Mečislav III.

Siedziynie i panowanie: Opole, Raciboŕ i Cieśyn 1282-1316

Prvním slezským vévodou z panovnického rodu Piastovců pobývajícím i ve Fryštátě, je zakladatel loveckého a strážního Fryštátského zámku, vévoda Mečislav III. Piast (1251 - 1316). Ten založil nebo obnovil i hrady v Ratiboři, Frýdku-Místku, Bílsko-Bílé, Slezské Ostravě a v Těšíně, který se po roce 1290 stal jeho hlavním sídlem. Nejprve vládl z Opole, ale poté si za své sídlo si vybral již opuštěný rezidenční zámek v Ratiboři, který byl historicky první hornoslezskou rezidencí. Během rekonstrukce Ratibořského zámku vévoda Mečislav III. stavěl i lovecký zámek Fryštát jehož kaple nese podobné rysy jako zámecká kaple v Ratiboři. Ale rozestavěný zámek v Ratiboři vévoda přenechává svému bratrovi Přemyslovi a rozhoduje se pro starší hradiště v Těšíně, kde roku 1290, jako vévoda Mečislav I. založil Těšínsko-Fryštátskou rodovou větev slezských Piastovců, která až do roku 1528 dominovala vládě nad Slezskem. Historické události nasvědčují tomu, že se vévoda kolem roku 1290 na svém Fryštátském loveckém zámku dočasně usídlil, aby sledoval velkou přestavbu svého nového sídla v Těšíně. Mečislav byl synem vévody Vladislava I. a jeho ženy, vévodkyně Eufemie. Před rokem 1275 se oženil s vévodkyní neznámého jména (Gřimyslava? 1255?-po 1290?), se kterou měl syny Vladislava, Kazimíra a dceru Violu, která se roku 1305 stala českou královnou a je možná narozená na Fryštátském zámku (1290). Z jeho staveb se ve Fryštátě dochovala část zámku, která byla původní obytnou věží Donjon s hodovním sálem a středovýchodní obytná budova. Dochovala se také hlavní loď Zámeckého kostela, která byla počáteční zámeckou kaplí. Vévoda Mečislav vládl 34 let.

Kazimír I.

Siedziynie i panowanie: Cieśyn 1316-1358

Mečislavův syn Kazimír I. Piast (1280 - 1358), obehnal hradbami centrální Fryštát a založil ve Fryštátě Předzámčí s velkolepou kaplí sv. Mikuláše, která byla zbořena kolem roku 1642. Předzámčí bylo známé jako Horní Předměstí což je dnešní Fryštátská ulice. Roku 1327 převedl Hornoslezské vévodství z polské koruny pod korunu českou. Tímto se on i jeho potomci stali nejvyššími aristokraty a zástupci císařů a králů v Českém království. Lenní smlouva podepsaná vévodou Kazimírem I. a českým králem Janem Lucemburským, byla notářsky stvrzena ve Fryštátě roku 1386. Vévoda Kazimír I. se v roce 1321 oženil s vévodkyní Eufemií I. Piastovnou z Mazovské dynastie, zvanou Ofka (1310 - 1374), která se stala nejvýše postavenou aristokratkou v Českém království a rodem byla příbuznou císařovně Elišce Pomořanské, čtvrté ženě císaře Karla IV. Pravděpodobně si ji císařovna vybrala jako Hofmistryni svého fraucimoru na Pražském hradě. S vévodkyní Eufemií měl vévoda Kazimír I. syny Vladislava, Přemyslava, Boleslava, Jana, Semovíta a dcery Annu, Jolantu, Anežku a Alžbětu. Vévoda Kazimír I. využíval Fryštátský lovecký zámek při svých honech na zvěř, ale sídlil na hradě v Těšíně odkud vládl 42 let.

Přemysl I.

Siedziynie i panowanie: Cieśyn i Fryśtat 1358-1410

Na pražském dvoře císaře Karla IV. Lucemburského působil i slezský vévoda Přemysl I. Piast zvaný Nošák (1332 - 1410), syn Kazimíra I. a Eufemie. Přemysl I. zastupoval Karla IV. jako Vicekrál pro České království a byl také vikářem svaté říše římské, což z něho udělalo jednoho z nejpřednějších evropských politiků své doby. Vévoda Přemysl I. před rokem 1376 přestavěl lovecký a strážní zámek Fryštát v rezidenci schopnou ubytovat jeho vévodský dvůr i dlouhodobě (písemně jsou doloženy pobyty ve Fryštátě v letech 1376-1386), protože si Fryštát vybral za svou druhou rezidenci, ikdyž trvale sídlil v Těšíně. Jako vikář Svaté říše Římské měl své sídlo ve Frankfurtu. Za vlády vévody Přemysla I. se Fryštát velmi rozrostl a bohatl. V roce 1360 se oženil s vévodkyní Alžbětou Piastovnou z Bytomské dynastie (1347-1374), se kterou měl syny Přemyslava, Boleslava a dcery Annu a Markétu, kterou Přemysl I. roku 1381 provdal do Anglie na dvůr anglického krále. Z jeho staveb se ve Fryštátě dochoval Lottyhaus, kde bylo Purkrabství a konírny, dále východní rezidenční zámecké křídlo se schodištěm, kde byly jeho komnaty, strážní věž u bývalé hlavní zámecké brány a kuchyně. Všechny budovy zámku vévoda spojil zděným koridorem s klenbami. Dochována je také jihozápadní obranná věž zámku, kde byla v přízemí zbrojnice, v suterénu vězeňská cela a v patře Malý sál. V nejvyšším patře věže byla střílna, ale ta byla zrušena na přelomu 18. a 19. století, čímž věž jako dominanta středověkého gotického zámku zanikla. V Zámeckém kostele se dochovala Jižní kaple k pohřbívání vévodů a duchovních. Kolem roku 1360 vévoda vybudoval kolem severní strany Fryštátu snad nejstarší nám známý městský obchvat, aby zamezil průjezdy kupeckých povozů přes centrální Fryštát. Tímto obchvatem je dnešní ulice Karola Sliwky. Vévoda Přemysl I. byl evropsky nejvýznamnějším slezským Piastovcem a vládl 52 let.

Boleslav I. a Eufemie II.

Siedziynie i panowanie: Cieśyn 1410-1431 i Fryśtat 1431-1447

Přemyslův syn Boleslav I. Piast (1363-1431), věnoval fryštátský lovecký zámek své druhé ženě, vévodkyni Eufemii II. Piastovně z Mazovské dynastie (1395 - 1447), která zde kolem roku 1420 prováděla okázalou pozdněgoticko-ranněrenesanční přestavbu. Vévoda Boleslav I. s ní zplodil syny Václava, Vladislava, Přemyslava, Boleslava a dceru Alexandru. Synové měli založit vlastní rodinné linie, ale dědičného potomka zplodil jen nejmladší Boleslav II. se sídlem ve Fryštátě. Fryštátská rodová linie se tedy stala pokračovatelem panovnické dynastie. Vévoda Boleslav I. úspěšně čelil husitským nájezdům v roce 1427 a vládl z Těšína 25 let. Po svém ovdovění v roce 1431, začala vévodkyně Eufemie II. vládnout jako vévodkyně-vdova a na Fryštátský lovecký zámek přestěhovala slezský vévodský dvůr, kde ihned zavedla přísnou, vysoce vedenou královskou dvorskou etiketu podle vzoru Jagellonského královského dvora. Pravděpodobně nebyla příliš nakloněna způsobu vlády svého zesnulého chotě, proto jako vévodkyně-vdova zavedla způsob vlády dle svých představ a velmi brzy si získala respekt. Do její doby nebylo zvyklé, aby žena vládla, vévodkyně Eufemie II. tak všem jasně dala najevo, že i ženy jako panovnice dokážou vládnout obratně, efektivně a být skvělými političkami. Zvyklá na velmi honosné poměry, zavedla ve Fryštátě dvorskou etiketu podle vzoru Jagellonské královské rezidence, neboť sama byla příslušnicí této královské rodiny. Z Fryštátského zámku učinila nejhonosněji vedené slezské sídlo. Tehdy začala éra zlatého věku Fryštátu coby slezské panovnické rezidence, a po Pražském hradu byl Fryštát nejvýznamnějším panovnickým sídlem v Českém království. Ze staveb vévodkyně se ve Fryštátě dochovalo západní zámecké křídlo, kde byla nová zámecká kuchyň a Severní kaple v Zámeckém kostele. Přes svou vnučku Hedviku se Eufemie II. stala prapra...babičkou současné britské královské rodiny a také prapředkem německého císaře Viléma II. a bulharského cara Ferdinanda I., kteří Fryštát na přelomu 19. a 20. století navštívili při svých loveckých výpravách. Vévodkyně Eufemie II. byla první slezskou ženou panovnicí a v roce 1447 byla pravděpodobně pochována ve Fryštátě, odkud vládla 16 let.

Boleslav II. a Anna

Siedziynie i panowanie: Fryśtat 1447-1490

Eufemiin nejmladší syn, slezský vévoda Boleslav II. Piast (1422 - 1452), ve Fryštátě vyrůstal už v opravdu velmi honosných poměrech. Roku 1447 zde založil Zámecký pivovar a Fryštátu poskytl vysoká privilegia, které z něj učinily prvořadé slezské rezidenční město. Vévoda Boleslav II. byl velmi úzce spřízněn s polským králem Kazimírem IV. Jagellonským, na jehož doporučení se také v roce 1448 oženil s vysoce urozenou princeznou Annou Bielskou (1430 - 1490), dcerou Kyjevského knížete, se kterou měl syna Kazimíra II. a dcery Žofii a Barbaru. Boleslavovým panovnickým cílem bylo převést Slezsko pod polskou korunu a vyčlenit samostatné Fryštátské vévodství, ke kterému připojil i vévodství Bytomské, ale než začal oficiálně používat titul Vévody Fryštátského, tak roku 1452 náhle zemřel. Jeho syn Kazimír II. se s tímto titulem už narodil. Vévoda Boleslav II. sídlil ve Fryštátě odkud vládl 5 let. Z jeho staveb se ve Fryštátě dochovala prodloužená část Radnice, kde bylo sídlo vévodského Zámeckého pivovaru. Vévodkyni Anně jsou připisovány gotické fresky v Severní kapli Zámeckého kostela a založení Podzámčí, čili Dolního Předměstí což je dnešní ulice Na Bělidle. Vévodkyně také ve Fryštátě postavila městské lázně a špitální chudobinec s kostelem sv. Bartoloměje. Za své ušlechtilé skutky v péči o chudé obyvatele se vévodkyně Anna stala patronkou Fryštátu. Městské lázně byly zbořeny v 17. století během 30ti leté války a špitál s kostelem byl zbořen roku 1683. Náhradou za zbořený špitál byl u Zámeckého kostela postaven nový špitál, ve kterém je dnes sídlo České pošty. Vévodkyně Anna vládla z Fryštátu 14 let jako vévodkyně-vdova a dalších 24 let jako vévodkyně-matka. Vévoda Boleslav II. a vévodkyně Anna byli pravděpodobně ve Fryštátě také pochováni.

Kazimír II.

Siedziynie i panowanie: Fryśtat i Cieśyn 1466-1528

Boleslavův a Annin syn Kazimír II. Piast (1449 - 1528), byl od roku 1490 nejvýše postavený slezský vévoda, který je i považovaný za slezského krále. Ve skutečnosti zastával post českého Vicekrále ve Slezsku. Narodil se jako princ Fryštátský, následník vyčleněného Fryštátského vévodství, ale roku 1477 sjednotil rozdrobené Horní Slezsko svých strýců a začal užívat oficiální titul vévody Těšínského. Roku 1478 se oženil s Johanou z Poděbrad (1460 - 1496), vnučkou českého krále Jiřího z Poděbrad, se kterou měl dva syny, Fridricha Piasta (1480-1507), kterému určil duchovní kariéru, a Václava II., který se měl stát dědicem a následníkem. Vévoda Kazimír II. byl v rámci Slezského vévodství nejvýznamnějším panovníkem, ale byl i velkým stavitelem. Fryštát jako svou sídelní rezidenci převedl z gotického středověku do moderní doby krásné renesance, jehož z daleka nejviditelnější dominantou se stala Kazimírova goticko-renesanční Bílá věž. Tato věž se také stala hlavní ozdobou Kazimírova nového zámeckého sídla a jeho nového velkého Zámeckého nádvoří. Na zámku postavil Mázhaus s novým velkým sálem v patře, který však byl roku 1792 částečně zbourán a přestavěn na hlavní vchod do zámku s reprezentativním schodištěm. V okolí Fryštátu Kazimír II. také založil velkou rybniční soustavu Darkov-Stonava-Louky nad Olší, z níž se dochoval jen Velký Mlýnský rybník v Karviné-Loukách. Zasloužil se i o zřízení fryštátské Radnice a přesunul vévodský Zámecký pivovar do Pivovarské uličky, kde postavil jeho sladovnu, dnešní středověký výčep "Na Bečkách". Vévoda Kazimír II. musel čelit krátkodobé nadvládě Uher nad Slezskem, ale politicky byl spřízněn s českým králem Vladislavem II. Jagellonským a s polským králem Zikmundem I. Jagellonským, kterým byl také starším krstným bratrem. I díky tomu byl Fryštát za doby jeho vlády dominantní sídelní rezidencí ve Slezsku. Vévoda zemřel v úctyhodném věku 78 let a s dobou vlády 63 - 68 let se stal nejdéle vládnoucím slezským panovníkem a jedním z 10ti nejdéle vládnoucích panovníků na světě. Vládl střídavě z Fryštátu a Těšína, ale pravděpodobně byl pochován ve svém rodném a oblíbeném sídle ve Fryštátě. Kazimír II. svou sestřenici Hedviku Piastovnu (1469-1521) roku 1486 provdal do Uher, kde se stala matkou uherského krále Jana Zápolského a polské královny Barbory Jagellonské, jejíž potomky jsou členové současné britské královské rodiny. Kněžna Hedvika měla nesmírně velký politický vliv v Uhrách od Košic po Trenčín, kde měla své sídlo. Tamní hrad si dodnes uchoval podobu po renesanční přestavbě provedené kněžnou Hedvikou. Památkou na ni je i Spišský hrad, kde je také ztvárněna její podoba. Celý tamní život byla v úzkém kontaktu s vévodou Kazimírem II. a společně kolem roku 1497 vybudovali silnici z Bánské Bystrice přes Jablunkovský průsmyk do Těšína a dále přes Fryštát, Hlučín a Opavu do Krnova. Silnice byla známá jako Měděná stezka.

Vicekrál Kazimír II. je neoficiálním, ale skutečným největším rodákem dnešní Karviné všech dob. Její historické centrum - rezidenční sídlo Fryštát, je dodnes uceleným souborem Kazimírových staveb. Slezský zemský archiv v Karviné také uchovává ve svých sbírkách Kazimírovy vévodské listiny a jeho panovnické pečetě.

Václav II. a Anna

Siedziynie i panowanie: Cieśyn 1528-1539

Pro svého syna Václava II. Piast (1488-1524), vybral Kazimír II. vysoce urozenou princeznu Annu Hohenzollern (1487-1539), se kterou měl syna neznámého jména a syna Václava III. Adama, a také dcery Žofii a Ludmilu. Ikdyž byl princ Václav II. svým otcem Kazimírem II. v roce 1517 přizván ke spoluvládě, aby se naučil vladařit, nikdy se nestal vládnoucím vévodou, protože zemřel v roce 1524, tedy 4 roky před svým otcem. Václav II. tak celý svůj život byl princem čekatelem. Vévodkyně Anna vládla jako regentka v letech 1528-1539, ale faktickou regentskou vládu v letech 1528-1545 vykonával k tomu pověřený moravský hejtman Jan IV. Pernštejnský z Pardubic. Vévodkyně Anna Piastovna Hohenzoller je známá jako kněžna z pověsti O Fryštátském zvonu.

Václav III. Adam

Siedziynie i panowanie: Cieśyn i Fryśtat 1545-1560 a 1571-1579

Kazimírovým nástupcem se stal až jeho vnuk, slezský vévoda Václav III. Adam Piast (1524 - 1579), který na Fryštátském zámku sídlil pouze v letech 1552-1556 v době oprav vyhořelého Těšínského zámku. Roku 1543 vévoda založil v karvinském Louckém lese velkou Zámeckou oboru, ale nechvalně známý je však především tím, že na svém sídle v Těšíně (Cieszyn) týral svou ženu, vévodkyni Marii Pernštejnskou z Pardubic (1524 - 1566), se kterou ho Kazimír II. ve Fryštátě zasnoubil v jeho prvním roce života, a finančně vydíral svého syna Fridricha Kazimíra. Vévodkyně Marie se v roce 1556 do Těšína už nevrátila, za své slezské sídlo vybrala zámek Fryštát, aby unikla ponižování ze strany vévody Václava III. Ve Fryštátě měl své slezské sídlo i její otec Jan IV. z Pernštejna, během své zdejší regentské vlády v letech 1528-1545. Vlivem špatného chování vévody Václava III. byla vévodkyně Marie stále nemocná a nakonec v roce 1566 zemřela. Vévoda Václav III. s vévodkyní Marií měli syna Fridricha Kazimíra a dcery Annu a Žofii. Velkolepé portréty vévodského páru jsou k vidění v Lobkowiczkém paláci Pražského hradu. Vévoda Václav III. Adam vládl celkem 34 let, ale roku 1560, předal vládu svému synu Fridrichu Kazimírovi, který opět vyčlenil Fryštátské vévodství. V roce 1573 se vévoda Václav III. pokusil, leč neúspěšně, kandidovat na polský trůn. Zůstaly mu pouze majetky na Těšínsku, které zůstali ve vlastnictví i jeho potomkům z druhého manželství s vévodkyní Sidonií Sasko-Lauenburskou (1550-1594), kde roku 1625 vymřeli. Vévodkyně Sidonie byla známá jako Černá kněžna, protože od smrti vévody Václava III. v roce 1579, chodila jen v černém oblečení a měla také černé vlasy a oči. Vládla nad Těšínskem v letech 1579-1597 jako první vévodkyně panovnice z Těšína. Po druhé se vdala roku 1586 a až do své smrti v roce 1594 žila v Trenčíně. Ve Fryštátě se po vévodkyni Sidonii dochoval goticko-renesanční dům se stájemi, tedy dnešní Knihovna, který vévodkyně Sidonie využívala jako svůj soukromý palác. Po její smrti byl tento palác prodán a stal se opět součástí Fryštátského zámku. Zámecká dančí obora pod Fryštátským zámkem navazuje na tradici zámecké obory, kterou vévoda Václav III. Adam založil v roce 1543 v Louckém lese.

Fridrich Kazimír

Siedziynie i panowanie: Fryśtat 1560-1571

Slezský vévoda Fridrich Kazimír Piast (1541 - 1571), měl tendenci stát se po vzoru svého praděda, slezského Vicekrále Kazimíra II., nejvyšším panovníkem ve Slezsku. Za tím účelem se v roce 1563 oženil s dolnoslezskou princeznou Kateřinou Piastovnou z Lehnické dynastie (1542 - 1569), ale byl to i sňatek z velké lásky. Zplodili spolu dceru Kateřinu (1565-1571). Žil však v době, kdy císařství vládli Habsburkové, kteří slezskou monarchii nepodporovali. Vévoda roku 1560 opět vyčlenil Fryštátské vévodství, které zahrnovalo území od Frýdku-Místku přes Slezskou Ostravu, Strumieň, Skočov až po město Bielsko-Biala a také území Hlohova na Dolním Slezsku. Za své sídlo si zvolil Fryštát, ze kterého chtěl vévoda opět učinit hlavní slezské sídlo, ale roku 1560 také na okraji Fryštátu zahajuje výstavbu zámku Ráj jako jeho nové slezské sídlo, kam ale nikdy nepřesídlil. Vévoda Fridrich Kazimír ve Fryštátě postavil Piastovskou věž (radniční věž) a kostel sv. Marka. Na Fryštátském loveckém zámku vedl velmi honosné poměry, které ho jako slezského panovníka dobře reprezentovaly a shromažďoval zde cenné umělecké sbírky, které po jeho smrti v roce 1571 skončily na císařském dvoře Maxmiliána II. ve Vídni a na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze. Celá Fridrichova vévodská rodina v letech 1569-1571 vymřela na Bílý mor a vymřelé slezské léno připadlo císaři Maxmiliánovi II. Vévodkyně Kateřina spolu s princeznou Kateřinkou byly pochovány ve Fryštátě, zatímco vévoda Fridrich Kazimír byl "dočasně uložen" do hrobky Pernštejnů, v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích, vedle své matky, vévodkyně Marie . Vládl z Fryštátu 11 let. Stále čeká na převezení do Fryštátu, kde by byl s náležitými poctami slezského panovníka pohřben.