Slezské vévodství v Kazimírské době, rok 1449-1477: Nejednotní vévodové oslabují Slezsko

Slezsko se vzpamatovává z husitských nájezdů prováděných na slezská města od roku 1428. Češi slezská města pustošili a vypalovali, ale bránili je krom slezských vojáků a žoldáků, také i stateční otcové se starci a matky s dětmi. Roku 1449 na Fryštátském zámku, vévodském sídle vévody Boleslava Piasta IX. a vévodkyně Anny Bielské, přichází na svět jejich prvorozený syn Kazimír. Dostává jméno po polském králi Kazimíru IV. Jagellonském a stává se jeho kmotřencem. Kazimír se narodil jako princ Fryštátský v době, kdy bylo Slezské vévodství rozděleno na několik menších území, kterým vládnou vévodové z rozvětvené slezské panovnické dynastie Piastovců. K hlavním vévodstvím určitě patří vévodství Glogówsko-Žagańské, vévodství Legnicko-Brzegské, vévodství Opolsko-Racibórzské a vévodství Cieszynsko-Fryštátské. Cieszynsko-Fryštátskému vévodství od roku 1431 vládla vévodkyně Eufemie II., Kazimírova babička, která coby první slezská panovnice, podporovala sjednocené území s centralizovanou vládou. Sídlila ve Fryštátě, odkud prostřednictvím svých čtyř synů ovládala značnou část Slezska. Po její smrti roku 1447, se však její synové osamostatnili a začali si vládnout nezávisle sa sobě. Všem těmto Kazimírovým strýcům je však jasné, že jednoho dne se jejich dědicem stane jejich mladý synovec princ Kazimír, protože nikdo z nich nemá dědičného potomka. V té době má vévodský zámek Fryštát, kde princ Kazimír spolu se svými mladšími sestrami Barborou a Žofií vyrůstá, pověst nejhonosněji vedeného dvora ve Slezsku. Princ Kazimír tady také získává své rytířské vzdělání. Otec vévoda Boleslav však tragicky umírá již v Kazimírových 3 letech a jeho výchovou se tedy ujímá vévodkyně Anna, která také Fryštátskému údělu začíná panovat jako vévodkyně-vdova. Mladý princ Kazimír se na svou matku Annu velice upíná, nade všechno ji miluje a plně jí důvěřuje. Důsledně, ale s láskou ho vychovává jako budoucího panovníka a podporovatele Jagellonců, se kterými jsou Fryštátští Piastovci pokrevně spřízněni. Roku 1458 se v Českém království ujímá vlády husitský král Jiří z Poděbrad a pokračuje v nájezdech na slezská města. Slezští vévodové, kteří krále podporují, jsou katolickou církví exkomunikováni. V Kazimírových 11 letech, po bitvě u Wroclawi, v Glogówě umírá jeho strýc Vladislav a princi Kazimírovi se tak otevírají dveře k vládě po vzoru jeho babičky Eufemie II., s cílem sjednotit Slezsko s jednou centralizovanou vládou. Kazimír tak ke svému Fryštátskému údělu připojuje polovinu Glogówského vévodství se zámkem v Glogówě. Od roku 1469 je však Slezsko okupováno vojsky uherského krále Matyáše Korvína, který se také nad Slezskem, a s podporou některých slezských vévodů, ujímá vlády.

V době své vlády v letech 1460 - 1477 slezský princ Kazimír Piast X. vlastní zámky ve Fryštátě, v Glogówě, v Bielsku, ve Slezské Ostravě a ve Frýdku.

roku 1471 - HORA SLÉZA

Vévodské sídlo Piastovců v době: před 1300-1471

Charakter místa: Silingské hradiště a Piastovský hrad

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Památná hora Sléza byla osídlená již od pádu Velké Moravy v roce 906. Usadili se zde Silingové, první slezané, kteří odtud vyjížděli zakládat slezská hradiště, ze kterých se později stala vévodská města. Hora Sléza (718 m.n.m) byla také centrálním místem kultu uctívání slezské mytologie a dodnes jsou jsou na ní dochovány kamenné památky na tuto dobu. Stálo zde mocenské silingské hradiště, a na jeho místě slezští Piastovci z Jaworu a Świdnice na přelomu 13. a 14. století postavili svůj hrad. Roku 1353 byl hrad v majetku císaře Karla IV. Lucemburského, ale slezský vévoda Boleslav II. ze Świdnice a Jaworu hrad vybojoval zpět. Roku 1428 byl hrad napaden českými husity a stal se jejich sídlem. Dobyt zpět do slezských rukou byl v roce 1429, vojenskou silou měst Wroclaw a Świdnica. Hrad Sléza byl snad jediný Piastovský hrad postavený na vrcholu hory, na nedostupném, nebo nesnadno přístupném místě, jak stavěli své hrady například čeští Přemyslovci. Slezští Piastovci se už ve 12. století uchýlili k pokrokovému stavění hradů na okrajích měst. Hrad městu poskytoval ochranu, zatímco město hradu poskytovalo své služby. Proto se ze slezských sídel nestaly zříceniny, ale lze je ve slezských městech spatřit dodnes. Roku 1471, již za vlády slezského prince Kazimíra Piasta X., ale ještě né v jeho úřadu slezského Vicekrále, je hrad na hoře Sléza okupován lupičskými rytíři, na které opět zaútočila vojska měst Wroclaw a Świdnica. Lupičští rytíři jsou tady poraženi, hrad je osvobozen, ale za cenu jeho totálního zboření, které nastalo během bojů. Nikdy již nebyl obnoven - jak již bylo uvedeno, slezští Piastovci preferovali svá sídla u měst. Po někdejším Piastovském hradě jsou na hoře Sléza dochovány kamenné památky a na jeho místě dnes stojí kostel s vyhlídkovou věží. Každý cestovatel za slezskou historií by měl horu Sléza určitě navštívit. Výchozím bodem pro asi 1,30h výšlap, je slezské městečko Sobótka.

rok 1471 - KARVINÁ-FRYŠTÁT

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1282-1571

Charakter sídla: Lovecký a rezidenční zámek, nejvýznamnější dochované Hornoslezské vévodské sídlo

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Fryštát je oblíbeným loveckým zámkem slezských vévodů a na přelomu 25./26. června 1471 do Fryštátu přijíždí velkolepý královský průvod mladého polského kralevice Vladislava II. Jagellonského s doprovodem jeho královských rodičů Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Rakouské. Mladý princ Kazimír tento královský průvod vede, a tímto tady zahajuje svou skutečnou politickou kariéru. Na svém sídle ve Fryštátě královský průvod hostí po několik málo dní. Pořádá zde rytířské turnaje, kterých se také s chutí účastní a pořádá také okázalé lovecké výpravy do okolí fryštátské rezidence. Každý den zakončuje bohatou slavnostní hostinou s hudbou a kejklíři, kteří královský průvod baví svými kousky. Poté princ Kazimír s královským průvodem opouští rezidenční Fryštát a vydávají se na několika denní pouť do Prahy, kde je 22. července 1471 mladý kralevic Vladislav korunován českým králem.

rok 1472 - ŽAGAŃ

Vévodské sídlo Piastovců v době: po 1155 - 1472

Charakter sídla: Rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Balthazar, slezský vévoda ze Žaganě, se vyznačuje vedením koalice namířené proti českému králi Jiřímu z Poděbrad i úspěšně velí obraně města Wroclawi, které král roku 1459 s Kazimírovým strýcem Vladislavem Piastem z Glogówa vojensky přepadá. Český král roku 1461 také svému odpůrci Balthazarovi odebírá Žagańské území a dává ho jeho bratru Janovi II., který krále podporuje a společně proti Balthazarovi bojují. Jan II. je za to papežem Piem II. exkomunikován, načež roku 1467 Jan II. přestává českého krále Jiřího z Poděbrad podporovat s podmínkou zrušení exkomunikace. Balthazar tak opět získává Žagań do vlastnictví a 12. prosince 1469 mu princ Kazimír z Fryštátu dává svou mladší sestru Barboru, slezskou princeznu z Fryštátu, za ženu. Po smrti českého krále Jiřího z Poděbrad, Jan II. 4. května roku 1472 ruší usmíření se svým bratrem Balthazarem, a s finanční podporou protikrále českého a krále uherského Matyáše Korvína, kterého se nově stává podporovatelem, Balthazara vojensky napadá, město Žagań dobývá a Balthazara zavírá do vězení na zámku v Przewozu, kde 15. července roku 1472 Balthazar umírá hladem. Vévodkyně Barbora tak ovdověla a princ Kazimír ztrácí svého spojence. Žagań opět získává vévoda Jan II., který však Žagań obratem prodává saským vévodům. Kromě podlostí se Jan II. vyznačuje i velkou krutostí a dostává přívlastek "Krutý, Zlý, Divoký a Šílený". Jednou ve vzteku rozbíjí okno svého zámku a hned na to městskou radu obviňuje z vandalismu ve městě. Městská rada tak na jeho popud obviňuje zdejší židovskou obec a uvaluje na ni vysokou pokutu. Kronikář Nikolaj Pola, který vše zapisuje, také prozrazuje, že to byl Jan II., kdo okno vlastníma rukama rozbil.

rok 1474 - BIELSKO-BIALA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1327-1571

Charakter zámku: Obranný a rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.:  Město Bielsko se po roce 1327 rozvíjelo jako důležité pohraniční středisko, střežící hranice mezi Slezskem a Polskem. Mezi léty 1452 - 1466 se vévoda Václav Piast, sídlící zde v Bielsku, stává poručníkem svého synovce, mladého prince Kazimíra. Václav během svého zdejšího působení v Bielsku podniká četné vojenské výpady k získání dalších území, které by ovládal. Podporuje i politiku českého krále Jiřího z Poděbrad mířenou proti Slezsku, ale jeho žena Alžběta této proti slezské politice maří plány, proto se s ní Václav roku 1445 tady v Bielsku rozvádí. Za podporu českému králi Jiřímu z Poděbrad je Václav roku 1468 také exkomunikován slezským biskupem Rudolfem z Rüdesheimu. Roku 1474 zde vévoda Václav umírá a Kazimír tento jeho slezský úděl připojuje ke svému Fryštátskému údělu a přebírá nad Bielskem vládu. Zámek Bielsko opět slouží jako obranný hrad střežící slezsko-polské hranice.

rok 1474 - OLAWA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1234-1675

Charakter zámku: Lovecký a rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.:  Do dnešních dnů se dochovala jen malá část dříve velkého trojkřídlého vévodského zámku, který obklopoval prostorné zámecké nádvoří, a kterémuž dominovala vysoká středověká věž. I přesto si však zámek uchoval svou historii. Roku 1474, v době fryštátské vlády slezského prince Kazimíra Piasta X., se u Olawy uskutečňuje velká vojenská bitva. Uherský král Matyáš Korvín, přepadajíc Slezsko, posílá do Olawy značné sumy peněz, kterými si tady kupuje žoldáky z řad obyčejných lidí, schopné jít v jeho jménu proti Polsku a Slezsku. Mnoho z těchto lidí se nechává pro královy peníze najmout, a těmto lidem ostatní říkají "Zrádci". Žel, patří k nim i Kazimírův strýc Přemyslav II., vévoda z Cieszyna a také Jan II., vévoda ze Źaganě, se kterým se princ Kazimír ještě setká již coby hornoslezský vévoda, a později ještě i coby slezský Vicekrál. Král Matyáš Korvín tak bitvu u Olawy s podporou těchto zrádců vyhrává a postupně se Slezska zmocňuje.

Slezské vévodství v Kazimírské době, rok 1477 - 1490: Kazimír sjednocuje Horní Slezsko

Po smrti svého posledního strýce, vévody Přemyslava z Cieszyna, Princ Kazimír Piast X. sjednocuje rozdrobené hornoslezské Cieszynsko-Fryštátské vévodství a stává se svrchovaným hornoslezským vévodou. Své sídlo stěhuje z Fryštátu do Cieszyna, jednoho z největších a nejvýznamnějších slezských měst. Na zámku Fryštát však nechává svou milovanou matku Annu, která i nadále vládne jeho dvoru, a pověřuje ji, aby také vládla jako vévodkyně-matka v době jeho nepřítomnosti. Zámek Fryštát však Kazimír i nadále využívá ke své okázalé reprezentaci i jako své sídlo, kam se rád vrací, a které stále rozvíjí. Pořádá zde okázalé hostiny s rytířskými turnaji a v jeho loveckém revíru podniká velkolepé lovecké výpravy na zdejší rozmanitou zvěř. Také v okolí Fryštátu zakládá rozsáhlou rybniční soustavu Louky a Strumieň, kam rád chodí na ryby. Intenzivně se ale věnuje slezské politice a ve válkách bojuje za sjednocené Slezsko, které je rozdělené nejednotnou politikou slezských vévodů. Roku 1478 se na zámku v Pszczyně Kazimír žení s Johanou, vnučkou zesnulého českého krále Jiřího z Poděbrad a dcerou jeho zchudlého syna Viktorína, kterého Kazimír nechává dožít na svém sídle v Cieszyně. Zdá se, že Johana nemá v Kazimírově srdci významné místo, pravděpodobně se Johana stává "jen" součástí fraucimoru jeho matky Anny, která sídlí ve Fryštátě. Johanino poslání je zplodit Kazimírovi potomka a pokračovatele dynastie. To se také stává a v Cieszyně se Johaně rodí prvorozený princ Fridrich a mladší syn Václav. Kazimír však stále musí řešit situaci kolem ovládnutí Slezska uherským králem Matyášem Korvínem, který neváhá slezské vévody za úplatu najímat do válek proti Polsku a dokonce i vlastizrádně proti domácímu Slezsku. Po králově smrti v roce 1490 opětovně přebírá lenní moc nad Slezskem český král Vladislav II. Jagellonský, který Kazimíra za jeho věrnou oddanost jmenuje nejvyšším guvernérem celého Slezska. Ve Fryštátě však umírá Kazimírova milovaná matka, kde ji Kazimír uspořádá okázalý pohřeb. Její smrtí Kazimír ztrácí ženu svého života, důvěrnici a patronku.

V době své vlády v letech 1477 - 1490 slezský vévoda Kazimír Piast X. vlastní zámky ve Fryštátě, v Glogówě, v Bielsku, ve Slezské Ostravě, ve Frýdku, v Cieszynie, v Pszczyně, ve Ścinawě a ve Veveří na Moravě.

rok 1477 - CIESZYN

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1291 - 1653

Charakter sídla: Rezidenční město

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Roku 1477 v Cieszynie umírá poslední Kazimírův strýc, princ Přemyslav Piast. Zanechává tady po sobě svou dceru  Hedviku, slezskou princeznu Cieszynskou, kterou si Kazimír, jako svou sestřenici, bere do své péče a svěřuje ji fraucimoru své matky Anny ve Fryštátě. Kazimír vede i sňatkovou politiku a tak roku 1486 Hedviku výhodně provdává do Uher za velmože Štefána Zápolského. V Cieszynie Kazimír Hedviku vyplácí značnou sumou peněz, aby se ona i její manžel vzdali jakýchkoliv dědičných nároků na Slezsko. Tím Kazimír o Cieszynský úděl sjednocuje svou zem, kterou rozdrobili jeho strýcové, a stává se svrchovaným Hornoslezským vévodou. Podmínkou však je, aby Kazimír přesídlil do Cieszyna. Kazimír tak činí a Cieszyn se od roku 1477 stává jeho formálním hlavním sídlem. V Uherském Trenčíně, kde hraběnka Hedvika sídlí, svému choti dává syna Jana, budoucího uherského krále a dceru Barbaru, budoucí polsko-litevskou královnu, která se také stane jednou z předků současné britské královské rodiny. Hedvika se v Uhrách od Trenčína po Spiš stává velmi oblíbenou a mocnou paní. Jejími památkami jsou v Uhrách hrad v Trenčíně a Spišský hrad. Hedvika celý život s Kazimírem spolupracuje. Budují silnici ze středního Slovenska do Cieszyna, známou jako Měděná stezka, která v Cieszynie navazuje na Kazimírem již vybudovanou silnici přes Fryštát do Slezska (Via Regia), a přes Hlučín a Opavu do Krnova. Roku 1518 Kazimír v Cieszynie velice okázale žení svého syna, prince Václava Piasta XI. s Annou Hohenzollern, dcerou markraběte Fridricha Hohenzollerna a vnučkou svého kmotra, polského krále Kazimíra IV. Jagellonského. Princ Václav tady však umírá ještě před narozením dědičného syna Václava Adama Piasta XII.

rok 1478 - PSZCZYNA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1478 - 1517

Charakter zámku: Rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Roku 1478, nebo také 15. února roku 1480, se na zámku koná velkolepá svatba slezského vévody Kazimíra Piasta X. s Johanou z Poděbrad, dcerou Viktorína z Poděbrad, vnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad. I zde Kazimír pořádá slavnostní rytířské turnaje a okázalé hostiny. Jedinou úlohou Johany v Kazimírově životě, je přivést na svět dědičného potomka. Po její předčasné smrti již Kazimír již nikdy znovu neožení, a roku 1517 Pszczynu prodává Janu Thurzovi, aby měl na zplacení velké okázalé svatby svého syna, prince Václava s Annou.

rok 1478 - KROSNO

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1291 - 1476

Charakter sídla: Obranný a rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Město Krosno Odrzańskie hrálo klíčovou úlohu v ochraně slezských západních hranic před vpádem vojsk z Německa. Odehrálo se zde mnoho bitev a zdejší hrad byl ve 13. století jedním z hlavních sídel slezských Piastovců z Glogówa. Glogówské území bylo rozdělené na dvě části a Krosno se nacházelo na té "druhé části". Některá města v této druhé části slezský vévoda Jindřich XI. Piast z Glogówa prodává braniborskému markraběti. V letech 1472 - 1476 se tento 43 letý vévoda žení s jeho 8 letou princeznou Barbarou Braniborskou, a v listině z 12. října 1472 jí slibuje, že v případě jeho smrti získá dědičný nárok na zbylá Glogówská města Krosno, Kożuchów, Zielona Góra a také část města Glogówa. Tato strategická část Slezska by tak připadla "cizincům" z Braniborska, proti kterým právě tato města měla Slezsko chránit, a to se nelíbí vévodovi Janu II. ze Žaganě, a také mladému slezskému vévodovi Kazimírovi, který od roku 1460 vlastní po svém strýci Vladislavovi zámek Glogów a jeho první polovinu území. Dne 22. února 1476 vévoda Jindřich XI. umírá a začíná diplomatické vyjednávání o dědičný nárok na Glogówské území, které však nedopadá dobře, a proto v listopadu a v prosinci roku 1476 se proti sobě staví Piastovská a Braniborská vojska, která už Krosno s druhou polovinou Glogówského území obsadila. Začíná skutečná válka o dědictví. Vévoda Jan II. ze Žaganě se svým vojskem mezi 11. a 13. prosincem roku 1476 úspěšně dobývá Glogówská města zpět. 14. až 16. prosince roku 1476 obléhá i město Krosno, leč neúspěšně, a 5. až 7.  října roku 1477 se jeho vojsko znovu pokouší město Krosno dobýt zpět. Také od července do září roku 1478 vévoda Jan II. opakovaně válčí o město Krosno, ale vždy neúspěšně, přitom ze vzteku napadá braniborská města, která podpaluje. Při jedné z těchto jeho vpádů do Braniborska málem sám uhořel, ale "jen" je zraněn popáleninami svého těla. Dne 9. října 1478 v obci Gustowiec u Krosna, se Jan II. ze Žaganě, podporovaný vojskem vévody Kazimíra Piasta X., schází v bitvě, která vešla do slezských dějin jako "Bitva u Krosna". Bitva u Krosna je velmi krvavá, braniborský markrabě má 2000 pěšáků, 1200 jezdců na koních a 200 válečných vozů, zatímco Piastovci dali dohromady 3000 pěšáků a 900 těžce ozbrojených jezdců na koních. Z Piastovského vojska v Bitvě u Krosna umírá nebo je zajato 2000 vojáků, takže se vévoda Kazimír domů vrací se ztrátou mnoha svých mužů. Mnoho rodin z Fryštátu, Těšína, Bielska a Frýdku přišlo o své otce, bratry a syny. Mladý vévoda Kazimír se tady poprvé projevuje i vojensky, aby zachoval celistvé Slezsko patřící jeho příbuzenské rodině Piastovců. Piastovci tady však definitivně válku o město Krosno s vojsky braniborského markraběte prohrávají. Město Krosno po této velké historické bitvě zůstává v majetku Braniborců až do roku 1945, kdy bylo začleněno do Polska. Boj o Glogówské území však Kazimír nevzdává a ještě se sem vrátí.

rok 1480 - GLOGÓW

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1251-1504

Charakter sídla: Obranný a rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Na tomto strategickém místě, rozděleném na dvě části, se konalo mnoho válek. 14. února roku 1460 zde po bitvě u Wroclawi umírá těžce raněný princ Vladislav Piast, Kazimírův strýc. Zanechává tady po sobě svou ženu Markétu, která dle Vladislavovi závěti má na zámku v Glogówě dožít, a Kazimír se stává dědicem této Vladislavovy poloviny území. Od září do října roku 1478 Kazimír pobývá na svém novém zámku v Glogówě, a přebírá tady péči o svou zestárlou tetu Markétu. Na Glogów si však také činí nárok český král Vladislav II. Jagellonský, stejně jako i uherský král Matyáš Korvín, který Glogów o rok později ovládne. Této situace využívá i vévoda Jan II. ze Žaganě, před 2 léty Kazimírův spojenec, ale také bratrovrah Kazimírova švagra Balthazara, a podporovatel krále Matyáše Korvína. Od roku 1478 ovládá polovinu Glogówského území a touží i po Kazimírové polovině. Z dřívějšího Kazimírova spojence se Jan II. nyní stává jeho nepřítel. V dubnu roku 1480 Jan II. se svým vojskem přichází ke Kazimírovu zámku v Glogówě a nařizuje ostřelovat zámek kulkami z vrhacího stroje speciálně sem přivezeného z Kożuchowa. Podle Glogówských kronik bylo z tohoto zařízení na zámek vystřeleno 219 kulek. S těmito kulkami Jan II. střílí do opevněného zámku také rozsekané a hnijící koně, psy, kočky a výkaly. Všechny tyto nečistoty rychle oslabují bojového ducha Kazimírova zámeckého vojska, které se Janovi II. vzdává a ten zámek obsazuje a vyhnání z něho vévodkyni Markétu, která o dva měsíce později umírá. Vévoda Kazimír tak v květnu roku 1480 opět přichází ke Glogówu do bitvy. Vévoda Jan II. ze Žaganě však nad Kazimírem vítězí a Kazimír je přinucen vzdát se svého nároku na Glogówské území. Prozatím. Glogów získá zpět později a již ne vojenskou silou, ale politickou mocí. Roku 1490 jako slezský Vicekrál opět nad Glogówem získává kontrolu, a roku 1506 toto slezské území získává do svého doživotního vlastnictví.

rok 1490 - JAWOR

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1274-1392

Charakter sídla: Obranný a rezidenční zámek

Historická událost z doby vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Slezský vévodský Jawor si ze všech vévodství nejdéle udržel svou nezávislost. Roku 1368 zemřel jeho poslední vévoda, Boleslav II. Piast, o kterém kronikář Jan Dluhoš napsal, že: "Stál pevně a neochvějně věrný Polsku, protože když se všichni ostatní slezští vévodové odtrhli od Polského království a přijali české jho, on sám zůstal věrný pouze polskému králi a království. Považoval za pošetilé a šílené opustit své vlastní, a místo toho se raději předkládat českému králi." Kromě slezských panství však vlastnil i panství Dvůr Králové a Trutnov v Čechách. Bojoval proti císaři Janu Lucemburskému, který se cítil být osobně uražen za to, že vévoda Boleslav mu jako jediný slezský vévoda stále vzdoruje. 27. května roku 1353 dal Boleslav svou neteř Annu za ženu císaři Karlu IV. Lucemburském a uzavřel s ním i dohodu o převzetí dědictví po jeho smrti. Na zámku Jawor však až do roku 1392 sídlila vdova po něm, vévodkyně Anežka Habsburská. Po její smrti roku 1392 tak Jawor přešel pod správu českých králů a stal se sídlem jejich starostů. Hned příštího roku se tady na zámku Jawor konal slezský sejm a zemský soud. Když je 26. dubna roku 1490 Hornoslezský vévoda Kazimír Piast X. jmenován nejvyšším slezským guvernérem, v listopadu toho roku na zámku Jawor nocuje český král Vladislav II. Jagellonský se svou početnou družinou, když cestuje do Wroclawi na kongres slezských vévodů, kde je Kazimírovo jmenování slezským sejmem schváleno. Za doby Kazimírova panování zámek Jawor vzkvétá, je rozšířen a posíleny jsou i jeho obranné prvky v podobě bastionu a druhé řady obranných hradeb. Roku 1527 zámek Jawor přepadají rolníci z vesnice Petrovice, kteří požadují propuštění svého faráře z Jaworského vězení.

rok 1490 - WROCLAW

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1177-1335

Charakter sídla: Hlavní město Slezska a sídlo slezského tribunálu a slezského biskupství

Historická událost z doby vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Wroclaw je v roce 1459 napadena českým králem Jiřím z Poděbrad, po jehož boku v této bitvě stojí i Kazimírův strýc Vladislav Piast. Ten je však v této vojenské bitvě zraněn a na náslledky tohoto zranění příští rok umírá. 11. listopadu roku 1490 je zde slezským tribunálem schválená Kazimírova nominace na post slezského guvernéra, nebo-li Vicekrále a Kazimírovým novým posláním je zastupovat zájmy českého krále Vladislava Jagellonského v celém Slezsku. Slezský Vicekrál Kazimír se ve Wroclawi zavazuje chránit město samotné, poskytovat mu podporu pro jeho ekonomický rozvoj a to i před ostatními městy ve Slezsku. Kazimírova vláda nad Slezskem, po předešlých zkušenostech se slezskými vévody, je však tvrdá, a také pro slezskou katolickou církev, které se Kazimír snaží omezit svou moc, proto také ve Wroclawi roste vůči Kazimírovi nelibost slezského duchovenstva. Roku 1501 se ve Wroclawi Vicekrál Kazimír pokouší k boku slezskému biskupovi Janovi Rothovi dosadit jako pomocného biskupa svého staršího syna Fridricha, ale Slezská kapitula tuto nominaci odmítá, protože se vůči Kazimírovi a jeho politice staví nepřátelsky. V roce 1504 proto Kazimír ve Wroclawi podepisuje tzv Kolovratskou listinu, ve které Vicekrál Kazimír omezuje moc katolické církve ve Slezsku. Svému slibu ochraňovat Wroclaw Kazimír dostává v roce 1509, když na město se svými vojsky míří dolnoslezský vévoda Fridrich II. Lehnický. Vicekrál Kazimír svou obratnou politikou mezi vévodou a městem vyjednává smíření a uzavírá mezi nimi dohodu. Město Wroclaw je tak Kazimírem ochráněno před válkou.

Slezské vévodství v Kazimírské době, rok 1490 - 1528: Sjednocené Slezsko se stabilizuje

Stárnoucí, 41-79 letý Kazimír Piast X., místo aby pomýšlel na odpočinek, ocitá se na vrcholu svých sil a moci. Jako slezský Vicekrál Slezsko stabilizuje, ale nadále nad ním vede tvrdou, ale potřebnou politickou i vojenskou moc. Roku 1493 Kazimír kupuje slezská vévodství Oleśnica a Wolów a začleňuje je do svého majetku. Sen o sjednoceném Slezsku s centralizovanou vládou se Kazimírovi plní. Slezsko se za jeho vlády sjednocuje, stabilizuje a rozvíjí. Kazimír v zemi podporuje soukromé podnikání, a to i před svým vlastním, takže Slezsko také velmi dobře prosperuje a on sám se stává jedním z nejmajetnějších panovníků střední Evropy. Do svého majetku získává i Opavu s vévodstvím, pokouší se získat kontrolu nad katolickou církví, a také podporuje rozvoj evangelické církve. Slezsko také kolonizuje moravany z Valašska. Kazimír konečně získává čas i na svůj soukromý život. Úzce se přátelí se svým krstným bratrem, polským králem Zikmundem Jagellonským, se kterým se často navštěvují buďto v Krakowě, nebo ve Fryštátě. Ve Fryštátě spolu loví zvěř, chytají ryby a pořádají bujaré večírky. Při jednom z nich král Zikmund v opilosti zcela zničí hodovní sál Fryštátského zámku a jindy zase v opilosti celý zámek podpálí. Kazimír však požárem poničený Fryštát ihned opravuje v krásnou renesanční rezidenci. V roce 1496 umírá Kazimírova žena, Johana z Poděbrad, a Kazimír se už nehodlá znovu oženit, ale nemá ani pověst záletníka. Má dva syny, kterým se věnuje jako otec i jako panovník. Staršího Fridricha se snaží dosadit k boku slezského biskupa ve Wroclawi a mladšího Václava učí vládnout. Bude to Václav, kdo se stane pokračovatelem slezské panovnické dynastie. Princ Fridrich však v roce 1507 předčasně umírá a v roce 1524 umírá také mladší syn Václav Piast XI.. Ten však po sobě zanechává těhotnou ženu Annu Hehenzollern. Stále častěji se Kazimír uchyluje do svého soukromí a vyhledává klid u svých fryštátských rybníků, kde ale také přemýšlí o tom, že pokračování panovnické dynastie je v ohrožení. Proto ještě před svou smrtí Kazimír roku 1525 ve Fryštátě zajišťuje život svému sotva narozenému vnukovi, princi Václavu Adamovi Piastu XII. Ve Fryštátě Kazimír koná jeho velkolepé zásnuby se stejně mladou, jednoletou Marií, dcerou moravského velmože Jana IV. Pernštejnského z Pardubic, kterého také ve své závěti Kazimír pověřuje poručnickou vládou nad Cieszynsko-Fryštátským vévodstvím do doby vnukovy plnoletosti. Roku 1526 Jagellonci ztrácejí moc na českém trůně a jsou nahrazeni mocí Habsburskou z Vídně, jejichž politika však není slezským Piastovcům zcela nakloněna. Mají pověst panovníků, kteří slibují, ale nekonají. Ve svém stáří si Kazimír také ještě troufá na vojenskou bitvu za nastolení pořádku ve slezské Świdnici a roku 1527 Kazimír odjíždí do Uher najít dohodu mezi uherským králem Janem Zápolským, který je jeho vzdáleným příbuzným, a rakouským arcivévodou Ferdinandem I. Habsburským, který zpochybňuje Zápolského kralování, a nárokuje si titul Uherského krále.

V době své vlády v letech 1490 - 1528 slezský Vicekrál Kazimír Piast X. vlastní zámky ve Fryštátě, v Glogówě, v Bielsku, ve Slezské Ostravě, ve Frýdku, v Cieszynie, v Pszczyně, ve Ścinawě, ve Veveří na Moravě, v Oleśnici, ve Wolówě a v Opavě.

rok 1493 - BOLKÓW

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1277-1463

Charakter zámku: Obranný hrad

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Jako jeden z velmi mála vévodských sídel, byl hrad Bolków postaven nikoliv na okraji města, ale na vrcholu kopce, který se vypíná do výše jen kousek za městem. Proto také hrad osiřel, zchátral a dnes je z něj turisty oblíbená zřícenina. V roce 1493, tři roky po dosazení do úřadu slezského guvernéra, se Kazimír prosazuje jako skutečný vládce Slezska. Stojí v čele velkého vojska a jako jeho velitel s ním vyjíždí proti slezskému městu Bolków, který je od roku 1491 v majetku českého krále Vladislava II. Jagellonského, ale který je nyní obsazen stoupenci již zesnulého uherského krále Matyáše Korvína. Ti jsou tady podporovaní i samotnými měšťany. Kazimír přichází město dobýt a vymanit z maďarského područí. Po těžkých bojích ve městě se Kazimírovo vojsko vydává vstříc dobýt i jeho pevnost, hrad ve kterém mají Maďaři své zázemí. Vicekrál Kazimír se v Bolkówě jako vojevůdce osvědčuje. Po šesti týdenním obléhání hradu Maďary poráží, město s hradem osvobozuje a s velkou pompou město Bolków vrací českému králi Vladislavovi II. Jagellonskému. Kazimírovi tato bitva o Bolków přináší velké uznání.

rok 1493 - OLEŚNICA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1292-1528

Charakter sídla: Rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: 7. března roku 1450 je na zámku Oleśnica uvězněn vévoda Konrád VII. se svou ženou. Vězní je tady jejich synovci, vévodové Konrád IX. a Konrád X., kteří jim také zabavují veškerý majetek. O rok později jsou opět na svobodě, ale jejich synovci jim odmítají vrátit zabavený majetek, ikdyž to dostávají nařízeno císařem i slezským soudním rozsudkem. Vévoda Konrád VII. tak Oleśnici převádí na římského císaře Fridricha III. Habsburského a ten obratem doživotně uděluje veškerá práva na Oleśnici své sestře Markétě Saské, ale po smrti vévody Konráda VII. opět přebírá veškerou moc nad Oleśnicí jeho synovec Konrád IX. Za svou podporu českému králi Jiřímu z Poděbrad je Konrád IX. exkomunikován a 14. srpna roku 1471 v Oleśnici umírá. Oleśnici tak jeho dědičný bratr Konrád X. předává vévodkyni Markétě Piastovně, vdově po Konrádovi IX. 22. února roku 1475 však vévoda Konrád X. slíbuje dědičná práva na Oleśnici Saským vévodům, ale uherský král Matyáš Korvín s tím nesouhlasí, a proto se svým vojskem vstupuje do Oleśnice, kde Konráda X. nutí složit mu přísahu věrnosti a tím ruší dohodu se Saskými vévody. Mezi léty 1483-1486 vévodkyně Markéta Piastovna umírá a Oleśnica opět připadá vévodovi Konrádovi X. V květnu roku 1489 však maďarské vojenské jednotky Oleśnici znovu obsazují a po smrti uherského krále Matyáše Korvína roku 1490, vévoda Konrád X. Oleśnici opět vojensky dobývá zpět. 21. září roku 1492 však vévoda Konrád X. Piast umírá bezdětný a bez manželky, a proto je Olešnica začleněna do České koruny. Slezský Vicekrál Kazimír Piast X. ji však v roce 1493 kupuje do svého vlastnictví a Oleśnici tak opět získává pro Slezsko, a začleňuje ji pod svou sjednocenou slezskou vládu.

rok 1497 - NYSA

Sídlo slezských biskupů v době: 1199-1918

Charakter sídla: Světské sídlo slezských biskupů z Wroclawi titulovaných jako "Knížata Nyská"

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Dne 26. června 1497 na Nyské radnici probíhá kongres slezských vévodů se slezským biskupem Janem Rothem, který svolal a vede slezský Vicekrál Kazimír. Během jednání vévoda Mikuláš II. z Opole v záchvatu vzteku útočí a pokouší se Vicekrále Kazimíra a slezského biskupa Jana Rotha bodnout dýkou, protože oba podezříval, že se ho snaží uvěznit. Naštěstí je atentát neúspěšný. Opolský vévoda Mikuláš proto prchá z radnice a ukrývá se v nedalekém chrámu sv. Jakuba. Právě tam je chycen a na osobní příkaz biskupa Jana Rotha, vojáci odvádějí vévodu od oltáře, a zavírají ho do žaláře. Slezský Vicekrál Kazimír nařizuje předání vévody Mikuláše porotnímu soudu v Nyse. Vévoda se snaží Vicekrále uplatit vysokou částkou, ale neobměkčuje ho. Ve vězení smí pouze sepsat svou závěť a určit v ní svého dědice, protože Slezský soud vynáší proti vévodovi trest smrti, který je na Nyském náměstí vykonán hned následující den. Dne 27. června 1497 je tak vévoda Mikuláš II. z Opole tady sťat mečem.

rok 1497 - OPOLE

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1211-1532

Charakter sídla: Hlavní město Horního Slezska

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Na přelomu června a července roku 1497 se v Opole mobilizuje velké vojsko s cílem vojensky napadnout slezského Vicekrále Kazimíra. Vojsko mobilizuje vévoda Jan II. Opolský, bratr popraveného Mikuláše II. a jen okamžitý zásah českého krále Vladislava II. Jagellonského zabraňuje vyhlášení velké slezské občanské války. Ke vzniku občanské války vedla dřívější zapřísáhlá podpora Jana II. i jeho bratra Mikuláše II., uherskému králi Matyáši Korvínovi, který se stal protikrálem českým a okupoval Slezsko. Oba vévodští bratři roku 1478 a 1486 vedli s Kazimírem politická jednání, ale vše vygradovalo kongresem v Nyse, který 26. června roku 1497 svolal slezský Vicekrál Kazimír. Mikuláš II. z obavy, že ho chce Kazimír uvěznit, pokusil se Kazimíra zabít. Atentát naštěstí nevyšel a Mikuláš II. byl druhého dne na Kazimírův příkaz v Nyse popraven. Rozzuřený vévoda Jan II. tak v Opole proti Kazimírovi mobilizoval vojsko k vyhlášení války. Následky této války by byly fatální. Na podporu slezského Vicekrále Kazimíra by se jistě přidalo několik slezských vévodů, ale totéž, a možná i větší počet vévodů, by vojensky přišlo podpořit i Jana II. Krvavou řež by snad ukončilo až vojsko českého krále Vladislava, a kdo ví jak by to vše dopadlo. Naštěstí vypuknutí občanské války je zastaveno, a vévoda Jan II. své zmobilizované vojsko v Opole rozpouští. Napětí mezi Janem II. a Kazimírem však přetrvává až do Janovi smrti roku 1532. Jan je bezdětný, proto v roce 1512 Vicekrál Kazimír s vévodou Fridrichem II. Legnickým uzavírají mezi sebou celkem logickou dohodu o rozdělení Opolského území po Janově smrti. Tuto dohodu schvaluje i císař Maxmilián I. Habsburský, ale Jan II. ji zruší tím, že za svého dědice určuje svého švagra (?) Jiřího Hohenzollern, a Kazimír s Fridrichem II. se musejí vzdát svých nároků na tuto část Slezska.

rok 1504 - WOLÓW

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1157-1675

Charakter sídla: Rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Slezský rezidenční zámek je dalším krásným vévodským sídlem. Postaven byl jako dřevěná stavba v druhé polovině 12. století z nařízení prvního slezského vévody Vladislava Piasta I. a v polovině 15. století byl vyzděn. Zámek sloužil i jako vdovské sídlo slezským vévodkyním. Roku 1493 Wolów kupuje slezský Vicekrál Kazimír Piast X. a zahrnuje ho do svého panství. S Kazimírovým svolením se na Wolówském zámku usídluje vévoda Jan II. ze Žaganě, zvaný Šílený. S Kazimírem dříve bojoval proti Braniborcům u Krosna, ale také bojovali proti sobě, když Jan II. obsadil Kazimírův zámek v Glogówě a vyhnal z něho Kazimírovu tetu Markétu Cilskou. Teď vévoda Jan II. žije ve Wolówě a pobývá zde až do své smrti v roce 1504. Tento ctižádostivý a krutý vévoda, a také ambiciózní a lstivý vojevůdce, ve Wolówě umírá chudý a bez jakéhokoliv majetku jako bezzemek.

rok 1506 - OPAVA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1506-1528

Charakter sídla: Neutrální (neslezské) město mezi Slezskem a Českým královstvím

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Opava ve své historii několikrát sehrála roli neutrální půdy mezi Slezskem a Českým královstvím. Například 18. února roku 1327 právě v Opavě byla sepsána Lenní listina s císařem Janem Lucemburským, a Slezsko se stalo součástí Českého království. Opava však nebyla slezským městem, ale tvořila mezi oběma zeměmi jakýsi spojovací most. Roku 1506 slezský Vicekrál Kazimír získává Opavu do svého doživotního vlastnictví, 6. ledna roku 1515 tato práva Kazimírovi potvrzuje i český král Vladislav II. Jagellonský, a také 8. prosince roku 1523 tato práva Kazimírovi potvrzuje i český král Ludvík II. Jagellonský. Podmínkou ale je přesídlení slezského Vicekrále Kazimíra do Opavy a učinit z Opavy jeho hlavní vévodské sídlo. K přesídlení Kazimíra do Opavy ale není naplněno a Kazimír nadále sídlí v Cieszynie a ve Fryštátě. Po Kazimírově smrti roku 1528 tak jeho následníci ztrácí na Opavu Kazimírova vlastnická práva. Součástí Slezska se Opava stane až po vymření Piastovců v 17. století. O sto let později, od roku 1742 do roku 1920 pak bude Opava plnit roli administrativního hlavního města rakouské části již rozděleného Slezska.

rok 1508 - SLEZSKÁ OSTRAVA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1282-1508

Charakter zámku: Obranný a rytířský hrad

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: V roce 1508 slezský Vicekrál Kazimír, tento Piastovský hraniční hrad prodává Janu Sedlnickému z Choltic. Potomci tohoto rodu zde 30. července 1590, z pověření slezského vévody Adama Václava Piasta XIV., budou hostit Slezský zemský sněm pánů a rytířů, na kterém společně přijmou deklaraci mimo jiné i o tom, že čeština bude jediným úředním jazykem ve Slezsku. Stane se tak po 263 letech, kdy bylo Slezsko začleněno do Českého království. Slezskoostravský hrad postavil slezský vévoda Mečislav Piast V. a ještě v novotou vonícím hradě se 2. srpna 1297 zde sešli slezští vévodové Boleslav I. Piast a Mečislav Piast V. s olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, aby podél řeky Ostravice vytyčili a hraničníky označili státní hranice mezi Moravou a Slezskem. Tehdy vytyčená zemská hranice je platná dodnes.

rok 1509 - LEGNICA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1190-1675

Charakter zámku: Obranný a rezidenční zámek, nejvýznamnější dochovaný Dolnoslezský vévodský zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: V květnu roku 1509 dolnoslezský vévoda Fridrich II. Legnický vyhlašuje válku proti městu Wroclawi. V Legnici mobilizuje vojsko, které má na město Wroclaw zaútočit. Zdrojem rozporu je předešlé Fridrichovo neúspěšné diplomatické jednání s klariskami a františkány, které se táhlo mezi léty 1508 - 1515. V červenci roku 1509 však do tohoto sporu zasahuje slezský Vicekrál Kazimír a vyjednává mezi všemi stranami dohodu, která spory urovnává. Svou politickou mocí tak Kazimír zabraňuje zbytečnému krveprolití. Po smrti Vicekrále Kazimíra roku 1528 se Legnica stane dominantním sídlem celého Slezska a vévoda Fridrich II. Lehnický se stal nejvýznamnějším panovníkem ve Slezsku. V Legnici však odmítne převzít Kazimírovo postavení Vicekrále.

O několik desetiletí později, v prosinci roku 1563 se na Legnickém zámku koná velkolepá svatba potomků vévody Fridricha II. a Vicekrále Kazimíra. Krásná Dolnoslezská princezna Kateřina Piastovna Legnická a ambiciozní Hornoslezský vévoda Fridrich Kazimír Piast XIII., tady uzavírají svatební smlouvu a svým sňatkem příbuzensky spojují Piastovské dynastie Dolního a Horního Slezska se sídlem ve Fryštátě. Svatební oslavy jsou v Legnici velkolepé, a jsou doprovázené mnohými rytířskými turnaji. Hostů je přes 2000 a to včetně císaře Maxmiliána II. Habsburského s jeho doprovodem. Je to největší svatební oslava v historii Slezska, ale protože otec nevěsty, Legnický vévoda Fridrich III., ani jeho syn Jindřich XI. nemají dostatek pážat k obsluhování tolika hostů, nařizují svým dvořanům, aby se převlékli za pážata a pomáhali nosit na stoly jídlo a pití. Dle slezských tradic je od stolu svými příbuznými unesena nevěsta, princezna Kateřina, a když to zpozoruje jedna z dvorních dam, která však slezské obyčeje nezná, vykřikne že Její Milost vévodkyně byla unesena, volá o pomoc a poté omdlévá. Když ji dvořané vzkřísili, vysvětlují ji, že jde o slezský obyčej, a že jestli se ve Slezsku vdá, potká ji stejný úděl, načež dvorní dáma hrůzou z té představy omdlévá podruhé.

rok 1521 - RACIBÓRZ

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1172-1336

Charakter zámku: Rezidenční zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Piastovský zámek v Racibórzi postavil v pořadí druhý slezský Piastovec, vévoda Mečislav Piast II., když v roce 1172 se svým mladším bratrem Boleslavem Piastem rozdělili Slezsko na Horní a Dolní vévodství. Zámek byl prvním hornoslezským panovnickým sídlem hlavní rodové linie Slezských Piastovců. V druhé polovině 13. století byl několikrát vojensky obléhán, ale slezskými Piastovci byl obýván jen do roku 1336. Ikdyž Racibórz spadal do správy vévodů z Opole, po roce 1336 zde sídlili Opavští Přemyslovci, kteří se příbuzensky pojili s vévody z Racibórze. Během vlády slezského Vicekrále Kazimíra probíhá jednání o dědičném nároku na Racibórzskou část Slezska a 9. července roku 1521 je jediným dědicem Racibórze určen vévoda Jan II. z Opole. Dohoda nabývá platnosti 13. listopadu téhož roku, kdy tady umírá Valentýn Hrbatý, poslední zástupce Opavských Přemyslovců.

rok 1522 - ŚWIDNICA

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1278-1392

Charakter sídla: Rezidenční město

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Město Świdnica je bohaté, má vlastní mincovnu a pivo ze zdejšího pivovaru se dodává do celé střední Evropy. Obchodníci v evropských městech speciálně zřizují tzv "Świdnické sklepy", kde se výborné Świdnické pivo podává. Ve sklepeních Świdnické městské radnice však dochází také k nečistým praktikám. Tajně jsou tady raženy půlgroše s nižší hodnotou, což vyústilo ve skandál, který vyvolává měnovou reformu. Odhaduje se, že se tady takto vyrazilo na 77 milionů těchto půlgrošů. Zbohatlí Świdničtí obchodníci se však proti odhalení bouří a tak se v létě roku 1522 slezský Vicekrál Kazimír vydává vojensky proti vzpurným šlechticům města Świdnice zasáhnout. Měl už takřka 73 let, ale na tuto vojenskou akci si ještě troufá a osobně se jí účastní. Vévodskému vojsku však velí o 30 let mladší dolnoslezský vévoda Fridrich II. Legnický. Vojenská výprava do Świdnice má za cíl nečekaně se vmísit do dění ve městě, ovládnout situaci a znovu zde nastolit řád.

rok 1524 - BRZEG

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1250-1675

Charakter zámku: Lovecký a rezidenční zámek, nejvýznamnější vévodský zámek mezi Legnicí a Fryštátem

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Slezský Vicekrál Kazimír během své vlády ve Slezsku omezuje moc katolické církve a podporuje rozvoj církve evangelické. Luteránská kázání se později ve Slezsku stanou módní, slezská města je podporují a katolické kostely se mění na luteránské. Tak se první luteránské kázání uskutečňuje v roce 1524 v Brzegském kostele svatého Mikuláše. V padesátých letech 16. století bude v Brzegu na studiích Kazimírův potomek, princ Fridrich Kazimír, který bude pobývat na Brzegském dvoře strýce své budoucí nevěsty, vévody Jiřího II. Později se tady princ Fridrich Kazimír seznámí i s luteránským pastorem Jakubem Preissem, kterého si během své hornoslezské vlády povolá na své sídlo do Fryštátu, kde se pastor Jakub stane hlavním duchovním pastýřem a z Fryštátu učiní hlavní slezské centrum evangelické víry.

rok 1527 - FRÝDEK-MÍSTEK

Vévodské sídlo Piastovců v době: 1282-1571

Charakter zámku: Obranný zámek

Historická událost z vlády Slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X.: Roku 1527 dochází ke sjednocení moravského Místku se slezským Frýdkem, vykoupením těchto měst Vicekrálem Kazimírem od olomouckého biskupa Stanislava I. Thurza. Od svého založení v druhé polovině 13. století slezským vévodou Mečislavem Piastem V., do roku 1327 sloužil hrad jako obranná pevnost střežící slezsko-moravské hranice. V tomto roce se Slezsko stalo součástí Českého království, státní hranice se tak přesunula až k městu Bielsku na novou, slezsko-polskou hranici. Frýdek tak ztratil svůj význam, byl připojen k fryštátskému sídlu, a protože nebyl využíván ani jako rezidence, byl dáván do zástavy pokaždé, když byli slezští Piastovci zadlužení. Vyplacen zpět byl v 15. a 16. století za vlády slezského vévody Boleslava Piasta IX. a slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X. Slezský vévoda Fridrich Kazimír Piast XIII., dá zámek opět do zástavy a po jeho smrti v roce 1571 bude Frýdecký zámek definitivně dán do dražby.

Slezské vévodství v Kazimírské době po roce 1528: Opět špatná vláda vévodů

Kazimír vládne Slezsku až do poslední chvíle svého života. Umírá ve své soukromé komnatě na zámku v Cieszynie 13. prosince roku 1528 ve věku 79 let. Poslední slezští vévodové, jak hornoslezští, tak i dolnoslezští, však jako by uvolnění z okovů, po Kazimírově smrti opět začínají mezi sebou soupeřit a Kazímírem sjednocené Slezsko tak dostává trhliny. Kde je Kazimír pochován ale není známo. Pravděpodobně si přál být uložen k věčnému spánku na svém rodišti ve Fryštátě, to znamená, že by se jeho hrob mohl nacházet pod podlahou hlavní lodi zámeckého kostela, nebo někde v oblasti jeho Jižní kaple. Zůstala však po něm dochována celá jeho Fryštátská rezidence. Po Kazimírově smrti je dolnoslezskému vévodovi Fridrichu II. z Legnice nabídnut post slezského guvernéra, ale tento vévoda rezignuje, a místo toho přijímá jmenování velitelem slezské obrany. Hornoslezskému Cieszynsko-Fryštátskému vévodství v letech 1528-1539 vládne Kazimírova snacha, vévodkyně Anna Hohenzollern a do Vídně na císařský dvůr posílá k výchově svého syna a Kazimírova následníka, prince Václava Adama Piasta XII. Roku 1540 se princ žení se svou snoubenkou Marií Pernštejnskou z Pardubic a roku 1541 se jim rodí následnický princ Fridrich Kazimír Piast XIII. Vévoda Václav Adam však vede prostopášný život, týrá svou ženu i syna a špatně vladaří. Jeho syn Fridrich Kazimír se tak ještě za Václavova života ujímá vlády a přesouvá hornoslezské sídlo do Fryštátu. Fridrich Kazimír je nadějí zachování slezské panovnické dynastie a zachování celistvosti Slezských vévodství, proto se také roku 1564 žení s krásnou dolnoslezskou princeznou Kateřinou z Legnice. Poslední dvě slezské vévodské rodiny, Legnicko-Brzegská v Dolním Slezsku a Cieszynsko-Fryštátská v Horním Slezsku, se tak pokrevně i politicky spojují. Mnohé z vévodů však ovládá alkoholismus, prostopášný život, nebo touha po okázalosti, bohatství a moci. Na posledních slezských sídlech v Cieszyně, Fryštátě, Brzegu a v Legnici, vedou velmi okázalé a finančně velmi drahé dvory, které vévodství značně zadlužují a tak se stávají předmětem nelibosti a trnem v oku Habsburků ve Vídni. Tyto negativní faktory během následujících 100 let po Kazimírové smrti způsobují rychlý konec slezské panovnické dynastie Piastovců nejprve v Opole, později ve Fryštátě, a následně v Cieszyně, v Legnici a nakonec i v Brzegu. Zůstaly po nich jen vévodské zámky jako připomínka jejich někdejší slávy. Všichni poslední slezští vévodové byli extrémně zadlužení, ale taková byla doba renesance a tyto vlivy se nevyhýbaly ani Habsburskému císařskému dvoru ve Vídni.

Z výše uvedených historických událostí je patrné, že slezští vévodové nedělali stejnou politiku a často proti sobě i vojensky útočili. Slezsko tím velmi trpělo na svém rozvoji. Protože slezští vévodové netvořili něco jako "Slezskou unii", tvrdá politická, duchovní, ale i vojenská Kazimírova moc Slezsku jen prospívala. Stálo ho to velké úsilí, ale Slezská vévodství nakonec sjednotil. V každé jeho části rozvíjel podnikání a udržoval mír, aby se všem ve Slezsku žilo dobře. Jeho dlouhá vláda - nad celým Slezskem vládl téměř 40 let, vedla ke slezské stabilitě a rozvoji. Slezsku vládl jako skutečný "Král slezský". Nikdy se již nikdo takový neobjevil.

Slezskou cestou VIA REGIA se dají vévodské hrady, zámky a města od Cieszyna po Glogów a dál, navštívit v rámci krásných poznávacích výletů s celou rodinou. Nejvíce památek na slezského Vicekrále Kazimíra Piasta X. lze dodnes najít v jeho rodišti Fryštátě v Karviné, který by jste neměli vynechat a měli by jste ho navštívit snad i z povinnosti. Sám Kazimír toto své sídlo miloval, hostil zde královské průvody, na jeho nádvoří pořádal rytířské turnaje, v jeho lovištích lovil zvěř, a na březích okolních rybníků, které také od konce 15. století zakládal, lovil ryby užívajíc si zdejšího uklidňujícího ticha. Nad průčelím fryštátské Radnice, kterou na přelomu let 1504/1505 Kazimír zřídil, byla roku 1605, k příležitosti prvního stoletého výročí od založení Radnice, odhalena Kazimírova podoba s královskou korunou a erbem jeho fryštátské rezidence (obrázek vlevo nahoře). Se svou vládou 63-68 let se slezský Vicekrál Kazimír Piast X. řadí mezi nejdéle vládnoucí panovníky na světě. Stal se "věčným slezským vévodou" a největším rodákem Karviné - Fryštátu a celého Slezska.

V I A   R E G I A - K R Á L O V S K Á   J Í Z D A   S L E Z S K É H O   V I C E K R Á L E   K A Z I M Í R A   P I A S T A   X.