LOVECKÝ ZÁMECKÝ REVÍR

- Na kole z Fryštátského loveckého zámku až k českému knížeti sv. Václavovi a Slovanskému hradišti

V okolí Fryštátského zámku bývaly vyhlášené lovecké honitby nejen slezských Piastovců, ale i jiných šlechtických rodů, které zde po Piastovcích také sídlili. Piastovci, kteří zde sídlili od roku 1282 do roku 1571, byli vášnivými lovci. O knížecí lesy, krajinu a zvěř v nich se staral dvorní Hajný a dvorní Lovčí. Přímo pod zámkem však ve středověku byla zelinářská zahrada a ovocný sad, které zásobovaly potravinami knížecí stůl. Roku 1543 slezský kníže Václav III. Adam Piastovec vybudoval v nedalekém Louckém lese oboru s dančí, jelení a losí zvěří, kterou obdivoval i olomoucký arcibiskup, když zakládal svou oboru na Hukvaldech. Divočina z obory pak byla také dodávána na knížecí stůl ve Fryštátě. Později, v roce 1767, hrabě Mikuláš Taafe vybudoval v nedalekých Olšinách jezdecký dvůr a v jeho okolí obnovil dřívější Piastovské rozsáhlé honitby, které se k lovu využívaly až do II. světové války. A hrabě Jan Josef Larisch - Mönnich roku 1804 vybudoval přímo pod Fryštátem dnešní přírodně krajinářský Zámecký park v anglickém stylu, kde se dalších více jak 100 let konaly slavné parfórsní hony, kterých se zúčastňovali evropští aristokraté včetně Habsburků. Roku 1850 pod zámkem obnovil Zámeckou dančí oboru a roku 1862 postavil v centrální části parku i hospodářský dvůr pro dobytek dnes zvaný Konírny.

Loveckou sezónu v okolí Fryštátu dodnes připomíná jeho Zámecko-lázeňský park s širší krajinou podél řeky Olše, kde v červnu roku 1471 byl na lovu i český král Vladislav II. Jagellonský a na přelomu 15. a 16. století i jeho bratr, polský král Zikmund Jagellonský. Oba králové zde byli hosty svého staršího krstného bratra, slezského místokrále Kazimíra II. Piastovce. Dančí obora v parku byla původně založená roku 1543 v Louckém lese a kolem roku 1850 byla rodem Larisch-Mönnichů obnovena právě zde. Roku 1877 zde lovil i Habsburský následník trůnu, princ Rudolf, a na přelomu 19. a 20. století i německý císař Vilém II. a bulharský car Ferdinand I. Všichni tři panovníci zde byli hosty hraběte Larische-Mönnicha. Vedle dančí obory jsou dvě návrší, pod kterými jsou pochováni Larisch-Mönnichovy zámečtí jezdečtí koně a lovečtí psi. Během druhé světové války, když Larisch-Mönnichové opouštěli Fryštát před přicházející německou a posléze i sovětskou armádou, nemohli vzít sebou své milované psi a koně. A tak se stalo, že je tady dali postřílet a pohřbít, aby nepadly do rukou vojáků. Zdánlivě krutý počin hraběte byl ve skutečnosti projev jeho velkého milosrdenství...

U vedlejšího zámku Ráj (zbořen 1980) byla někdy od roku 1565 Piastovská Zámecká ovocná zahrada založená slezským knížetem Fridrichem Kazimírem Piastovcem, na jejímž pozemku baron Bees v roce 1867 vybudoval jodobromové Lázně Darkov. Stalo se tak poté, co si baron objednal velice drahou vrtnou soupravu, aby na svých zámeckých pozemcích našel uhelné sloje. Pokaždé však místo uhlí vytryskl gejzír slané vody. Fryštátský lékař Alois Fiedler tuto vodu zkoumal a na Vídeňské universitě nechal potvrdit její léčebné účinky. Tak zde baron Bees založil lázně, ale brzy je prodal fryštátskému hraběti Larisch-Mönnichovi. Netrvalo dlouho, a sjížděla se sem aristokracie z celé Habsburské monarchie. Po druhé světové válce se tady léčili českoslovenští olympionici a umělci. Dnes jsou i ve světě vyhledávanými slezskými jodobromovými lázněmi. Dřívější rozlehlý Fryštátský lovecký revír je dnes rájem cykloturistů, ale v minulosti se revír nesoustředil jen na lov zvěře. Už od 15. století zde byl oblíbený i rybolov v Knížecích rybnících.

- Na kole z Fryštátu k loveckému zámeckému revíru v Loukách proti proudu řeky Olše

Krajina v okolí Fryštátu byla od konce 15. století do poloviny 16. století dotvořena mnoha rybníky, které tady začal budovat slezský místokrál Kazimír II. Piastovec. Jeho soustava rybníků, kde sám také rád trávil volný čas rybařením, se nacházela podél toků řek Stonávky a Olše v Darkově, Stonavě a v Loukách. Stavitelem Kazimírových rybníků, zmiňovaných již v roce 1498, byl pravděpodobně stavitel královských rybníků rytíř Kunát mladší z Dobřenic (1465 - 1539). Fryštátská knížecí rybničná soustava je tedy cca o 100 let starší než Rožmberské rybníky u Třeboně. Investovat značné peníze do výstavby rybníků, hrází a stok, které rybníky napájely, se oplácelo. Již od počátku zakládání rybníků za doby císaře Karla IV., se v nich choval převážně kapr. Jeho produkce na přelomu 15. a 16. století natolik stoupla, že se kapr vyvážel i do evropských zemí a knížatům přinášela ohromné zisky. Stavba fryštátských rybníků se prováděla bez složitější techniky. Dělníci si většinou museli vystačit jen s lopatami a kolečky na vyvážení zeminy. Rybníky se dělily na rybníky s násadou a rybníky k výlovu. Byly také domovem množství tažných ptáků a divoké zvěře, které se také často stávaly terčem lovuchtivých slezských panovníků. Rybí maso bylo nedílnou součástí jejich jídelníčku zejména v postních dnech. Rybníky ve Stonavě, v Darkově a v Loukách nad Olší jsou dnes jen z malé části zachovalé. Do existence těchto rybníků totiž výrazně zasáhla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v polovině 19. století a také těžba uhlí. Do bývalého knížecího loveckého revíru v Louckém lese se z Fryštátu vydáte proti proudu řeky Olše směr Louky nad Olší a Chotěbuz. Čeká tam na vás Rybí dům s ukázkou lovných ryb v knížecích rybnících, Archeopark se Slovanským hradištěm, ale také poslední rybník z knížecí rybničné soustavy v Loukách.

- Na kole z Fryštátu k loveckému zámeckému revíru v Olšinách po proudu řeky Olše

Po smrti místokrále Kazimíra II., se regentem Slezského knížectví stal Kazimírův společník, hejtman Moravského markrabství, Jan IV. z Pernštejna, který trvale sídlil na svém přepychovém sídle v Pardubicích a přechodně také ve Fryštátě. Jan IV. z Pernštejna vybudoval rozsáhlou soustavu rybníků v okolí Pardubic a v letech 1528 - 1545 dokončil Kazimírovu rybniční soustavu v okolí Fryštátu. Lze se domnívat, že stavitelem těchto posledních rybníků v Olšinách byla dílna Jakuba Krčína, který navázal na rybníkářskou dílnu Štěpánka Netolického, který byl učněm Kunáta mladšího z Dobřenic, protože Pernštejnové také tyto dílny využívali na stavbách rybníků na svém panství. Nejlépe dochovanou soustavou fryštátských knížecích rybníků zůstaly ty v Olšinách. Jedenáct ze zdejších rybníků koupil v roce 1566 slezský kníže Fridrich Kazimír Piastovec po měšťanovi Volfu Střítežském.

Chovné rybníky v Karviné-Olšinách jsou dnes vyhlášenou chráněnou krajinnou památkou a jsou pod ochranou Evropské unie v rámci projektu ochrany přírody Natura 2000. Fryštátským loveckým revírem v Olšinách vede síť cyklostezek, které brázdí krajinu dřívějších knížecích lužních lesů a rybníků. Na cyklotrase z Fryštátu do Petrovic je k vidění Zámecký jezdecký dvůr Olšiny (18. století), Zámecké rybníky Olšiny (16. století) a Lovecký zámeček Petrovice (19. století). Odsud je to jen kousíček do Dolních Marklovic (ulice za Petrovickým nádražím), kde se na Vaši návštěvu těší český kníže sv. Václav. Kníže byl 28. září 935 zvražděn svým mladším bratrem Boleslavem Přemyslovcem, řečeným Ukrutným, aby se mohl v Čechách ujmout vlády (vládl 935-972). V roce 965 tento český Přemyslovský kníže provdal svou dceru Doubravku za Piastovského knížete Měška a ta se tak stala předkem slezských knížat vzniklých 28. října 1138, a kteří v letech 1282-1571 sídlili na loveckém zámku Fryštát.