobilizoval vévoda Jan II. Opolský a jen okamžitý zásah českého krále Vladislava II. Jagellonského zabránil vyhlášení velké slezské občanské války. Následky této války by byly fatální. Na podporu slezského Vicekrále Kazimíra by se jistě přidalo několik slezských vévodů, ale totéž, a možná i větší počet vévodů, by vojensky přišlo podpořit Jana II. Krvavou řež by snad ukončilo až vojsko českého krále Vladislava, a kdo ví jak by to vše dopadlo. Naštěstí k občanské válce nedošlo a vévoda Jan II. své zmobilizované vojsko v Opole rozpustil. Ke vzniku občanské války vedla dřívější zapřísáhlá podpora Jana II. i jeho bratra Mikuláše II., uherskému králi Matyáši Korvínovi, který se stal protikrálem českým a okupoval Slezsko. Oba vévodští bratři roku 1478 a 1486 vedli s Kazimírem politická jednání, ale vše vygraduovalo kongresem v Nyse, který 26. června roku 1497 svolal slezský Vicekrál Kazimír. Mikuláš II. z obavy, že ho chce Kazimír uvěznit, pokusil se Kazimíra zabít. Atentát nevyšel a Mikuláš II. byl druhého dne na Kazimírův příkaz v Nyse popraven. Rozzuřený vévoda Jan II. tak v Opole proti Kazimírovi mobilizoval vojsko k vyhlášení války. Napětí mezi Janem II. a Kazimírem však přetrvávalo až do Janovi smrti roku 1532. Jan byl bezdětný, proto v roce 1512 Vicekrál Kazimír s vévodou Fridrichem II. Lehnickým uzavřeli mezi sebou celkem logickou dohodu o rozdělení Opolského území po Janově smrti. Dohodu schválil i císař Maxmilián I. Habsburský, ale Jan II. tuto dohodu zrušil tím, že určil svého dědice Jiřího Hohenzollern, svého švagra?, a Kazimír s Fridrichem II. se museli vzdát svých nároků na tuto část Slezska.

rok 1506 - OPAVA
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1506-1528
Charakter sídla: Neutrální (neslezské) město mezi Slezskem a Českým královstvím
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1506: Opava ve své historii několikrát sehrála roli neutrální půdy mezi Slezskem a Českým královstvím. Nebyla slezským městem, ale tvořila mezi oběma zeměmi jakýsi spojovací most. Roku 1506 slezský Vicekrál Kazimír získal Opavu do svého doživotního vlastnictví, 6. ledna roku 1515 tato práva Kazimírovi potvrdil český král Vladislav II. Jagellonský a také 8. prosince roku 1523 tato práva Kazimírovi potvrdil i český král Ludvík II. Jagellonský. Podmínkou ale bylo přesídlení slezského Vicekrále Kazimíra do Opavy a učinit z Opavy jeho hlavním vévodským sídlem. K přesídlení Kazimíra do Opavy již nedošlo, nadále Kazimír sídlil v Cieszynie a ve Fryštátě, a tak po Kazimírově smrti roku 1528 ztratili vlastnická práva na Opavu i jeho následníci. Součástí Slezska se Opava stala až po vymření Piastovců v 17. století. O sto let později, od roku 1742 do roku 1920 pak Opava plnila roli administrativního hlavního města rakouské části již rozděleného Slezska.

rok 1508 - SLEZSKÁ OSTRAVA
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1282-1508
Charakter zámku: Obranný zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1508: V roce 1508 slezský Vicekrál Kazimír hrad prodal Janu Sedlnickému z Choltic. Potomci tohoto rodu zde 30. července 1590, z pověření slezského vévody Adama Václava Piasta XIV. hostili Slezský zemský sněm pánů a rytířů, na kterém společně přijali deklaraci mimo jiné i o tom, že čeština bude jediným úředním jazykem ve Slezsku. Stalo se tak po 263 letech, kdy bylo Slezsko začleněno do Českého království. Slezskoostravský hrad postavil slezský vévoda Mečislav Piast V. a ještě v novotou vonícím hradě se 2. srpna 1297 zde sešli slezští vévodové Boleslav I. Piast a Mečislav Piast V. s olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, aby podél řeky Ostravice vytyčili a hraničníky označili státní hranice mezi Moravou a Slezskem. Tehdy vytyčená zemská hranice je platná dodnes.

rok 1509 - LEGNICA
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1190-1675
Charakter zámku: Obranný a rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1527: V květnu roku 1509 vyhlásil dolnoslezský vévoda Fridrich II. Lehnický válku proti městu Wroclawi. V Legnici mobilizoval vojsko, které mělo na město Wroclaw zaútočit. Zdrojem rozporu bylo předešlé Fridrichovo diplomatické jednání mezi klariskami a františkány, které se táhlo mezi léty 1508 - 1515. V červenci roku 1509 do sporu zasáhl slezský Vicekrál Kazimír a vyjednal mezi stranami dohodu, která spory urovnala. Svou politickou mocí tak Kazimír zabránil zbytečnému krveprolití. Po smrti Vicekrále Kazimíra roku 1528 se Legnica stala dominantním sídlem celého Slezska a vévoda Fridrich II. Lehnický se stal největším panovníkem ve Slezsku. O několik desetiletí později, v prosinci roku 1563 se na Legnickém zámku konala velkolepá svatba potomků Fridricha II. a Kazimíra. Dolnoslezská princezna Kateřina Piastovna Lehnická a hornoslezský vévoda Fridrich Kazimír Piast XIII., tady uzavřeli svatební smlouvu a svým sňatkem příbuzensky spojili Piastovské dynastie Dolního a Horního Slezska se sídlem ve Fryštátě. Oslavy byly v Legnici velkolepé, a byly doprovázené mnohými rytířskými turnaji. Dědičný vévoda Fridrich III. Lehnický, otec princezny Kateřiny a syn vévody Fridricha II., se v Legnici stal alkoholikem, a protože začal utrácet vévodský majetek za pití, odebral mu císař Maxmilián II. Habsburský svéprávnost a dal vévodovi doživotní domácí vězení. Vévoda Fridrich III. Lehnický tak nesměl opustit Legnický zámek a 15. prosince roku 1570 tady velmi zadlužený vévoda zemřel. Vlády v Dolním Slezsku se ujal jeho syn Fridrich IV., který do Legnického vězení zavřel své šlechtice a pustil je na svobodu až po té, co se písemně zavázali zaplatit vévodovi zvláštní daň, kterou chtěl vévoda použít k zaplacení svých vysokých dluhů. Roku 1571 tak byli šlechticové z Legnického vězení propuštěni, ale svého slibu nedostáli. Naopak, vznesli na vévodu stížnost před císaře Maxmiliína II., který vévodu obvinil ze zneužití svých pravomocí.

rok 1521 - RACIBÓRZ
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1172-1336
Charakter zámku: Rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1521: Piastovský zámek v Racibórzi postavil v pořadí druhý slezský Piastovec, vévoda Mečislav Piast II. v druhé polovině 12. století. Zámek byl prvním hornoslezským panovnickým sídlem, v druhé polovině 13. století byl několikrát vojensky obléhán, ale slezskými Piastovci byl obýván jen do roku 1336. Ikdyž Racibórz spadal do správy vévodů z Opole, po roce 1336 zde sídlili Opavští Přemyslovci, kteří se příbuzensky pojili s vévody z Racibórze. Za vlády slezského Vicekrále Kazimíra probíhala jednání o dědičném nároku na Racibórzskou část Slezska a 9. července roku 1521 byl jediným dědicem Racibórze určen vévoda Jan II. z Opole. Dohoda nabyla platnosti 13. listopadu téhož roku, kdy Valentýn Hrbatý, poslední zástupce Opavských Přemyslovců, zemřel.

rok 1522 - ŚWIDNICA
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1278-1392
Charakter sídla: Biskupské město
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1522: Město Świdnica bylo bohaté, mělo vlastní mincovnu a pivo ze zdejšího pivovaru se dodávalo do celé střední Evropy. Obchodníci v evropských městech speciálně zřizovali tzv "Świdnické sklepy", kde se výborné pivo podávalo. Ve sklepeních Świdnické městské radnice však docházelo také k nečistým praktikám. Tajně tady byly raženy půlgroše s nižší hodnotou, což vyústilo ve skandál, který vyvolal měnovou reformu. Odhadovalo se, že se tady takto vyrazilo na 77 milionů těchto půlgrošů. Zbohatlí Świdničtí obchodníci se však proti odhalení bouřili a tak v létě roku 1522 se slezský Vicekrál Kazimír vydal vojensky proti vzpurným šlechticům města Świdnice zasáhnout. Měl už takřka 73 let, ale na tuto vojenskou akci si ještě troufl a osobně se jí zúčastnil. Vévodskému vojsku však velel o 30 let mladší dolnoslezský vévoda Fridrich II. Lehnický. Vojenská výprava měla za cíl nečekaně vmísit se do dění ve městě, ovládnout situaci a znovu nastolit zde řád.

rok 1524 - BRZEG
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1250-1675
Charakter zámku: Lovecký a rezidenční zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1524: Slezský Vicekrál Kazimír během své vlády ve Slezsku omezoval moc katolické církve a podporoval rozvoj církve evangelické. Luteránská kázání se později ve Slezsku stala módní, slezská města je podporovala a katolické kostely měnila na luteránské. Tak se první luteránské kázání uskutečnilo v roce 1524 v Brzegském kostele svatého Mikuláše. Za vlády dolnoslezského vévody Jiřího II., bylo roku 1564 v Brzegu otevřené Humanitní gymnázium, které navštěvovali studenti nejen ze Slezska, ale i z Čech, Německa a Polska. V padesátých letech 16. století byl v Brzegu na studiích i Kazimírův potomek, princ Fridrich Kazimír, který vyrůstal na Brzegském dvoře Jiřího II. Později se tady princ Fridrich Kazimír seznámil s luteránským pastorem Jakubem Preissem, kterého si povolal na své sídlo do Fryštátu, kde se pastor Jakub stal hlavním duchovním pastýřem a z Fryštátu učinil slezské centrum luteránské víry.

rok 1527 - FRÝDEK-MÍSTEK
Vévodské sídlo Piastovců v době: 1282-1571
Charakter zámku: Obranný zámek
Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., rok 1527: Roku 1527 došlo ke sjednocení moravského Místku se slezským Frýdkem vykoupením měst Vicekrálem Kazimírem od olomouckého biskupa Stanislava I. Thurza. Od svého založení v druhé polovině 13. století slezským vévodou Mečislavem Piastem V., do roku 1327 sloužil hrad jako obranná pevnost střežící slezsko-moravské hranice. V tomto roce se Slezsko stalo součástí Českého království, státní hranice se tak přesunula až k městu Bielsku na novou, slezsko-polskou hranici. Frýdek tak ztratil svůj význam, byl připojen k fryštátskému sídlu, a protože nebyl využíván ani jako rezidence, byl dáván do zástavy pokaždé, když byli slezští Piastovci zadlužení. Vyplacen zpět byl v 15. a 16. století za vlády slezského vévody Boleslava Piasta IX. a slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X. Slezský vévoda Fridrich Kazimír Piast XIII., dal zámek opět do zástavy a po jeho smrti v roce 1571 byl Frýdecký zámek definitivně dán do dražby.

K A Z I M Í R P I A S T X., K R Á L S L E Z S K Ý
Z výše uvedených historických událostí je patrné, že slezští vévodové často nedělali stejnou politiku a často proti sobě i vojensky útočili. Slezsko tím velmi trpělo na svém rozvoji. Protože slezští vévodové netvořili něco jako "Slezskou unii", bylo velmi přínosné, že vévoda Kazimír Piast X. byl roku 1490 českým králem Vladislavem II. Jagellonským jmenován do úřadu nejvyššího slezského guvernéra. Tvrdá politická, duchovní, ale i vojenská Kazimírova moc Slezsku prospívala. Stálo ho to velké úsilí, ale Slezsko sjednocoval, v každé jeho části rozvíjel podnikání a udržoval mír, aby se všem ve Slezsku žilo dobře. Jeho dlouhá vláda - nad celým Slezskem vládl téměř 40 let, vedla ke slezské stabilitě a rozvoji. Slezsku vládl jako skutečný "Král slezský". Nikdy se již nikdo takový neobjevil. Po jeho smrti v roce 1528, slezští vévodové jako by se uvolnili z okovů a opět začali mezi sebou soupeřit. Mnohé z nich ovládl alkoholismus, prostopášný život, nebo touha po bohatství a moci. Tyto negativní faktory však během následujících 100 let ve skutečnili způsobily rychlý konec slezské panovnické dynastie Piastovců. Zůstaly po nich jen vévodské zámky jako připomínka někdejší slávy. Dnes se slezskou cestou VIA REGIA dají navštívit od Cieszyna po Glogów v rámci krásných poznávacích výletů s celou rodinou. Nejvíce památek na život a vládu slezského Vicekrále Kazimíra lze dodnes najít v jeho rodišti Fryštátě v Karviné, který by jste neměli vynechat a měli by jste ho navštívit snad i z povinnosti. Sám slezský Vicekrál Kazimír Piast X. toto své sídlo miloval, hostil zde královské průvody, na jeho nádvoří pořádal rytířské turnaje, v jeho lovištích lovil zvěř, a na březích okolních rybníků, které také od konce 15. století zakládal, lovil ryby užívajíc si zdejšího uklidňujícího ticha. Roku 1525 stárnoucí Kazimír ve Fryštátě sepsal svou závěť a rovnou zde i určil za svého nástupce svého jednoletého vnuka, prince Václava Adama Piasta XII., kterého tady také i zasnoubil s jednoletou Marií Pernštejnskou. Kazimír vládl Slezsku až do poslední chvíle svého života. Zemřel ve své soukromé komnatě na zámku v Cieszynie 18. prosince roku 1528 ve věku 79 let. Kde byl pochován není známo. Pravděpodobně si však přál být uložen k věčnému spánku na svém rodišti ve Fryštátě, to znamená, že by se jeho hrob mohl nacházet pod podlahou hlavní lodi zámeckého kostela, nebo někde v oblasti jeho Jižní kaple. Zůstala po něm dochována celá jeho fryštátská rezidence, která však ještě teprve musí odhalit všechna svá vévodská tajemství. Nad průčelím fryštátské Radnice, kterou na přelomu let 1504/1505 Kazimír zřídil, byla roku 1605, k příležitosti prvního stoletého výročí od založení Radnice, odhalena Kazimírova podoba s královskou korunou a erbem jeho fryštátské rezidence (obrázek nahoře). Se svou vládou 63-68 let se slezský Vicekrál Kazimír Piast X. řadí mezi nejdéle vládnoucí panovníky na světě. Je také největším rodákem Fryštátu, dnešní Karviné a snad i celého Slezska.




Fotografie slezských sídel zveřejněných na této podstránce, jsou staženy z dostupných zdrojů
SLEZSKO - historická autonomní země bývalého Českého království, politicky rozdělená od roku 1742 a nyní ležící na území Polska, Česka a Německa. Ať už do Slezska přijedete z jakékoli hostitelské země, brzy si uvědomíte, že jste v "jiné zemi". Základní povahou Slezanů je totiž OKÁZALOST, která však není založena na pýše, ...ikdyž do jisté míry ano, ale především na štědrosti. Tato vlastnost se mezi Slezany rozvíjela po mnoho staletí. Na vině je vévodská dynastie slezských Piastovců, která měla své okázalé dvory i v odlehlých koutech země, a proto byla všem lidem snadno přístupná, a slezané tak okázalost vévodů mohli snadno napodobovat. Slezané vám prostě chtějí dopřát co nejlepší zážitek a zanechat ve vás co nejlepší dojem. Budují vynikající vzhled měst a krajiny, rozvíjejí svou kulturu a tradice, a chtějí být vynikající i v gastronomii a pohostinnosti. A to jen proto, aby vás obohatili o skvělý zážitek z návštěvy Slezska. V roce 1597 si francouzský obchodník projíždějící Fryštátem do svého deníku zapsal, že nikdy neviděl tak dokonale čisté město a všiml si zde i snad prvního organizovaného systému protipožární obrany v Evropě - na rozích každého domu byla umístěna nádrž s vodou a u ní zavěšené vědro. Slezská okázalost tak pozitivně zapůsobila i na tohoto kupce, který si svůj zážitek zapsal do deníku a ten dodnes, střežen ve francouzském archivu, vydává svědectví o povaze slezanů. Slezané jsou také inovativní a dosahují perfekcionismu především vlastní tvrdou prací, v tomto ohledu nepotřebují pomoc druhých. Slezsko je evropská země velmi bohatá na přírodní zdroje a jeho hostitelské země jsou na Slezsku závislé. Uvědomovali si to Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Hohenzollernové i Habsburkové. Habsburkové to však zjistili poměrně pozdě. Teprve když v roce 1742 ztratili Slezsko, císařovna Marie Terezie prohlásila, že udělá vše pro to, aby své Slezsko získala zpět. Habsburkům se to však už nikdy nepodařilo a žel, ani dnes ne každá hostitelská země podporuje slezskou historii, kulturu a jazyk.

Slezská kuchyně je oblíbená v celé střední Evropě. Kdo by neznal bramborový salát, bramborové knedlíky a bramboráky? Brambory zpřístupnila široké veřejnosti irský rod hraběte Niklase Taafe von Carlingford, který žil ve Fryštátě v 18. století. Díky němu se brambory, dříve plodina aristokratů, staly oblíbeným pokrmem. Mezi typické slezské pokrmy patří i makový závin, smažené tvarohové chlebíčky, vaječné smaženky nebo masové karbanátky. Nejcharakterističtějším rysem slezské kuchyně je však maso vždy doplněné ovocem. Ať už je maso dusí nebo peče, připravuje se s čerstvým nebo sušeným ovocem, nebo se hotové maso podává s ovocným kompotem. Tato kombinace je pro slezskou kuchyni naprostou nutností. Od poloviny 15. století se na stole slezských vévodů ve Fryštátě podával také Bigos - guláš ze dvou druhů masa, dvou druhů zelí a klobásy, který sem z Jagellonské královské kuchyně dovezla rodina slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X., ale ve Slezsku se připravuje... samozřejmě se švestkama.

V É V O D S K Á V Ě Ž A P A L Á C V É V O D K Y N Ě S I D O N I E P I A S T O V N Y S E S T Á J E M I , Z Á M E C K Á R E Z I D E N C E F R Y Š T Á T







