Zámecký park a krajina

- Z Fryštátského sídla slezské aristokracie až k českému knížeti sv. Václavovi v Petrovicích -

V okolí Fryštátského hradu bývaly lovecké honitby nejen slezských Piastovců, ale po nich i jiných šlechtických rodů, které zde sídlili. Knížecí honitby jsou zde doloženy až v 16. století, ale bezpochyby se ve zdejších lesích a loukách pod hradem lovila zvěř již od pradávna. Piastovci, kteří zde sídlili od roku 1282, byli totiž vášnivými lovci. Roku 1543 slezský kníže Václav III. Adam Piastovec vybudoval v Louckém lese oboru s dančí, jelení a losí zvěří, kterou obdivoval i olomoucký arcibiskup, když zakládal svou oboru na Hukvaldech. Divočina z obory pak byla dodávána na knížecí stůl ve Fryštátě. Také v roce 1767 hrabě Mikuláš Taafe vybudoval v Olšinách jezdecký dvůr a v jeho okolí rozsáhlé honitby, které se k lovu využívaly až do II. světové války. A hrabě Jan Josef Larisch - Mönnich roku 1804 vybudoval přímo pod Fryštátem dnešní přírodně krajinářský Zámecký park v anglickém stylu, kde se dalších více jak 100 let konaly slavné parfórsní hony, kterých se zúčastňovali evropští aristokraté včetně Habsburků. Roku 1850 Zámeckou oboru přesunul přímo sem a roku 1862 postavil v centrální části parku i hospodářský dvůr zvaný Konírny. U vedlejšího zámku Ráj (zbořen 1980) byla od roku 1565 Piastovská Zámecká ovocná zahrada založená slezským knížetem Fridrichem Kazimírem Piastovcem, na jejímž pozemku baron Bees v roce 1867 vybudoval dnešní Lázně Darkov.

Loveckou sezónu v okolí Fryštátu dodnes připomíná jeho Zámecký park s dančí oborou založenou roku 1543 v Louckém lese a obnovenou již zde v parku roku 1862 a a poté znovu v roce 1960. Vedle obory jsou dvě návrší, pod kterými jsou pochováni Larisch - Mönnichovy zámečtí jezdečtí koně a lovečtí psi. Na konci druhé světové války, když Larisch - Mönnichové opouštěli Fryštát před přicházející Rudou armádou, odešli do svého rakouského podalpského střediska Palfau, kam s sebou nemohli vzít své milované psi a koně. A tak se stalo, že je dali postřílet a pohřbít, aby nepadly do rukou vojáků. Zdánlivě krutý počin hraběte byl ve skutečnosti projev jeho velkého milosrdenství...

V nedalekých Olšinách je dodnes v provozu Taafeův Jezdecký dvůr Olšiny a ještě kousek dál od něj stále stojí Larisch-Mönnichův Lovecký zámeček Petrovice. Dřívější Fryštátský lovecký revír je dnes rájem cykloturistů, ale v minulosti se revír nesoustředil jen na lov zvěře. Už od 15. století zde byl oblíbený i rybolov v Zámeckých rybnících.

Krajina v okolí Fryštátu byla od konce 15. století do poloviny 16. století dotvořena mnoha méně či více velkými rybníky, které tady dal vybudovat slezský místokrál Kazimír II. Piastovec. Jeho soustava rybníků, kde sám také rád trávil volný čas rybařením, se nacházela podél toků řek Stonávky a Olše v Darkově, Stonavě, v Loukách a v Olšinách. Stavitelem Kazimírových rybníků, zmiňovaných již v roce 1498, pravděpodobně byl stavitel královských rybníků rytíř Kunát mladší z Dobřenic (1465 - 1539). Po smrti místokrále Kazimíra II., se regentem Slezského knížectví stal Kazimírův společník, hejtman Moravského markrabství, Jan IV. z Pernštejna, který trvale sídlil na svém přepychovém sídle v Pardubicích a přechodně ve Slezsku ve Fryštátě. Jan IV. z Pernštejna vybudoval rozsáhlou soustavu rybníků v okolí Pardubic a v letech 1528 - 1545 dokončil Kazimírovu rybniční soustavu v okolí Fryštátu. Lze se domnívat, že stavitelem posledních rybníků v Olšinách byla dílna Jakuba Krčína, který navázal na rybníkářskou dílnu Štěpánka Netolického, který byl učněm Kunáta mladšího z Dobřenic, protože Pernštejnové také tyto dílny využívali na stavbách rybníků na svém panství. Rybníky ve Stonavě, v Darkově a v Loukách nad Olší jsou dnes jen z malé části zachovalé. Do existence těchto rybníků totiž výrazně zasáhla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v polovině 19. století. Nejlépe dochovanou soustavou fryštátských knížecích rybníků tak zůstaly ty v Olšinách. Jedenáct zdejších rybníků koupil v roce 1566 slezský kníže Fridrich Kazimír Piastovec po měšťanovi Volfu Střítežském.

Fryštátská knížecí rybničná soustava je tedy cca o 100 let starší než Rožmberské rybníky u Třeboně. Investovat značné peníze do výstavby rybníků, hrází a stok, které rybníky napájely, se oplácelo. Již od počátku zakládání rybníků v českých zemích za doby krále Karla IV., se v nich choval převážně kapr. Jeho produkce na přelomu 15. a 16. století natolik stoupla, že se kapr vyvážel i do evropských zemí a knížatům přinášela ohromné zisky. Stavba fryštátských rybníků se prováděla bez složitější techniky. Dělníci si většinou musely vystačit jen s lopatami a kolečky na vyvážení zeminy. Rybníky se dělily na rybníky s násadou a rybníky k výlovu. Byly také domovem množství tažných ptáků a divoké zvěře, které se často stávaly terčem lovuchtivých fryštátských aristokratů. Rybí maso bylo nedílnou součástí jejich jídelníčku zejména v postních dnech.

Chovné rybníky v Olšinách jsou dnes vyhlášenou chráněnou krajinnou památkou a jsou pod ochranou Evropské unie v rámci projektu ochrany přírody Natura 2000.

Fryštátským loveckým revírem v Olšinách vede síť cyklostezek, které brázdí krajinu dřívějších knížecích lužních lesů a rybníků. Na cyklotrase z Fryštátu do Petrovic je k vidění Zámecký jezdecký dvůr Olšiny (18. století), Zámecké rybníky Olšiny (15. a 16. století) a Lovecký zámeček Petrovice (19. století). Odsud je to jen kousíček do Dolních Marklovic, kde se na Vaši návštěvu těší český kníže sv. Václav. Kníže byl 28. září 935 zvražděn svým mladším bratrem Boleslavem Přemyslovcem, řečeným Ukrutným, aby se mohl ujmout vlády (vládl 935-972). V roce 965 český Přemyslovský kníže Boleslav provdal svou dceru Doubravku za Piastovského knížete Měška a ta se tak stala předkem slezských knížat z Fryštátu.

Na kole také můžete dojet k bývalé knížecí Zámecké oboře v Louckém lese. Vydejte se z Fryštátu směr Louky nad Olší a Chotěbuz. Čeká tam na vás Rybí dům i Archeopark se Slovanským hradištěm.