Mečislav III.

Sídlo a doba vlády: Opole, Ratiboř a Těšín 1282-1316

Prvním slezským knížetem z panovnického rodu Piastovců pobývajícím i ve Fryštátě, je zakladatel loveckého a strážního Fryštátského zámku, a zakladatel Těšínsko-Fryštátské linie Slezských Piastovců, kníže Mečislav III. Piast (1251 - 1316). Ten založil nebo obnovil i hrady v Ratiboři, Frýdku-Místku, Bílsko-Bílé, Slezské Ostravě a v Těšíně, který se po roce 1290 stal jeho hlavním sídlem. Nejprve vládl z Opole, ale za své sídlo si vybral již opuštěný rezidenční zámek v Ratiboři, který byl historicky první hornoslezskou rezidencí. Během rekonstrukce Ratibořského zámku kníže Mečislav III. staví i lovecký zámek Fryštát jehož kaple nese podobné rysy jako zámekcká kaple v Ratiboři. Ale rozestavěný zámek v Ratiboři kníže přenechává svému bratrovi Přemyslovi a rozhoduje se pro starší hradiště v Těšíně, kde roku 1290, jako kníže Mečislav I. založil Těšínsko-Fryštátskou rodovou větev slezských Piastovců, která až do roku 1528 dominovala vládě nad Slezskem. Historické události nasvědčují tomu, že se kníže kolem roku 1290 na svém Fryštátském loveckém zámku dočasně usídlil, aby sledoval velkou přestavbu svého nového sídla v Těšíně. Mečislav byl synem knížete Vladislava I. a jeho ženy, kněžny Eufemie. Před rokem 1275 se oženil s kněžnou neznámého jména (Gřimyslava? 1255?-po 1290?), se kterou měl syny Vladislava, Kazimíra a dceru Violu, která se roku 1305 stala českou královnou a je možná narozená na Fryštátském zámku (1290). Z jeho staveb se ve Fryštátě dochovala část zámku, která byla původní obytnou věží Donjon s hodovním sálem a středovýchodní obytná budova. Dochovala se také hlavní loď Zámeckého kostela, která byla počáteční zámeckou kaplí. Kníže Mečislav vládl 34 let.

Kazimír I.

Sídlo a doba vlády: Těšín 1316-1358

Mečislavův syn Kazimír I. Piast (1280 - 1358), obehnal hradbami centrální Fryštát a založil ve Fryštátě Předzámčí s velkolepou kaplí sv. Mikuláše, která byla zbořena kolem roku 1642. Předzámčí bylo známé jako Horní Předměstí což je dnešní Fryštátská ulice. Roku 1327 převedl Slezské knížectví z polské koruny pod korunu českou. Tímto se on i jeho potomci stali nejvyššími aristokraty a zástupci císařů a králů v Českém království. Lenní smlouva podepsaná knížetem Kazimírem I. a českým králem Janem Lucemburským, byla notářsky stvrzena ve Fryštátě roku 1386. Kníže Kazimír I. se v roce 1321 oženil s kněžnou Eufemií I. Piastovnou z Mazovské dynastie, zvanou Ofka (1310 - 1374), která se stala nejvýše postavenou aristokratkou v Českém království a rodem byla příbuznou císařovně Elišce Pomořanské, čtvrté ženě císaře Karla IV. Pravděpodobně si ji císařovna vybrala jako Hofmistryni svého fraucimoru na Pražském hradě. S kněžnou Eufemií měl kníže Kazimír I. syny Vladislava, Přemyslava, Boleslava, Jana, Semovíta a dcery Annu, Jolantu, Anežku a Alžbětu. Kníže Kazimír využíval Fryštátský lovecký zámek při svých honech na zvěř, ale sídlil na hradě v Těšíně odkud vládl 42 let.

Přemysl I.

Sídlo a doba vlády: Těšín a Fryštát 1358-1410

Na pražském dvoře císaře Karla IV. Lucemburského působil i slezský kníže Přemysl I. Piast zvaný Nošák (1332 - 1410), syn Kazimíra I. a Eufemie. Přemysl I. zastupoval Karla IV. jako vicekrál pro České království a byl také vikářem svaté říše římské, což z něho udělalo jednoho z nejpřednějších evropských politiků své doby. Kníže Přemysl I. před rokem 1376 přestavěl lovecký a strážní zámek Fryštát v rezidenci schopnou ubytovat jeho knížecí dvůr i dlouhodobě (písemně jsou doloženy pobyty ve Fryštátě v letech 1376-1386), protože si Fryštát vybral za svou druhou rezidenci, ikdyž trvale sídlil v Těšíně. Jako vikář Svaté říše Řimské měl své sídlo ve Frankfurtu. Za vlády knížete Přemysla I. se Fryštát velmi rozrostl a bohatl. V roce 1360 se oženil s kněžnou Alžbětou Piastovnou z Bytomské dynastie (1347-1374), se kterou měl syny Přemyslava, Boleslava a dcery Annu a Markétu, kterou Přemysl I. roku 1381 provdal do Anglie na dvůr anglického krále. Z jeho staveb se ve Fryštátě dochoval Lottyhaus, kde bylo Purkrabství a konírny, dále východní rezidenční zámecké křídlo se schodištěm, kde byly jeho komnaty, strážní věž u bývalé hlavní zámecké brány a kuchyně. Všechny budovy zámku kníže spojil zděným koridorem s klenbami. Dochována je také jihozápadní obranná věž zámku, kde byla v přízemí zbrojnice, v suterénu vězeňská cela a v patře Malý sál. V nejvyšším patře věže byla střílna, ale ta byla zrušena na přelomu 18. a 19. století, čímž věž jako dominanta středověkého zámku zanikla. V Zámeckém kostele se dochovala Jižní kaple k pohřbívání knížat a duchovních. Kolem roku 1360 kníže vybudoval kolem severní strany Fryštátu snad nejstarší nám známý městský obchvat, aby zamezil průjezdy kupeckých povozů přes centrální Fryštát. Tímto obchvatem je dnešní ulice Karola Sliwky. Kníže Přemysl I. byl evropsky nejvýznamnějším slezským Piastovcem a vládl 52 let.

Boleslav I. a Eufemie II.

Sídlo a doba vlády: Těšín 1410-1431 a Fryštát 1431-1447

Přemyslův syn Boleslav I. Piast (1363-1431), věnoval fryštátský lovecký zámek své druhé ženě, kněžně Eufemii II. Piastovně z Mazovské dynastie (1395 - 1447), která zde kolem roku 1420 prováděla okázalou pozdněgoticko-ranněrenesanční přestavbu. Kníže Boleslav I. s ní zplodil syny Václava, Vladislava, Přemyslava, Boleslava a dceru Alexandru. Synové měli založit vlastní rodinné linie, ale dědičného potomka zplodil jen nejmladší Boleslav II. se sídlem ve Fryštátě. O osudu princezny Alexandry moc nevíme, pravděpodobně zemřela roku 1460. Fryštátská rodová linie se tedy stala pokračovatelem panovnické dynastie. Kníže Boleslav I. úspěšně čelil husitským nájezdům v roce 1427 a vládl z Těšína 25 let. Po svém ovdovění v roce 1431, začala kněžna Eufemie II. vládnout jako kněžna-vdova a na Fryštátský lovecký zámek přestěhovala slezský knížecí dvůr, kde ihned zavedla přísnou, vysoce vedenou královskou dvorskou etiketu podle vzoru Jagellonského královského dvora. Pravděpodobně nebyla příliš nakloněna způsobu vlády svého zesnulého chotě, proto jako kněžna-vdova zavedla způsob vlády dle svých představ a velmi brzy si získala respekt. Do její doby nebylo zvyklé, aby žena vládla, kněžna Eufemie II. tak všem jasně dala najevo, že i ženy jako panovnice dokážou vládnout obratně, efektivně a být skvělými političkami. Zvyklá na velmi honosné poměry, zavedla zde dvorskou etiketu podle vzoru Jagellonské královské rezidence, neboť sama byla příslušnicí této královské rodiny. Z Fryštátského zámku učinila nejhonosněji vedené slezské sídlo. Tehdy začala éra zlatého věku Fryštátu coby slezské panovnické rezidence, a po Pražském hradu byl Fryštát nejvýznamnějším panovnickým sídlem v Českém království. Ze staveb kněžny se ve Fryštátě dochovalo západní zámecké křídlo, kde byla nová zámecká kuchyň a Severní kaple v Zámeckém kostele. Přes svou vnučku Hedviku se Eufemie II. stala prapra...babičkou současné britské královské rodiny a také prapředkem německého císaře Viléma II. a bulharského cara Ferdinanda I., kteří Fryštát na přelomu 19. a 20. století navštívili při svých loveckých výpravách. Kněžna Eufemie II. byla první slezskou kněžnou panovnicí a v roce 1447 byla pravděpodobně pochována ve Fryštátě, odkud vládla 16 let.

Boleslav II. a Anna

Sídlo a doba vlády: Fryštát 1447-1490

Eufemiin nejmladší syn, slezský kníže Boleslav II. Piast (1422 - 1452), ve Fryštátě vyrůstal už v opravdu velmi honosných poměrech. Roku 1447 zde založil knížecí pivovar a Fryštátu poskytl vysoká privilegia, které z něj učinily prvořadé slezské rezidenční město. Kníže Boleslav II. byl velmi úzce spřízněn s polským králem Kazimírem IV. Jagellonským, na jehož doporučení se také v roce 1448 oženil s vysoce urozenou kněžnou Annou Bielskou (1430 - 1490), dcerou Kyjevského knížete, se kterou měl syna Kazimíra II. a dcery Žofii a Barbaru. Když si král Kazimír IV. nárokoval českou korunu, česká šlechta se proti němu postavila a kníže Boleslav II. byl pověřen tento spor rozsoudit. Českou korunu tak získal až králův syn, Vladislav IV. Jagellonský. Boleslavovým panovnickým cílem bylo převést Slezsko pod polskou korunu a vyčlenit samostatné Fryštátské knížectví, ke kterému připojil i knížectví Bytomské, ale než začal oficiálně používat titul Vévody Fryštátského, tak roku 1452 náhle zemřel. Jeho syn Kazimír II. se s tímto titulem už narodil. Kníže Boleslav II. sídlil ve Fryštátě odkud vládl 5 let. Z jeho staveb se ve Fryštátě dochovala prodloužená část Radnice, kde bylo sídlo knížecího Zámeckého pivovaru. Kněžně Anně jsou připisovány gotické fresky v Severní kapli Zámeckého kostela a založení Podzámčí, čili Dolního Předměstí což je dnešní ulice Na Bělidle. Kněžna také ve Fryštátě postavila městské lázně a špitální chudobinec s kostelem sv. Bartoloměje. Za své ušlechtilé skutky v péči o chudé obyvatele se kněžna Anna stala patronkou Fryštátu. Městské lázně byly zbořeny v 17. století během 30ti leté války a špitál s kostelem byl zbořen roku 1683. Náhradou za zbořený špitál byl u Zámeckého kostela postaven nový špitál, ve kterém je dnes sídlo České pošty. Kněžna Anna vládla z Fryštátu 14 let jako kněžna-vdova a dalších 24 let jako kněžna-matka. Kníže Boleslav II. a kněžna Anna byli pravděpodobně ve Fryštátě také pochováni.

Kazimír II.

Sídlo a doba vlády: Fryštát a Těšín 1466-1528

Boleslavův a Annin syn Kazimír II. Piast (1449 - 1528), byl od roku 1490 nejvýše postavený slezský kníže, který je i považovaný za slezského krále. Ve skutečnosti zastával post českého místokrále ve Slezsku. Narodil se jako princ Fryštátský, následník vyčleněného Fryštátského knížectví, ale roku 1477 sjednotil rozdrobené Horní Slezsko svých strýců a začal užívat oficiální titul vévody Těšínského. Roku 1478 se oženil s Johanou z Poděbrad (1460 - 1496), vnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad, se kterou měl dva syny, Fridricha Piasta (1480-1507), kterému určil duchovní kariéru po boku slezského biskupa ve Wroclawi, a Václava II., který se měl stát dědicem a následníkem. Kníže Kazimír II. byl v rámci Slezského knížectví nejvýznamnějším panovníkem, ale byl i velkým stavitelem. Fryštát jako svou sídelní rezidenci převedl z gotického středověku do moderní doby krásné renesance, jehož z daleka nejviditelnější dominantou se stala Kazimírova goticko-renesanční Bílá věž. Tato věž se také stala hlavní ozdobou Kazimírova nového zámeckého sídla a jeho nového velkého Zámeckého nádvoří. Na zámku postavil Mázhaus s novým velkým sálem v patře, který však byl roku 1792 částečně zbourán a přestavěn na hlavní vchod do zámku s reprezentativním schodištěm. V okolí Fryštátu Kazimír II. také založil velkou rybniční soustavu Darkov-Stonava-Louky nad Olší, z níž se dochoval jen Velký Mlýnský rybník v Karviné-Loukách. Zasloužil se i o zřízení fryštátské Radnice a přesunul knížecí Zámecký pivovar do Pivovarské uličky, kde postavil jeho sladovnu, dnešní středověký výčep "Na Bečkách". Kníže Kazimír II. musel čelit krátkodobé nadvládě Uher nad Slezskem, ale politicky byl spřízněn s českým králem Vladislavem II. Jagellonským a s polským králem Zikmundem I. Jagellonským, kterým byl také starším krstným bratrem. I díky tomu byl Fryštát za doby jeho vlády dominantní sídelní rezidencí ve Slezsku. Kníže zemřel v úctyhodném věku 78 let a s dobou vlády 63 - 68 let se stal nejdéle vládnoucím slezským panovníkem a jedním z 10ti nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Vládl střídavě z Fryštátu a Těšína, ale pravděpodobně byl pochován ve svém rodném a oblíbeném sídle ve Fryštátě. Kazimír II. svou sestřenici Hedviku Piastovnu (1469-1521) roku 1486 provdal do Uher, kde se stala matkou uherského krále Jana Zápolského a polské královny Barbory Jagellonské, jejíž potomky jsou členové současné britské královské rodiny. Kněžna Hedvika měla nesmířně velký politický vliv v Uhrách od Košic po Trenčín, kde měla své sídlo. Tamní hrad si dodnes uchoval podobu po renesanční přestavbě provedené kněžnou Hedvikou. Památkou na ni je i Spišský hrad, kde je také ztvárněna její podoba. Celý tamní život byla v úzkém kontaktu s knížetem Kazimírem II. a společně kolem roku 1497 vybudovali silnici z Bánské Bystrice přes Jablunkovský průsmyk do Těšína a dále přes Fryštát, Hlučín a Opavu do Krnova. Silnice byla známá jako Měděná stezka.

Kníže Kazimír II. je neoficiálním, ale skutečným největším rodákem dnešní Karviné všech dob. Její historické centrum - rezidenční sídlo Fryštát, je dodnes uceleným souborem Kazimírových staveb. Slezský zemský archiv v Karviné také uchovává ve svých sbírkách Kazimírovy knížecí listiny a jeho panovnické pečetě.

Václav II. a Anna

Sídlo a doba vlády: Těšín 1528-1539

Pro svého syna Václava II. Piast (1488-1524), vybral Kazimír II. vysoce urozenou princeznu Annu Hohenzollern (1487-1539), se kterou měl syna neznámého jména a syna Václava III. Adama, a také dcery Žofii a Ludmilu. Ikdyž byl princ Václav II. svým otcem Kazimírem II. v roce 1517 přizván ke spoluvládě, aby se naučil vladařit, nikdy se nestal vládnoucím knížetem, protože zemřel v roce 1524, tedy 4 roky před svým otcem. Václav II. tak celý svůj život byl princem čekatelem. Kněžna Anna vládla jako regentka v letech 1528-1539, ale faktickou vládu v letech 1528-1545 vykonával k tomu pověřený moravský hejtman Jan IV. Pernštejnský z Pardubic.

Václav III. Adam

Sídlo a doba vlády: Těšín a Fryštát 1545-1560 a 1571-1579

Kazimírovým nástupcem se stal až jeho vnuk, slezský kníže Václav III. Adam Piast (1524 - 1579), který na Fryštátském zámku sídlil pouze v letech 1552-1556 v době oprav vyhořelého Těšínského zámku. Roku 1543 kníže založil v karvinském Louckém lese velkou Zámeckou oboru, ale nechvalně známý je však především tím, že na svém sídle v Těšíně (Cieszyn) týral svou ženu, kněžnu Marii Pernštejnskou z Pardubic (1524 - 1566), se kterou ho Kazimír II. ve Fryštátě zasnoubil v jeho prvním roce života. Kněžna Marie se v roce 1556 do Těšína už nevrátila, za své slezské sídlo vybrala zámek Fryštát, aby unikla ponižování ze strany knížete Václava III. Ve Fryštátě měl své slezské sídlo i její otec Jan IV. z Pernštejna, během své zdejší regentské vlády v letech 1528-1545. Vlivem špatného chování knížete Václava III. byla kněžna Marie stále nemocná a nakonec v roce 1566 zemřela. Kníže Václav III. s kněžnou Marií měli syna Fridricha Kazimíra a dcery Annu a Žofii. Velkolepé portréty knížecího páru jsou k vidění v Lobkowiczkém paláci Pražského hradu. Kníže Václav III. Adam vládl 15 let do roku 1560, kdy předal vládu svému synu Fridrichu Kazimírovi, který opět vyčlenil Fryštátské knížectví. V roce 1573 se pokusil, leč neúspěšně, kandidovat na polský trůn. Zůstaly mu pouze majetky na Těšínsku, které zůstali ve vlastnictví i jeho potomkům z druhého manželství s kněžnou Sidonií Sasko-Lauenburskou (1550-1594), kde roku 1625 vymřeli. Kněžna Sidonie byla známá jako Černá kněžna, protože od smrti knížete Václava III. v roce 1579, chodila jen v černém oblečení a měla také černé vlasy a oči. Vládla nad Těšínskem v letech 1579-1597 jako první kněžna panovnice z Těšína. Po druhé se vdala roku 1586 a až do své smrti v roce 1594 žila v Trenčíně. Ve Fryštátě se po kněžně Sidonii dochoval goticko-renesanční dům se stájemi, tedy dnešní Knihovna, který kněžna Sidonie využívala jako svůj soukromý palác. Po její smrti byl tento palác prodán a stal se opět součástí Fryštátského zámku. Zámecká dančí obora pod Fryštátským zámkem navazuje na tradici zámecké obory, kterou kníže Václav III. Adam založil v roce 1543 v Louckém lese.

Fridrich Kazimír

Sídlo a doba vlády: Fryštát 1560-1571

Slezský kníže Fridrich Kazimír Piast (1541 - 1571), měl tendenci stát se po vzoru svého praděda, slezského místokrále Kazimíra II., nejvyšším panovníkem ve Slezsku. Za tím účelem se v roce 1563 oženil s dolnoslezskou kněžnou Kateřinou Piastovnou z Lehnické dynastie (1542 - 1569), ale byl to i sňatek z velké lásky. Zplodili spolu dceru Kateřinu (1565-1571). Kníže roku 1560 opět vyčlenil Fryštátské knížectví, které zahrnovalo území od Frýdku-Místku přes Slezskou Ostravu, Strumieň, Skočov až po město Bielsko-Biala a také území Hlohova na Dolním Slezsku. Za své sídlo si zvolil Fryštát, ze kterého chtěl kníže opět učinit hlavní slezské sídlo, ale roku 1560 také na okraji Fryštátu zahajuje výstavbu zámku Ráj jako jeho nové slezské sídlo, kam ale nikdy nepřesídlil. Kníže Fridrich ve Fryštátě postavil Piastovskou věž (radniční věž) a kostel sv. Marka. Na Fryštátském loveckém zámku vedl velmi honosné poměry, které ho jako slezského panovníka dobře reprezentovaly a shromažďoval zde cenné umělecké sbírky, které po jeho smrti v roce 1571 skončily na císařském dvoře Maxmiliána II. ve Vídni a na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze. Celá Fridrichova knížecí rodina v letech 1569-1571 vymřela na Bílý mor a vymřelé slezské léno připadlo císaři Maxmiliánovi II. Kněžna Kateřina spolu s princeznou Kateřinkou byly pochovány ve Fryštátě, zatímco kníže Fridrich Kazimír byl pohřben po boku své matky kněžny Marie, v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích. Vládl z Fryštátu 11 let.